"Domníváme se, že se na tento případ amnestie nevztahuje z důvodu hrozící trestní sazby podle podané obžaloby, která činí pět až dvanáct let," uvedla mluvčí. Amnestie totiž stanoví, že se mají zastavit stíhání pouze u těch lidí, kteří jsou obvinění déle než osm let, hrozí jim maximálně deset let vězení a nejsou na útěku.
Městský soud v Praze ovšem při posuzovaní, zda zastavit stíhání, vzal v úvahu nový trestní zákoník, který u skutků Pitra a Provoda stanoví pouze desetiletou hranici. Předseda trestního senátu Tomáš Durdík Právu sdělil, že soudy se musí řídit tou úpravou, která je pro pachatele příznivější.
Pitr se skrýval před zákonem
Dalším důvodem stížnosti je podle mluvčí i to, že se Pitr nějakou dobu před spravedlností skrýval v zahraničí. Durdík ale uvedl, že při rozhodování vycházel z toho, že ke dni vyhlášení amnestie ani jeden z mužů nebyl uprchlý.
Teoreticky je také možné, že by se podle výkladu Nejvyššího soudu, který prý později vyšel, ale nebyl ještě oficiálně publikován, na Pitra nevztahovala podmínka stíhání delšího osmi let právě kvůli jeho pobytu v cizině. Podle výkladu by se totiž doba, po kterou bylo řízení vedeno proti uprchlému, do celkové délky stíhání při rozhodování o amnestii počítat neměla.
Se zastavením kauzy nesouhlasí kromě státních zástupců také sám stíhaný, Miroslav Provod. Ten uvedl, že bude trvat na projednání věci, protože trvá na své nevině. Při využití této možnosti mu přitom nic nehrozí. Soudy totiž mohou rozhodnout o případné vině amnestovaných, ale nemohou uložit trest, píše Právo.
Nad Pitrem v této souvislosti visí otazník. Jeho advokát uvedl, že se tím bude jeho klient zabývat. Právu se ho ale nepodařilo poté zastihnout.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
