„Přešlapy některých prezidentů se dají shrnout do jedné věty, které si všichni ještě dlouho pamatujeme. Jedna z nich je Nixonovo „Nejsem žádný gauner“. U Baracka Obamy jsou to jeho výhrůžky jednomu z kongresmenů, jenž odmítl podpořit prezidentovu zdravotnickou reformu. „Brácho, nemysli si, že nám zkazíš naše úspěšné skóre“, řekl mu prý tehdy Obama v soukromém rozhovoru. V této větě se odráží fundamentální problém Obamovy prezidentské éry. Jejím klíčovým bodem je myšlenka, že loajalita vůči Baracku Obamovy je nadřazena loajalitě k americkým voličům.“, upozorňuje Lasky.
Každý prezident se snaží získat širokou podporu pro realizaci své politiky, ale Barack Obama překonal všechny své předchůdce v tom, že požaduje absolutní oddanost mezi členy své vlastní strany. Spousta prezidentů žila a pracovala v reálném světě, kde je spolupráce s ostatními, včetně odpůrců, nutností. Když prezidenti naslouchají vůli lidu a vidí, že jejich strana ve volbách neuspěla, obvykle ve své politice provedou změny. Musel tak učinit např. Bill Clinton v roce 1994, kdy Republikány dovedl k vítězství Newt Gingrich. Nicméně, Barack Obama odmítl učinit jakékoli změny ve své strategii po porážce Demokratů v roce 2010 a nejspíš se k tomu nechystá ani teď.“, míní Lasky.
Obama se podle Laskyho dopustil mnoha pochybení, ale toto bylo asi to největší. „Mezi oběťmi jeho špatných rozhodnutí můžeme počítat i Demokraty, jejichž politická kariéra se zabrzdila, protože byli oddaní Obamovi. Draze za tuto slepou poslušnost zaplatili.“, tvrdí Lasky.
Celý text v angličtině najdete ZDE
„Když Obama hovořil o „nutnosti skórovat“, dal tím jasně najevo všem kongresmenům, že se od nich očekává plnění jeho rozkazů. Podle jeho mínění prostě měli stát v jedné řadě a podporovat bezmyšlenkovitě všechno, s čím on sám přijde. Prezident může kongresmenům pohrozit snížením či úplným odebráním peněz na kampaně. Existuje jen málo aktivit, které by byly méně oblíbené, než je získávání peněz od případných dárců. Ovšem vymámit potřebné peníze na kampaň patřilo mezi Obamovu doménu. „Jděte po penězích“ je hláška, která měla ve Washingtonu vždy své místo. A to vlastně říká o našem hlavním městě úplně všechno.“, zmiňuje Lasky s nadsázkou.
„V Kongresu byly zveřejněny informace, do jaké míry se jednotliví kongresmeni a senátoři shodovali s Obamovými návrhy a názory. U Jeanne Shaheeové z New Hampshire to bylo neuvěřitelných 99%, senátor za Severní Karolínu Kay Hagan měl shodu s Obamou v 96%, senátor Mark Pryor z Arkansasu podporoval Obamu v 91%, senátor za Aljašku Mark Begich dokonce 97%. Jinými slovy, abych citoval Johna F. Kennedyho, „nevidím tam žádné odvážné osobnosti s vlastním názorem“. Jen samí Obamovi podřízení, kteří jsou na něm plně závislí.“, kritizuje Lasky.
„Někteří z nich se snažili takové otrocké následování Obamy popřít. Tvrdili, že by byli jeho nejhorší noční můrou, pokud by se vrátili do Washingtonu. Pozornost svých voličů se snažili odvést přes řeči o mysoginství a rasismu. Dokonce i odmítali Obamu jen navštívit, jako kdyby měl snad Ebolu. (Ovšem jím získaných peněz na kampaně se samozřejmě neštítili). Ať se ovšem snažili sebevíc, jejich ostudné počínání se jim ničím zakrýt nepodařilo.“, píše Lasky.
Bečeli jako ovce ještě dříve, než se ovcemi stali. Ocitli se prostě v pasti. Stali se rukojmími Obamovy neukojitelné touhy vládnout a ovládat druhé. Obamovo vysoké ego a narcismus, což jsou jeho dominantní povahové vlastnosti, nesnesou jakýkoli odpor. Demokraté museli všechny jeho návrhy poslušně odhlasovat, jinak by čelili odplatě. Tak se prostě věci mají, když se stane prezidentem tyran. Lepší prezident a člověk s předvídavostí a starostí o svoji zemi, tedy i o členy vlastní strany, kteří se na něj spoléhali, by si bezpochyby vybral jinou cestu.“, pouští se Lasky do Obamy.
Obama není podle názorou Laskyho na rozdíl třeba od Johnsona či Kennedyho dost chytrý, skromný ani sebevědomý. „Nedal nikdy příležitost jiným politikům dokázat, že na něm nejsou závislí. Jeho kolegové nikdy nemohli svým voličům ukázat, že reprezentují jejich zájmy. Místo toho jednali pouze jako pouhé nástroje k plnění prezidentovy agendy. Obama byl schopen být dostatečně flexibilní vůči Vladimiru Putinovi a dalším nepřátelům Ameriky, ale neuměl rychle a potřebnou formou zareagovat ve chvíli, kdy šlo o lidi z vlastní strany. A to ani v situaci, kdy jim šlo o kariéry.“, všímá si Lasky.
„Demokraté byli zastrašeni a nuceni přežívat v absolutní podřízenosti. Nikdy nemohli ukázat svoji nezávislost a projevit svůj vlastní názor. A to ani, pokud v nich snad tato schopnost byla někdy před tím. Demokraté by mohli utéci, ale stejně by se neměli kde schovat. Jejich ostudná podřízenost svému šéfovi je nyní dohnala. Američtí voliči jim ukázali dveře, protože místo Obamy měli naslouchat právě americkému lidu. Mohou ze svého neúspěchu obviňovat rasismus či ty, kteří nenávidí ženy. Ale ve skutečnosti stojí za jejich neslavným koncem jen ti, které každé ráno vidí v zrcadle nebo na blednoucích plakátech použitých v kampani.“, uzavírá Lasky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
