Moderátor Jakub Železný ve středu večer opět přivítal před kamerami desítku politiků. Debatovali o zahraniční politice. U stolečků veřejnoprávní televize se sešli ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), Marek Ženíšek (TOP 09), Petr Štěpánek (Zelení), Pavel Šrámek (ANO), Radim Sršeň (STAN), Mikuláš Peksa (Piráti), Martin Kupka (ODS), Jiří Kobza (SPD), Vojtěch Filip (KSČM) a Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Zajímá vás, kolik Miloš Zeman pije alkoholu?Anketa
„Česko přijalo jen 12 uprchlíků z necelých 3 000, a neplní tak povinné kvóty,“ připomněl hned na úvod Železný. Kromě toho podotkl, že Česko má jako jediná západní země otevřenou ambasádu v Sýrii. Než se však dostal k těmto otázkám, zeptal se politiků, co si myslí o aktuální situaci ve španělském Katalánsku. Hosté se shodli na tom, že zásah španělské policie proti Kataláncům hlasujícím v referendu byl absolutně nepřiměřený. Benešík a Ženíšek konstatovali, že referendum bylo protiústavní a Katalánci by se měli s vládou v Madridu domluvit.
Filip nabídl jiný pohled. „To referendum není protiústavní, ale je neústavní. Španělská ústava neobsahuje referendum. To je pro nás, právníky, rozdíl,“ podotkl Filip. Podivoval se nad slovy španělského krále Filipa VI., který v televizním projevu řekl, že vláda zjedná v zemi pořádek, a to i za pomoci armády, nepůjde-li to jinak.
Zaorálek coby ministr zahraničí zdůraznil, že by Češi neměli radit Španělům, jak si mohou, či nemohou počínat. Když by měl vyjádřit svůj čistě osobní názor, má za to, že by Katalánci měli dostat právo hlasovat v referendu, stejně jako ho dostali například Skotové.
Kobza divákům připomněl, že Svoboda a přímá demokracie konání referend podporuje. „Při té brutalitě, jakou jsme tam viděli, jsem si vzpomněl, jak začínal balkánský konflikt, a to mě děsí.“ Štěpánek doplnil, že španělská vláda situaci v Katalánsku totálně „zbabrala“. Španělsko by se také podle jeho názoru mělo vydat cestou Velké Británie.
Stejný postoj zaujal politik z hnutí ANO. „Já trošku závidím Kataláncům, že měli právo vyjádřit se v referendu. Já bych to také uvítal při dělení Československa a my jsme tu možnost neměli,“ posteskl si Šrámek. Totožný názor vyslovil Sršeň. Jako Moravan také diváky uklidňoval, že by STAN nedoporučovali oddělení Moravy od Čech, kdyby se snad někdy podobná otázka objevila v Česku.
Železný hostům poděkoval za jejich názory stran Katalánska a zeptal se na priority jednotlivých stran v oblasti zahraniční politiky. „A začnu u SPD dnes,“ podotkl. „Naší prioritou je naprosto jednoznačně samostatná Česká republika. Naše mantra je: ani Východ, ani Západ, ale jen Česká republika,“ prohlásil Kobza. Železný chtěl slyšet, zda se SPD zdá, že Česko není v zahraniční politice svobodnou zemí. „Pokud naši politiku ovlivňují podivné neziskovky, pokud naši politiku řídí sankce, které poškozují českou ekonomiku, tak kde tam vidíte samostatnost?“ ptal se na oplátku Kobza. Vojtěch Filip se s Kobzou shodl. Za jednu z priorit komunistů ovšem označil také vystoupení z NATO. Bez Severoatlantické aliance se podle Filipa budeme mít lépe.
Tento názor razantně odmítli Ženíšek, Kupka i Pirát Peksa. Zaorálek zavzpomínal na T. G. Masaryka, krále Jiřího z Poděbrad a další významné osobnosti, které volaly po sbližování v Evropě. Když se Evropa štěpí, hrozí dokonce válka. Benešík poukázal na to, že bezpečnost garantují Spojené státy, a to není tak úplně v pořádku. „Bezpečnost v Evropě garantuje někdo, kdo je mimo Evropský kontinent, a tato situace KDU-ČSL nevyhovuje,“ řekl lidovec. Nechce vytvářet nějakou evropskou protiváhu proti NATO, chce posílit evropské křídlo v rámci NATO.
Filip se začal nahlas smát a Železný chtěl slyšet, proč se směje. „To, co tady říká pan Benešík, je vlastně názor německých křesťanských demokratů, kterým dodnes vadí přítomnost armády USA v Německu. Já to velmi dobře vím od svých přátel na západě Německa,“ prohlásil Filip. „Já se tady musím ohradit, my máme samostatnou zahraniční politiku, která má blízko např. k německé CSU,“ ozval se okamžitě Benešík. „Ale prosím vás,“ smál se Benešíkovi dál Filip.
_profil_top.jpg)
Odmítám přerozdělovat lidi jako zboží, zdůrazňoval politik hnutí ANO.
Došlo také na téma uprchlíků. Benešík zdůraznil, že lidovci se nebrání myšlence, že je třeba pomáhat lidem prchajícím před válkou, ale systém kvót považuje za nefunkční a nesmyslný. Tentýž názor vyslovili Zaorálek či Šrámek. „Přemísťovat lidi jako zboží, proti tomu já jsem velmi zásadně,“ zdůraznil politik hnutí ANO. Zaorálek se zlobil na vrcholné politiky EU. „Od vypuknutí migrační krize vrcholným politikům EU nestálo za to, aby navštívili země střední Evropy a debatovali o situaci,“ pravil ministr zahraničí.
Kupka poukázal na to, že Česká republika by měla mít právo rozhodovat o tom, koho si pustí na své území, protože by se mohlo jinak stát, že se na naše území dostane i nepřátelská osoba.
Ženíšek nabídl trochu jiný pohled. Poukázal na to, že se současné koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL nepodařilo najít v EU partnery pro prosazení našeho postoje. Samotný postoj je podle Ženíška v pořádku, ale už se mu nelíbí, co Česká republika dělá, když se svým názorem prohrála. „Naše solidarita a ochota přijmout uprchlíky končí na čísle 12,“ zlobil se Ženíšek.
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Filip konstatoval, že místo debat o kvótách jsme měli vést debaty o tom, jak ukončit válku v Sýrii. Česká republika se v této debatě mohla angažovat jako člen NATO. Kvóty Filip jasně odsoudil. „Jak mohla Evropská komise rozhodnout takovou hloupost. Když platí volný pohyb osob, tak nemám právo držet nějakého člověka v nějakém detenčním zařízení a takový člověk pak logicky odejde do Německa nebo někam jinam.“
Petr Štěpánek předestřel názor Zelených. „Zelení především zdůrazňují, že je třeba odlišit uprchlíky a přistěhovalce. V minulém století jsme absorbovali hodně občanů ze Sýrie a na konci tisíciletí jsme absorbovali uprchlíky z Balkánu, mezi nimiž bylo také významné procento osob muslimského vyznání. Takže jsme dokázali, že jsme ve dvou vlnách uměli absorbovat uprchlické vlny,“ řekl Štěpánek.
V tu chvíli se však ozval Kobza. „Já jsem strávil v muslimských zemích v různých pozicích celkem 14 let,“ začal. Moderátor Železný poukázal na to, že Kobza v minulosti přirovnal uprchlíky ke kolonistům. Proč, chtěl vědět moderátor. „Co se týče kolonistů, tak rozdíl mezi migrantem a kolonistou je ten, že migrant přijde do země a splyne s davem. Kolonista přijde do země a řekne: tak a teď to tady bude po mém,“ rozjel se Kobza. „Váš přístup mi přijde nehumánní,“ ozval se Štěpánek. „Mně váš názor přijde velmi povrchní,“ nedal se umlčet Kobza.
Pirát Peksa konstatoval, že migrační krizi je třeba řešit celoevropsky a chránit společné hranice EU. Když už se ale někdo dostane do Schengenu, pak je kvůli svobodnému pohybu osob nesmysl trvat na nějakých kvótách.
