Andrej Babiš to rozbalil před akademiky: Nikdo to tu direktivně neřídí, ministři si dělají, co chtějí. Nechci sedět ve vládě, kde se dohadují. A to není žádná diktatura

24.10.2017 15:41

Problémy českého školství jsou způsobeny jeho strukturou, nikoliv pouze tím, kolik do něj jde peněz. Na diskusním fóru ČVUT o budoucnosti českého průmyslu a jeho vazbě na kvalitní technické vzdělávání to sdělil šéf hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš. Babiš rovněž navrhl, že by se školy odborného typu jako například učňáky a střední zemědělské školy mohly správně přesunout pod ministerstvo průmyslu. „Důležité je, aby v příští vládě seděli lidé, kteří chtějí opravdu něco změnit. Ne pouze, aby se o tom mluvilo,“ uvedl předseda hnutí, které drtivě zvítězilo v letošních sněmovních volbách.

Andrej Babiš to rozbalil před akademiky: Nikdo to tu direktivně neřídí, ministři si  dělají, co chtějí. Nechci sedět ve vládě, kde se dohadují. A to není žádná diktatura
Foto: Jonáš Kříž
Popisek: Andrej Babiš na půdě ČVUT

„Je to o tom, jak se dnes maturuje, kdo může maturovat a kdo může být vysokoškolák. V naší době to bylo těžké udělat maturitu i vysokou školu,“ sdělil během svého vystoupení na půdě Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT na konferenci o budoucnosti českého průmyslu předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Problémy českého školství podle něj nejsou jen v tom, kolik jde do systému vzdělávání peněz. „Problém je v tom, jak je to strukturované. Proč my máme průmyslovky, zemědělky a zdravotní školy pod kraji. Proč je, a například i učňáky, nemáme pod průmyslem?“ řekl Babiš. „Proč dneska nejsou řemesla? Proč máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a až 200 tisíc volných pracovních míst?“ rozvedl Babiš své myšlenky. „Dneska je každý vysokoškolák. Když neudělá na státní, tak jde na soukromou a tam to zaplatí,“ postěžoval si.  

Podle Babiše je hlavním problémem českého technického vzdělávání nedostatek propojení s praxí. „Je to o tom, že bychom to propojení měli udělat,“ sdělil Babiš a ilustroval případem učňáku, kde jdou ráno učni do provozu a až odpoledne se učí. „To je náš největší problém, vzdělání, školství, věda a výzkum; a to leží jen na průmyslu a vysokých školách,“ dodal.  

 „Já říkám, že bychom ty učňáky a zemědělky měli dát pod ministerstvo průmyslu. Protože na koho mají ty firmy nadávat, že nemají zaměstnance? Na nikoho jiného než na ministerstvo průmyslu,“ doplnil Babiš. „Nemáme porodníky, nemáme zubaře, nemáme očaře. A kdo se tím zabývá? Nikdo se tím nezabývá. Nikoho to ani nezajímá,“ řekl.

„Musíme s tím něco dělat, ne jenom navyšovat pořád rozpočet,“ doplnil Babiš a opětovně zdůraznil své motto, že by stát řídil jako firmu. Postěžoval si na konto situace, kdy spolu mají spolupracovat za účelem nějakého projektu jednotlivá ministerstva, ale nikdo je direktivně neřídí.

„Pokud to nikdo neřídí a nedává úkoly těm ministrům a nekontroluje to a neukecá toho hejtmana a starostku, tak to nikdy nebude fungovat. A to není diktátorské řešení, to je normální řízení ministerstva nebo vlády jako firmy. A tak to je. A já osobně ve vládě, kde se dohadujeme a každý si dělá, co chce, bych nechtěl sedět,“ uvedl.  

Besedu o budoucnosti českého průmyslu a jeho návaznosti na kvalitních technické školství pořádalo České vysoké učení technické v Praze. Konference symbolicky proběhla v nejnovější budově ČVUT, Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIRC). „Cílem nově zřízeného institutu je propojení akademické sféry s praxí,“ zaznělo během úvodní prezentace.  Konference o budoucnosti českého průmyslu a jeho návaznosti na kvalitní technické školství se zúčastnili zástupci akademické i komerční sféry a spolu s politiky i představitelé profesních organizací.

Kromě Andreje Babiše se besedy z politické scény zúčastnil i Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády pro vědu a výzkum. Pozván byl i předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který ale nedorazil.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jonáš Kříž

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…