„Dne 29. 9.1938 se na summitu Evropskeho společenstvi v Mnichově setkali veduci delegaci Německa, Francie, Britanyje a Italie,“ uvedl Větvička téma svým charakteristickým jazykem. Jen se prý tenkrát nedohodli na spravedlivých solidárních kvótách, ale na „odstranění nespravedlivého vedení hranice“.
Pak podotkl, že účastníci své postoje nezměnili ani tři roky poté, kdy „Adolf už byl před Moskvou“, Paříž byla pod vládou nacistů a Angličany jejich někdejší spolukonferující noc co noc bombardoval. Ani v této situaci se jim nechtělo připustit, že by jeho nárok vydupaný v Mnichově byl pochybný.
„Spojenecky podpis teto zkurvene dohody nas stal desitky tisic našich nejlepšich lidi. Po 78 letech se nenašly jedine noviny, jedina televiza a jedine radyjo kere by toto svinstvo připomenuly,“ píše Větvička. Objevil prý pouze dvě čestné výjimky, a to krátký rozhovor na Radiožurnálu a text v deníku Právo na prestižní stránce 17.
A aby v tom Němci nebyli sami, připomíná Větvička, orientující se na severní část Moravy, že k Hitlerovi se příčinlivě přifařili Poláci a dostali za to naši část Těšínska.
„Multykulturni marxistycke elity, kere ovladly medyjalni sferu, se pravděpodobně vratily k normalizačni autocenzuře. Anebo jim ‚spojenci‘ zakazali mluvit...,“ uzavřel glosátor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav