Spotřebiče značek Fagor, Ardo nebo Baumatic v českých domácnostech stále běžně slouží. Jedno mají ale s žehličkami z Mnichotechny společné: Jejich výrobci už zmizeli z trhu. Jen to nebylo kvůli znárodnění v roce 1948, ale kvůli hospodářské recesi v letech nedávno minulých.
Každý spotřebič jednou doslouží
Každý spotřebič, nejen žehlička po babičce, ale jednou doslouží. Pak by jej měla čekat ekologická recyklace, aby kvůli němu neutrpělo životní prostředí.
Jestliže ale recyklaci platí výrobci, jak požaduje evropská směrnice i český zákon, kdo se postará o výrobky zaniklých značek?
Díky systému, který v České republice funguje od roku 2005, si s tím naštěstí nemusíme lámat hlavu. Výrobci totiž neplatí recyklaci průběžně, podle aktuálního množství vysbíraných starých spotřebičů dodaných do zpracovatelských závodů, ale vytvářejí dlouhodobé rezervy. S těmi nakládají kolektivní systémy, které výrobci založili. Všichni jsou srozuměni s tím, že platí i za výrobky zaniklých konkurentů.
Podle Romana Tvrzníka, generálního ředitele největšího českého kolektivního systému pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN, čeští zákonodárci naštěstí nezvolili průběžné financování. I to bylo totiž při vytváření zákona ve hře. „Mohli jsme se tak dočkat podobné situace jako u důchodů, kdy se chybějící peníze musejí hledat ve státním rozpočtu,“ upozorňuje Tvrzník.
Vrátit peníze? Ale komu?
Převedení rezerv na budoucí recyklaci do státního rozpočtu jako řešení údajného „monopolu“ kolektivních systémů, nebo alespoň jejich vrácení výrobcům, kteří je roky vytvářejí, ale nedávno vymyslel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Úřad tuto myšlenku formuloval ve „Stanovisku k fungování kolektivních systémů z pohledu hospodářské soutěže“, které v loňském roce zpracoval na žádost Ministerstva životního prostředí (MŽP).
Komu by se ale měly vracet příspěvky zaplacené firmami, které už zanikly? Tím se už ÚOHS ve svém stanovisku nezabývá.
Převedení do státního rozpočtu by si zase v ničem nezadalo s opatřením, které ukončilo existenci soukromé firmy Mnichotechna: Bylo by to prachobyčejné znárodnění.
O takových krocích by bylo navíc možné alespoň hypoteticky uvažovat snad jen v jediném případě: Pokud by se totiž stát výrobcům do budoucna zavázal nevymáhat od nich splnění povinností stanovených evropskou směrnicí.
Partner článku
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: red
