V dubnu by měl vstoupit v platnost tzv. Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který byl schválen Evropským parlamentem a Radou dne 15. prosince 2023 poté, co jej Evropská komise předložila dne 16. září 2022. Ten „akt“ by měl podle Evropské komise chránit svobodu a pluralitu médií v době, kdy se v oblasti médií a informací „objevují znepokojivé trendy“.
„Evropský akt o svobodě médií zavede nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků v EU. Zajistí, aby média – veřejnoprávní i soukromá – mohla na vnitřním trhu EU snadněji působit přes hranice, bez zbytečného tlaku a s ohledem na digitální transformaci mediálního prostoru,“ uvádí k EMFA Evropská komise s ohledem na údajné snahy o ovládnutí médií politickou mocí například v Maďarsku, nebo o šíření dezinformací.
Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?Anketa
Finančně by se měla podporovat tzv. „demokratická média se zaměřením na investigativní žurnalistiku“ a veřejnoprávní média. Celý tento „evropský akt“ by měl být založen na měřítku důvěryhodnosti, což je monitor vytvořený organizací Reportéři bez hranic, v kombinaci s algoritmy sociálních médií a vyhledávačů. Všechna evropská média by tak byla „oznámkována“ na škále „důvěryhodnosti“.
Právě tento systém ale podle kritiků nebude znamenat posílení nezávislosti a svobody, ale naopak cenzury a autocenzury. Velké on-line platformy totiž budou mít obrovskou moc v tom, jaké příspěvky vyhodnotí jako „správné“ a „špatné“ a to navíc podle škály důvěryhodnosti, kterou vytvoří vybraná nezisková organizace. Proti přijetí EMFA se staví zejména Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP).
Fotogalerie: - Vůně guláše a hnoje před vládou
„Poté, co Evropská komise přijala 16. září Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, jej tento týden schválil Evropský parlament a k jeho platnosti zbývá poslední překážka – souhlas členských států EU. Je tedy nejvyšší čas bít na poplach, protože se připravuje další umetání cestičky pro převzetí pravomocí členských států v oblasti mediální legislativy, vytvoření nerovných podmínek na mediálním a inzertním trhu a omezování mediálního obsahu rozdělením médií na ta hodná a ta nepohodlná,“ varuje SOSP na svých stránkách.
SOSP také informuje, jak o přijetí sporné novely hlasovali čeští europoslanci, kdy jenom čtyři hlasovali proti a ostatní se buď zdrželi nebo byli pro. „Vrecionová (ODS), Niedermayer (TOP 09) a Zdechovský (KDU-ČSL), tedy 3 ze 4 lídrů kandidátky SPOLU, Kolaja (lídr kandidátky Pirátů) a Farský (spolulídr kandidátky STAN) cenzurní návrh podpořili, všichni tři europoslanci ANO a Vondra (ODS) se jen alibisticky zdrželi. Pouze 4 odvážní hlasovali proti – Zahradil (ODS), David (SPD), Blaško a Konečná (KSČM),“ vypočítala SOSP.
Na rizika upozorňují i mnohé profesní odborové organizace, například evropské vydavatelské asociace EMMA a ENPA. Ty konstatují, že přijetí aktu ve stávající podobě nebude chránit svobodu médií, ale „spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného a nezávislého tisku a evropské demokracie". Problematické jsou části o nepřiměřeném moderování obsahu ze strany velkých platforem, nastavování pravidel pro přidělování státní inzerce nebo omezování vlastnických práv.
„Návrh Komise na zřízení nové Evropské rady pro mediální služby budí obavy o nezávislost takového subjektu. Při špatné implementaci by mohlo otevřít cestu ke státní kontrole médií… Pouhá regulace médií nemůže sama o sobě fungovat jako dostatečná záruka pro svobodu tisku,“ píší evropské vydavatelské asociace.
Podle SOSP tak spíše půjde o to, že Evropská komise se bude snažit média, která podporují její progresivistickou politiku, dotovat, a ta nepohodlná cenzurovat pod záminkou, že šíří dezinformace, v novém newspeaku “systémová rizika”.
Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?Anketa
Podle mnohých kritiků jde přímo o orwellovský zásah EU proti médiím, jak píše například Norman Lewis, bývalý ředitel inovací v PwC. „Součástí návrhu zákona o EMFA je návrh na zřízení nové Evropské rady pro mediální služby. Ta by nahradila stávající skupinu evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA). EU by tak v podstatě získala přímý vliv na mediální prostředí členských států. Tato snaha o centralizaci kontroly médií z národních vlád do Bruselu odhaluje politické záměry, které stojí za tímto zákonem,“ má jasno Lewis.
„Jedná se o další příklad autoritářského impulsu EU kontrolovat politiku členských států. Způsob, jakým EU používá termín ,pluralita médií', je jakýmsi orwellovským doublespeakem. Znamená pravý opak toho, co naznačuje. EU nechce pluralitu – chce soustředit moc v Bruselu. A to vše chce dělat bez jakékoli veřejné diskuse nebo odpovědnosti. EMFA neudělá nic pro ochranu svobody médií v Evropě. Právě naopak. Pouze posílí moc Bruselu nad médii a politickou debatou. Každý, kdo skutečně věří ve svobodu a pluralitu médií, by se měl postavit proti,“ apeluje Lewis.
Proto je podle SOSP nanejvýš důležité, jak se k novele postaví česká vláda, zda ji přijme nebo se postaví po bok vládám, které nebudou s EMFA souhlasit. Podle přístupu vlády k podobnému Zákonu o digitálních službách (DSA) se ale zdá, že Fialův kabinet nebude proti. „Proto je třeba, aby si parlamentní a neparlamentní opozice i všechna nezávislá média a jejich sdružení rychle uvědomily, co je v sázce,“ dodává SOSP.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
drobeřek
