Vláda o osudu pracoviště rozhodla na svém lednovém zasedání. "Znamená to další krok k definitivnímu řešení. A Těchonín prostě nemá dobré řešení. Holt dědictví," poznamenal generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita.
Ve hře jsou podle listu už jen dvě varianty. Pravděpodobnější by znamenala úplné zastavení provozu a odprodání centra jako nepotřebného armádního majetku, čímž by obrana ušetřila ročně až 120 milionů korun. Další možností je pokračovat pod nově vzniklou příspěvkovou organizací. To by státní pokladnu vyšlo ročně na 50 milionů korun. Zbylé peníze by centrum muselo vydělávat vlastní činností, například laboratorním výzkumem.
Centrum bez pacientů
Ministerstvo obrany, které doufá v další využití centra, již jednalo s ministerstvy zdravotnictví a vnitra, v obou případech zatím bez úspěchu. "Resort obrany hodlá tuto problematiku zařadit na jedno z nadcházejících zasedání Výboru pro obranné plánování, který je pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Lukovský.
Centrum biologické ochrany vzniklo před jedenácti lety jako reakce na teroristické útoky v USA. Ministerstvo obrany využilo tajný a těžko přístupný objekt, který vojáci v Těchoníně měli už od sedmdesátých let. Podle LN jedinými pacienty každoročně je zhruba tisícovka vojáků na několikadenní karanténě po zahraniční misi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr, čtk
