Reportáž Financial Times začíná v Paříži. V historické čtvrti Marais je téměř dvě stě let stará budova, spoluvlastněná majiteli bytů a jiných prostor. Ti se shodují, že nyní uvažují o prodeji nemovitosti, protože se dostávají do neřešitelné situace.
Od roku 2023 jsou v zemi postupně zaváděna přísná pravidla pro energetické hodnocení budov. Obdoba našich energetických štítků je klasifikována od A po G, přičemž v nemovitostech této nejnižší kategorie je už nyní zakázáno uzavírat nové nájemní smlouvy. Od roku 2028 má totéž platit pro kategii F, od roku 2034 i pro E. V těchto kategoriích je aktuálně asi čtyřicet procent francouzských staveb.
Líbil se vám novoroční projev prezidenta Petra Pavla?Anketa
Majitel podkrovních prostor, využívaných jako ateliér, reportérům otevřeně říká, že uvažuje o prodeji. Je otázka, jakou cenu dostane. Začíná být zřejmé, že tento dům patří k těm, které „propadnou“ systémem reformy a dostanou se do neřešitelné situace.
Macronova vláda v boji proti uhlíkové stopě vyhlásila akci proti energeticky náročným budovám. Je prý spočítáno, že kvůli tomu je do ovzduší vypouštěna až třetina uhlíkové stopy.
Výsledkem byl ambiciozní plán na zateplování budov, motivovaný cukrem dotací i bičem administrativních zákazů užívání energeticky náročných budov.
Do dotačního programu na zateplení bylo jen letos alokováno pět miliard eur, mnohem více oproti loňským 3,4 miliardám. Zpráva senátorů, zpracovávaná experty Zelených, ovšem požadovala plných 25 miliard euro ročně.
Navíc se hovoří o dlouhém a náročném schvalování žádostí o dotace.
Nyní se začíná mluvit o tom, že zejména staré domy podobné pařížskému činžáku, které prakticky nemají šanci dostat se na přijatelný energetický štítek, představují časovanou sociální bombu.
Oslovený realitní expert ocenil vládní odhodlání bojovat proti klimatické změně, ale nasadila podle něj „nerealistický harmonogram“.
Vyjmutí energeticky náročných prostor z bytového fondu může v některých městech vést k nedostatku bytů, tím pádem růstu cen pronájmů a následně k sociální katastrofě.
Mnozí připomínají, jak v roce 2018 nepromyšlené zavedení uhlíkové daně stvořilo fenomén „žlutých vest“, jejichž protesty představovaly pro Emmanuela Macrona fatální problém.
Podobně to může dopadnout i nyní. Ministr financí se zmínil o možnosti „zmírnění“ harmonogramu, ale bylo mu vysvětleno, že v žádném případě, protože se prý celý svět dívá, jak Francie odhodlaně bojuje za klima.
Boris Cournède, expert z OECD, snahu Francie ocenil: „Na papíře je to dobrý nápad, i když je na hodnocení výsledků příliš brzy.“
Jacques Baudrier, náměstek pařížské starostky pro výstavbu, odmítá pesimismus. Město podle něj samo zvládne zrenovovat všechny budovy s nízkým energetickým hodnocením do roku 2050. Navíc prý každý měsíc pořádá pro majitele domů workshopy o možnostech čerpání dotací.
A Eduard Philipe, bývalý Macronův premiér a nyní starosta města Le Havre, odmítl, že by zúžení nabídky bytů k pronájmu „mechanicky snížilo možnosti pronájmu pro lidi s nízkými příjmy“. Tak to prý rozhodně není.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo