První vládou s vizí, co od ČEZu žádá, byla podle Zlámalové až vláda Petra Nečase. Firma tak až v roce 2011 dostává jasné zadání, a sice hledět si dostavby Temelína a zajištění energetické bezpečnosti země.
"Dědictví premiérů Špidly, Grosse, Paroubka, Topolánka a Fischera, kdy politici neřídili ČEZ, ale elektrárenská firma řídila politiky, se teď vrací zpět na několika frontách," míní Zlámalová. Ale největším problémem podle ní nejsou bulharské investice, které víří vody v posledních dnech. ČEZ se odtud pravděpodobně stáhne, což by zapadalo do scénáře, který dostal od Nečasova kabinetu.
Horší už je to s investicí v Albánii, u které je jasné, že skončí ztrátou kolem pěti miliard korun. "Velmi nejasné jsou však u další zahraniční akvizice z časů expanze, především ty, do nichž se ČEZ pouštěl spolu s Energetickým průmyslovým holdingem, jehož vlastníky jsou finanční skupiny PPF, J&T a Daniel Křetínský. Policie se zajímá hlavně o prodej poloviny německého dolu MIBRAG. Na ní mělo EPH vydělat kolem osmi miliard korun. ČEZ ovšem tvrdí, že pro něj prodej nebyl ztrátový. Právě to teď protikorupční policie prověřuje," připomíná autorka.
ČEZ je největším solárním baronem
Další velkou kontroverzí je role ČEZ v solárním boomu. Právě tato firma je prý totiž vůbec největším příjemcem dotací na obnovitelné zdroje. Lidé tak miliardami ze svých účtů dotují právě ČEZ.
Tento polostátní podnik se stal kultem, regionálním šampionem, píše Zlámalová. "Firma byla velká, zisky v časech rekordní prosperity impozantní a Martinu Romanovi se dařilo hrát roli úspěšného manažera s náležitě okázalým životním stylem lépe než všem bankéřům a průmyslníkům dohromady," uvádí.
To ale prý nemá v Evropě obdoby. Například Francie si drží státní elektrárenský podnik proto, že jim umí zařídit jedny z nejnižších cen elektřiny v Evropě. I další evropské státy, včetně České republiky, si drží energetiku z bezpečnostních i politických důvodů, ČEZ tedy není normální obchodní firmou s cílem co nejvyšších zisků. "Je to přes všechnu tu liberalizaci stále jistý druh citlivé služby, podobně jako železnice" dodává autorka.
Strategie ČEZ ale prý už konečně vypadá jasně: zisky se mají investovat do dostavby Temelína a do modernizace českých elektráren. "Pak stojí za úvahu, kolik z nich si má stát vyplatit na dividendách. A jestli z podstatné části dividend nepřispět na dotace obnovitelných zdrojů a nesejmout je lidem z účtu za elektřinu," navrhuje závěrem Lenka Zlámalová v komentáři pro LN.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
