Podle Kopečkových slov jde rozsah a intenzita Zemanova tvůrčího výkladu Ústavy daleko za hranici toho, kam se odvážili jít prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. V kontextu s tím poukazuje na poslední kauzu výměny ministra kultury. „Prezident se chová vysloveně jako škůdce v ústavním systému,“ komentuje jeho počínání politolog, jenž sepsal knižní dílo mapující Zemanův politický život.
„Přímá volba prezidenta funguje jako prvek podporující Zemanovu deformaci a chaotizaci parlamentního režimu v Česku,“ míní Kopeček. Osobnost v podání Zemana zvolená v přímé volbě prezidenta prý „pomáhá degeneraci liberální demokracie v Česku“. „Zeman chce být za každou cenu v centru pozornosti a rozmařile přitom poškozuje českou demokracii,“ podotýká Kopeček.
To však prý neznamená, že by prezident Zeman usiloval o poloprezidentský systém. „Nemyslím si, že Zemanovi v tuto chvíli jde o promyšlené budování poloprezidentského režimu,“ říká Kopeček. Hodnotí tak neúspěšnou zkušenost s instalací poloprezidentského režimu po pádu Nečasovy vlády v roce 2013. „Zeman od té doby ví, že vytvořit poloprezidentský režim ve stabilnější a dlouhodobější podobě je velmi obtížné,“ dodává politolog s tím, že stávající Ústava mu k tomu nedává silné výkonné pravomoci.
- Původní zdroj ZDE
Alianci složenou z ANO, komunistů a okamurovců vidí Kopeček jako prezidentovy spojence, nikoli však jako vlastní loajální oporu. Zemana podpořila široká stranická koalice, kterou potřeboval – hnutí ANO, SPD, KSČM a zčásti i ČSSD. Nedá se ale prý říci, že by byl kandidátem jedné strany.
Určitý vliv prezidenta na některé ministry i na vládu obecně je podle Kopečka zjevný od jejího vzniku, přesto závěrem dodává, že by tento vliv nijak nepřeceňoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