Kdybychom vystoupili z EU, naše životní úroveň by poklesla o 40 procent, varoval Zaorálek
Železný poté přešel od tématu uprchlíků k postavení Česka v rámci EU. Téma otevřel průzkumem pro Českou televizi, který ukázal, že lidé, kteří by šli hlasovat o setrvání Česka v EU, by se rozhodli pro setrvání ve společenství. „Byli byste pro pořádání referenda o vystoupení Česka z EU?“ zeptal se moderátor hostů. Ženíšek takové referendum jasně odmítl, ale kdyby k němu mělo přece jen dojít, lidem by každopádně doporučil setrvat v EU. Zaorálek to viděl podobně. „Členství v EU pro nás nemá alternativu. Kdybychom vystoupili z EU, tak by naše životní úroveň poklesla o 40 procent,“ varoval ministr zahraničí.
Proti referendu o vystoupení z EU se postavili Šrámek (ANO), Sršeň (STAN) i Kupka (ODS). Kupka vyzýval raději k tomu, že bychom EU měli měnit zevnitř. Měli bychom se prý spíš bavit o tom, jak změnit poměry uvnitř EU, aby vůči ní lidé nebyli tak kritičtí.
Málokoho ve studiu překvapilo, že Kobza mluvil jasně pro referendum o vystoupení z EU a důrazně horoval za náš odchod z Unie. „V roce 1998 u nás bylo nahlášeno šest tisíc bezdomovců a před čtrnácti dny na ČT24 zaznělo, že je tu teď registrováno 200 tisíc bezdomovců,“ uvedl Kobza. Moderátor Železný konstatoval, že mezi počtem bezdomovců v Česku a členstvím země v EU není žádný přímý vztah.
Když se ke slovu znovu dostal lidovec Benešík, zdůraznil, že podporuje zastupitelskou demokracii. „Já jsem zastáncem zastupitelské demokracie, a pokud si lidé většinově zvolí takové politiky, kteří budou takové referendum prosazovat, tak ho politici posléze vypíšou,“ podotkl Benešík. Osobně má za to, že bychom neměli mluvit o odchodu z EU, ale o nutných reformách uvnitř EU.
Není heslo EU o jednotě v rozmanitosti poněkud naivní? Ptal se Železný
Moderátor Železný se poté vymezil proti jednomu z hesel EU. „Jak mají lidé věřit tomu líbivému, ale troufám si říci, trochu naivnímu heslu EU jednota v rozmanitosti,“ uvedl Železný. Zaorálek se Šrámkem se poté shodli na tom, že další integrace celé sedmadvacítky není reálná. Šrámek doplnil, že bychom měli vyřešit jiné problémy. „My jsme si špatně vyjednali podmínky pro vstup do Evropské unie. Polsko si vyjednalo ty podmínky mnohem lépe a my dodnes sklízíme plody toho,“ rozčiloval se politik hnutí ANO.
Ženíšek (TOP 09) naproti tomu dal najevo, že bychom měli patřit do rychlejšího proudu v EU, ve kterém se platí eurem. Filip se mu zanedlouho vysmál. „Co to tu vykládáte za nesmysly. V Dánsku platí korunou a copak je Dánsko nějakou pomalou zemí? ... Vy snad chcete řídit tu ekonomiku centrálně? Já ne, já si chci ponechat co nejvíce svobody v měnové politice,“ pálil do Ženíška Filip. Politik TOP 09 oponoval, že Nizozemsko či Lucembursko platí eurem a rozhodně se nezdá, že by kolabovaly. Ženíšek zdůraznil, že se nestaví např. na stranu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ale trvá si na tom, že bychom měli být v EU aktivnější.
Zaorálek nabídl ještě trochu jiný pohled. „Ale jestli chceme bojovat proti vyvádění zisků zahraničních firem z Česka, tak potřebujeme nějaký společný daňový základ,“ poznamenal ministr.
