Aktivní zálohy na Vysočině jsou na polovině plánovaného stavu

28.12.2013 11:43

Pěší rota aktivních záloh na Vysočině, která má stejně jako v ostatních krajích 150 tabulkových míst, je v několika posledních letech naplněna přibližně ze 45 procent. Nedostatečná naplněnost ale nepůsobí v době míru žádné problémy. Ty by přicházely v úvahu při nějakém hrozícím konfliktu, nebo při mobilizaci. ČTK to řekl ředitel Krajského vojenského velitelství v Jihlavě Jan Ňachaj.

Aktivní zálohy na Vysočině jsou na polovině plánovaného stavu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Výsostný znak České republiky na trupu vrtulníku

"Zhruba poloviční naplněnost rot aktivních záloh je podobná i v ostatních 14 krajích," řekl Ňachaj. Hlavním úkolem pěší roty je podle něj střežení objektů důležitých pro obranu státu na území kraje. Na Vysočině je to hlavně jaderná elektrárna Dukovany nebo důležité vodní zdroje jako přehrady ve Víru či Dalešicích. "Při případném konfliktu by se pěší rota změnila ve strážní prapor se základem z aktivních záloh, které by doplnili vojáci z povinných záloh," dodal ředitel.

Podle koncepce by se měl počet aktivních záložáků v několika letech celostátně zvýšit ze současných přibližně 1000 až na 5000

Lidé, kteří jsou na Vysočině členy aktivních záloh, jsou podle Ňachaje většinou "srdcaři", kteří členství berou jako poslání. "Sami dobrovolně pomáhají při povodních, organizují dálkové pochody. Někteří si dokonce i sami dokupují některé součásti výstroje. Nejsou výjimky, že ročně na ně věnují několik tisíc korun," řekl Ňachaj. V pěší rotě na Vysočině jsou i dvě ženy. Nejdůležitějším kritériem pro vstup do aktivních záloh je vedle věku mezi 18 a 60 lety fyzická zdatnost, dobrý zdravotní stav a bezúhonnost. "Hlídáme si, aby uchazeč nepatřil mezi extremisty. Jsou případy, že někteří kvůli tomu nebyli přijati," řekl Ňachaj.

Podle ředitele Krajského vojenského velitelství v Jihlavě se někteří záložáci stále setkávají s problémy se svými zaměstnavateli při uvolňování na cvičení. Někteří to řeší i vybíráním dovolené či neplaceného volna. Zaměstnavatelé záložáka musí uvolnit, ale mohou mu později působit problémy. "Znám třeba případy, kdy zaměstnavatel řekne - když půjdeš na cvičení, už se nevracej," řekl Ňachaj.

Problémy by měl vyřešit novelizovaný branný zákon, jehož koncepci letos schválila vláda. Počítá mimo jiné s náhradou mzdy a úlevou na daních, na dvojnásobek by se měla zvýšit i měsíční odměna pro členy záloh, a to ze současných 500 na 1000 korun.

Podle koncepce by se měl počet aktivních záložáků v několika letech celostátně zvýšit ze současných přibližně 1000 až na 5000. "Pokud se najdou peníze na finanční krytí všech benefitů, zřejmě by to neměl být problém," řekl Ňachaj. Zákon řeší i povinnost vojáků z povolání sloužit po ukončení činnosti ještě pět let jako aktivní záloha. Koncepce počítá také s účastí některých kategorií aktivních záloh na zahraničních misích.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…