Ani několik dní po druhém kole prezidentské volby neutichají diskuse o tom, jakou roli při volbě hlavy státu sehrály sdělovací prostředky. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery se ve svém komentáři pozastavuje nad prohlášením Miloše Zemana, že mu média pomohla tím, když vyjádřila názor, že lepším prezidentem by byl jeho protikandidát. „Kdyby to měla být pravda, znamenalo by to, že vliv médií je obrovský a příště s ním stačí lépe pracovat. Jenže to je nesmysl,“ tvrdí Erik Tabery.
Dokládá to tím, že nejčtenější tištěné deníky Mladá fronta Dnes, Právo, Blesk, Aha! a Deníky nedaly před prvním kolem doporučení, koho volit, a stejně Zeman vyhrál. „Před prvním kolem v novinách téměř nevyšel kritický článek na jeho adresu, publikovaly se téměř pouze rozhovory, kde si říkal, co chtěl. To mu naopak pomohlo. Ve druhém kole pak tisk nehrál příliš velkou úlohu,“ domnívá se Erik Tabery.
- TÉMA: Přímá volba prezidenta
Žádné důležité sdělení se neobjevuje náhodou
„O vlivu médií se spekuluje samozřejmě dlouho a je o tom publikována spousta různých studií. Těžko v tomto směru dnes objevovat Ameriku. Je naprosto zjevný. Odkázal bych na slavného profesora Briana McNaira, to je skotský sociolog, který ve své knize Sociologie žurnalistiky napsal, že každé sdělení v médiích je výrazem nějakého zájmu. Žádné opravdu důležité sdělení se v médiích neobjevuje náhodou, vždy je možné za ním dohledat nějaký zájem,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský, kterého Tabery ve svém článku mimo jiné označil za "propagačního redaktora Zemana a Klause z dob opoziční smlouvy".
Psali jsme:
„Tohle je věta, kterou velmi rád cituji a také se podle ní řídím při svém profesionálním chování i akademickém a nabádám studenty i další, aby hledali ty významy mezi řádky v tom, co se v médiích píše, říká a ukazuje. A tyhle významy jsou pak skutečně tím, co má vliv. Ne to, že pan Balšínek (šéfredaktor Lidových novin -pozn. red.) napíše: ´My si přejeme, aby byl prezidentem ten či onen a vás nabádáme, drazí čtenáři, abyste se chovali podle toho, jak vám radíme´,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Podprahové působení bylo možné před volbou najít
Lidé se podle něj intuitivně řídí tím, co je v novinách mezi řádky. „Třeba MF Dnes se k tomu takhle okatě nepřihlásila a přesto jejich četbou máte celkem jasný pocit. A víte, na které straně stojí a komu drží palce, když se snaží všechny, kdo volí druhého kandidáta, označit za nekulturní nebo hloupé nebo nechápavé nebo lidi, kteří jsou schopni jednoduše naskočit na nějaké vějičky. To je to podprahovější působení, a to nepochybně v těch médiích bylo možné najít,“ poukazuje Petr Žantovský na to, že podpora Karlu Schwarzenbergovi nemusela být jen vysloveně do očí bijící.
Za příklad ovlivňování veřejnosti pokládá výrok režisérky Le Fay, iniciátorky akce „Miloš Zeman není můj prezident“, ve studiu Událostí komentářů ČT24, kdy prohlásila, že se Miloš Zeman do svého úřadu k tomu vítězství prolhal. „To je strašně zásadní věta a zásadní nařčení a moderátor Martin Veselovský to nechal bez komentáře. On vůbec nepožadoval po paní Elšíkové-Vadasové-Le Fay, aby tu větu dokázala, čím se pan Zeman prolhal k té funkci,“ kritizuje Petr Žantovský.
Osočení Zemana zůstalo bez reakce
Poukazuje na to, že moderátoři Událostí, komentářů zpravidla svým hostům skáčou do řeči a ovlivňují tak, co hosté mohou a nemohou říct. „Ona to takhle vystřelila, pan Veselovský šel dál a zeptal se na něco dalšího. To znamená, že se to vzalo na vědomí, že se pan Zeman ke své funkci prolhal. A Česká televize jako veřejnoprávní médium na to nijak nezareagovala,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský, že jde o typický příklad toho, jak se dá prostřednictvím médií manipulovat veřejným míněním.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
