BIS: Proruské aktivisty v Česku řídí tajné služby Ruska

26.11.2019 11:05

V České republice v loňském roce operovaly všechny ruské tajné služby. Klíčovým cílem jejich hybridní strategie je manipulovat rozhodovací procesy na všech úrovních státní správy, uvádí v dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2018 Bezpečnostní informační služba (BIS). Ruské zpravodajce v ČR oslabilo vyhoštění tří členů diplomatického sboru v Praze v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Británii, stojí v dokumentu.

BIS: Proruské aktivisty v Česku řídí tajné služby Ruska
Foto: bis.cz
Popisek: Odznak BIS

BIS stejně jako před rokem zmiňuje, že dlouhodobým bezpečnostním problémem je naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku, která vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci. „V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB,“ uvádí BIS.

BIS konstatuje, že zpracovala podklady, které byly využity v rámci vyhoštění „nedeklarovaných zpravodajských důstojníků“ v reakci na Skripalovu otravu. BIS také trvá na tom, že látku novičok, která při ní byla využita, nikdy v ČR nikdo nevyvíjel, nevyráběl ani neskladoval. Prezident Miloš Zeman loni tvrdil, že se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval, poté byl zničen.

Výroční zprávu najdete ZDE.

Rusko podle BIS chápe jako nepřítele NATO a jeho členské státy včetně Česka. „V ruském podání si zpravodajské a nezpravodajské entity mohou vyměňovat role i funkce, a tedy jakýkoliv orgán, či jemu podřízená agentura, může být využit pro zpravodajské operace či pro jejich zakrytí,“ konstatuje BIS.

Klíčovým ruským cílem je manipulovat rozhodovací procesy a odpovědné osoby. „Cílem je ovlivnit rozhodovací proces na různých úrovních veřejné správy ve svůj strategický prospěch, a to aktivitou, neaktivitou nebo paralýzou subjektu odpovědného za rozhodování,“ uvádí tajná služba. Využívány jsou přitom ekonomické, politické, vojenské i informační tlaky a zdánlivé nedokonalosti státních institucí a demokratických procesů, například dlouhý legislativní proces, parlamentní diskuse nebo správní procedury.

Rusko na jednu stranu buduje svůj vliv na politiky, kteří mají vliv na vývoj v oblastech, o které se země zajímá, na druhou stranu usiluje o marginalizaci protikremelsky orientovaných krajanských subjektů. Česko je také jednou ze scén rozvratných aktivit proti územní celistvosti Ukrajiny, uvádí zpráva. „Snaha utajovaným způsobem v cílových zemích vyvolávat a posilovat společenské tenze na zástupných tématech, jež však v důsledku ovlivňují celou mocenskou rovnováhu, je letitou ruskou praxí,“ dodává. Posílení této praxe pozoruje BIS po anexi Krymu v roce 2014.

Kontrarozvědka připomíná i rozbití sítě, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu uvedl, že síť měla prostřednictvím serverů útočit na cíle v ČR i na zahraniční partnery. „Tato infrastruktura byla součástí rozsáhlejšího systému, který byl využitelný pro utajované kybernetické a informační operace FSB v lokálním i globálním rozsahu. Ve spolupráci s policií byla tato síť rozbita,“ stojí ve výroční zprávě.

BIS: Nejvíc loni škodili proruští aktivisté a jejich dezinformace

Nejzávažnější hrozbu pro ústavnost Česka představovalo v minulém roce podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) šíření dezinformací proruskými aktivisty. V posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v Česku a členství země v EU a v NATO, konstatuje dnes zveřejněná zpráva kontrarozvědky.

Tradiční extremistická scéna jak v levém, tak v pravém spektru podle ní loni stagnovala, stejně tak projevy anarchistů. Proruští aktivisté přitom pocházejí z širokého okruhu subjektů bez ohledu na pravolevé dělení a formální postavení.

„Jde o členy nejrůznějších nacionalistických a populistických hnutí, některých stran, zapsaných spolků, neformálních iniciativ a sdružení osob i nezařazené jednotlivce, včetně osob a skupin vzešlých z dříve působícího protiimigračního hnutí,“ uvádí zpráva. Do skupiny zahrnuje média, která se prezentují jako nezávislá či alternativní, osoby usilující o územní rozdělení Ukrajiny a kozácká uskupení.

Motivaci těchto skupin vysvětluje BIS ideologickým spřízněním, obdivem k režimu prezidenta Vladimira Putina či adorací Ruska obecně. „U některých osob nicméně existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace,“ uvádí. Jejich škodlivé působení vidí BIS v tom, že za využití zavádějících, manipulativních či lživých tvrzení ovlivňují veřejné mínění a vyvolávají a udržují strach a napětí ve společnosti. To přispívá k polarizaci a radikalizaci společnosti a podkopávání důvěry obyvatel v principy svobodného demokratického státu.

Mezi dominantní témata pravicových extremistů stejně jako v předchozích letech patřila kritika migrační politiky, vrátila se i protiromská rétorika. Veřejné aktivity anarchistů stagnovaly. Militantně orientovaní anarchisté byli podle BIS prakticky neaktivní. Fragmentováni byli radikální komunisté, někteří proto zvažovali vytvoření širší levicové fronty.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…