Kobza, který poslouchal debatu o EU, zmínil během večera také české cukrovary. Vysvětlil také proč. „Já jsem ty cukrovary uvedl jako příklad toho, jak EU vyváží své problémy k nám. Když jsme vstoupili do EU, ta belgická firma u nás koupila tři cukrovary, zbourala je, dostala za to kompenzaci a za tu si postavila lihovar v Německu,“ uvedl Kobza.
Benešík zdůraznil, že EU je především hodnotovým společenstvím a z tohoto pohledu třeba Turecko do EU rozhodně nepatří. „Lidovci to tak říkali od začátku, i když to skoro nikoho nezajímalo, možná minimální část voličů,“ připomněl lidovec. Naproti tomu např. čestný předseda TOP 09 ještě donedávna tvrdil, že by Turecko mohlo být součástí EU. Lidovci jsou prý v tomto názoru konstantní.
Měli bychom být svědomím Evropy a svědomím světa, vyjádřil se jasně Štěpánek
Když se pořad blížil k závěru, Železný otevřel téma obhajoby lidských práv. Slovo dostal Ženíšek a postěžoval si, že jsme se této naší světové značky příliš snadno vzdali. „Jinou značku tato země neměla ve světě, my jsme si ji velmi snadno nechali vzít a budeme ji velmi těžko zase špatně posilovat,“ posteskl si Ženíšek. Štěpánek zašel ještě o kousek dál. „Měli bychom být svědomím Evropy a svědomím světa, tak jak jsme byli v minulosti,“ apeloval na své kolegy. Poukázal také na to, že demokratické Japonsko u nás investovalo přes sto miliard, nedemokratická Čína jen zlomeček a my se přesto klaníme před Čínou.
Zaorálek odmítal, že by se jako ministr zahraničí klaněl před Čínou, ale v tu chvíli už se neudržel Ženíšek. „Nejenže jste si před tou Čínou klekli, vy jste si před ní doslova lehli,“ udeřil na Zaorálka. „To není pravda,“ bránil se okamžitě ministr. A dostal další ránu od Radima Sršně. „My učíme, že Čína má ráda rovného partnera, a ne nějaké lezení do zadnice,“ rozčílil se politik STAN. Ač je hnutí ANO členem končící vládní koalice a Šrámek z tohoto hnutí by mohl podpořit Zaorálka, postavil se raději na stranu Ženíška, Štěpánka a Sršně. Šrámek má za to, že se čeští politici chovali příliš podlézavě a samotným nám to uškodilo, protože tyto východní národy nemají rády toto podlézání.
Kobza uznal, že v Číně jsou lidská práva porušována, ale od českých politiků by očekával, že se budou starat spíše o české občany.
„V Číně určitě jsou porušována lidská práva, stejně jako jsou porušována v Saúdské Arábii, do které se nikdo nestrefuje, a velmi mě mrzí, že moji kolegové ponechávají stranou lidská práva našich lidí, jako je právo na práci,“ řekl Kobza.
Poslední hádku o Rusko Železný tvrdě utnul
Posledních šest minut pořadu věnoval Železný vztahu Česka a Ruska. Ženíšek konstatoval, že Rusko je pro Českou republiku nebezpečné, protože nerespektuje mezinárodní dohody. Štěpánek dal Ženíškovi jasně za pravdu. Rusko narušilo hranice Ukrajiny. „Ve Spojených státech je to jednoznačně prokázáno a už se řeší trestní odpovědnost jednotlivých lidí.“ Filip takový názor jasně odmítl. Zdůraznil také, že sankce k ničemu nevedou. Pánové se do sebe chtěli pořádně pustit, ale Železný je překřičel. „Pánové, je evidentní, že nesledujete čas, ale já musím, takže to vezmu do svých rukou,“ křičel z plných plic v jednu chvíli Železný.
Sršeň poukázal na to, že bychom mohli být mostem mezi Východem a Západem, byť hnutí STAN souhlasí s uvalením západních sankcí na Rusko. Benešík byl vůči Rusku značně kritický. „Největší problém Ruska je ten, že neví, kde začíná, a že má panický strach ze svých maličkých sousedů,“ uzavřel Benešík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
