Senátor Jaroslav Kubera ve své glose na serveru Pravý břeh napsal, že ačkoliv otřesnou vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě odsuzuje, je současně proti trestu smrti. Ačkoliv zastánci tohoto nejvyššího trestu tvrdí, že dnes už nejsou díky testům DNA a vyspělým technologiím, které policie používá, možné omyly, senátor s tím tak úplně nesouhlasí.
"Snažil jsem si na to udělat názor, takže jsem o této věci hodně četl a dospěl jsem k závěru, že testy DNA jsou fantastická věc. Nicméně ve vazbě na trest smrti mohou být, často jako jediný důkaz, nebezpečné, protože mohou být manipulativně zneužity. I proto jsem proti trestu smrti – je totiž nevratný," vysvětluje senátor své stanovisko.
Jaroslav Kubera
Dožvotí je spravedlivější
Dalším argumentem je to, že trest smrti je dle jeho názoru příliš rychlou odplatou za způsobené násilí a daleko spravedlivější je prý doživotní pobyt za mřížemi. Posledním důvodem, proč trest smrti nezavést, je podle Kubery fakt, že Česká republika je členem Evropské unie, která na celém svém území trest smrti zakázala.
Kuberovy argumenty ale vzápětí vyvrací další pravicový autor, Zbyněk Klíč. Smrt vidí jako přijatelný trest pro chladnokrevné vrahy, jak lze číst už v titulku jeho příspěvku.
Podle Klíče to, že trest smrti je nevratný a nelze vyloučit justiční omyl, není argument proti samotné podstatě trestu smrti. Tento argument podle něj není principiální, ale procesní. Autor stanoviska je přesvědčen, že justičnímu omylu lze zabránit stanovením mnoha souvisejících podmínek, ne jen testů DNA. Trest smrti má podle něj navíc preventivní účinek, protože mnohé potenciální zločince od jejich činu odvrátí spíš než hrozba "pouhého" pobytu ve vězení.
Právo na život
Klíč vyvrací i Kuberův argument, že doživotní vězení je spravedlivějším trestem za spáchané krutosti. "Neaplikace trestu smrti na opakované či chladnokrevné vrahy je selháním role státu jako vynucovatele pořádku a spravedlnosti ve společnosti. Sebral-li někdo někomu život a neprojevil nad tím známky lítosti, nemá právo žít život svůj," oponuje diskutér.
Důležitá je podle něj v tomto ohledu debata o právu na život. Má mít právo na život člověk, který jej někomu jinému vzal, ptá se. A dochází k závěru, že je-li možné v rámci trestu omezit práva zločince, není a priori důvod, proč by nemohl sáhnout i na právo na život. Odvolává se přitom na argumentaci konzervativního filozofa Romana Jocha.
Jediným relevantním Kuberovým argumentem je tak podle Klíče to, že trest smrti zakazuje EU. Ale i tento problém lze prý snadno vyřešit.
Trest smrti by měl být k dispozici
Posledním, kdo se zapojil do debaty o trestu smrti na Pravicovém břehu, je podnikatel Ondřej Ryčl. Ten se domnívá, že ve zvláště výjimečných případech by společnost měla mít trest smrti k dispozici. Podotýká ale, že by to nemělo platit hned ani v dohledné době, protože policie je úplatná a na objednávku se prý dá "přišít" cokoliv.
V obecné rovině ale Ryčl s trestem smrti souhlasí. Za příklad dává stát Izrael, který ačkoli ve své judikatuře trest smrti nemá, jeden vykonal. Bylo to v roce 1961 a byl vynesen nad Adolfem Eichmannem, který se podílel na holocaustu.
"Stejně tak byl náš, český atentát na Heydricha, byť v době války, ve své podstatě vykonaným rozsudkem smrti. A opět s ním souhlasím. Proč? Protože dle vyššího principu mravního vražda na tyranovi není vraždou," uzavírá Ryčl.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
