Ještě před eurovolbami má začít platit Evropský akt o svobodě médií. Pod unijní zkratkou EMFA se má skrývat ochrana svobody a plurality médií. Alespoň podle Bruselu.
„Evropský akt o svobodě médií (EMFA) stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu EU a zavede opatření zaměřená na ochranu novinářů a poskytovatelů mediálních služeb před politickým vměšováním a zároveň jim usnadní působení přes vnitřní hranice EU. Nová pravidla budou občanům zaručovat právo na přístup ke svobodným a pluralitním informacím a zároveň jimi bude vymezena povinnost členských států zajistit náležité podmínky a vhodný rámec, jimiž budou tyto informace chráněny,“ píše se v oficiálním bruselském dokumentu.
„Dnešní dohoda o tomto prvořadém právním předpisu stanoví jasné zásady a záruky nezávislosti médií. Evropský zákon o svobodě médií zajišťuje, aby byli novináři při své práci chráněni i před rušivým spywarem a aby se veřejnoprávní média nestala nástrojem propagandy jedné strany,“ sdělila při jejím schvalování Věra Jourová, která hodnoty a transparentnost má v komisařské gesci.
Mediální expert neziskovky Rekonstrukce státu akt označil za „spásnou legislativu“. „Dává do ruky náboje občanské společnosti v zemích, kde svoboda médií trpí,“ vysvětloval v podcastu ČRo Bruselské chlebíčky.
Zákon má podle tvůrců chránit nezávislost novinářů a posílit transparentnost médií.
Pochybnosti ale zaznívaly od samého počátku. Český europoslanec Ivan David při jeho projednávání uvedl: „V návrhu k projednávanému nařízení o mediálních službách jsem se dočetl, že, cituji: “Nezávislé mediální služby plní jedinečnou úlohu pro demokracii, zajištění dodržování zásad právního státu. Jsou nezbytným faktorem v procesu utváření veřejného mínění.” To je pravda, ale jak se to srovnává se zaváděním cenzury pod záminkou boje proti dezinformacím, které nejsou nikde definovány? Nesrovnává. Tomu se říká pokrytectví.“
Jen ve Francii se ale proti jeho podobě postavilo přes 500 médií. Svobodu slova podle nich neposílí, ale naopak omezí.
Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?Anketa
Hlavním garantem jeho naplňování má být nově zřízená Evropská rada pro mediální služby, která má mít orgány ve všech členských státech.
Systém má finančně podporovat „demokratická média se zaměřením na investigativní žurnalistiku“ a média veřejnoprávní. Základním kritériem pro posuzování a hodnocení médií má být žebříček důvěryhodnosti, vycházející z hodnocení organizace Reportéři bez hranic. Jejich známkování má být zkombinováno s algoritmy sociálních sítí a vyhledávačů.
Algoritmy sociálních sítí navíc mají zohledňovat standardy JTI (Iniciativa za důvěru v žurnalistiku), které rovněž vypracovali Reportéři bez hranic.
V tom se tato legislativa propojuje s již platným evropským Zákonem o digitálních službách. Výsledkem je, že pro zobrazování ve vyhledávačích bude pro každé médium klíčové jeho skóre JTI.
Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?Anketa
„Současný text, který byl připraven rychle, bez jakéhokoli zkoumání situace v jednotlivých zemích a bez skutečných konzultací s médii, hrozí, že dosáhne opačného výsledku, než o jaký usiloval, a znamená skutečný krok zpět, pokud jde o svobodu médií v zemích, kde tato dobře funguje,“ varují v dopise novináři z Francie, kde již od roku 1881 je jediným povoleným omezením žurnalistické svobody rozhodnutí soudu.
EMFA dá podle nich obrovskou pravomoc on-line platformám, které budou moci samy svými algoritmy rozhodovat, která média budou propagovat a která naopak cenzurovat.
Společnost pro obranu svobody projevu vyjádřila zklamání, kolik českých europoslanců normu vloni v říjnu podpořilo. Například frakce Evropských reformistů ve svých tweetech tento akt odmítala, z české ODS ale zvedl ruku proti pouze Jan Zahradil. Alexandr Vondra s Veronikou Vrecionovou se hlasování neúčastnili. Pro hlasovali všichni Piráti, Starostové, TOP 09, lidovci a také Radka Maxová a Dita Charanzová. Proti byli kromě Zahradila pouze Ivan David a Hynek Blaško.
„Jedná se o první nařízení EU v této oblasti. Pomůže zabránit nepatřičným politickým vlivům, chránit svobodná a nezávislá média, chránit práva novinářů a zajistit transparentnost veřejného financování v EU,“ vysvětluje svůj postoj lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Redaktoři podle něj budou nezávislejší a média transparentnější.
„Svoboda médií nebude omezována velkými platformami. A o to nám všem jde,“ ujišťuje pro ParlamentníListy.cz Zdechovský.
„Média jsou pojistkou demokracie, která je křehká, Slovensko je toho důkazem,“ dodává. Běhá mu prý mráz po zádech, když dnes čte plány bratislavské vlády na zrušení veřejnoprávní televize a její nové založení s novým vedením.
„Vzpomeňme na nedávnou vraždu novináře Jána Kuciaka (a jeho snoubenky), který rozplétal organizovaný zločin sahající do nejvyšších pater slovenské politiky,“ připomíná.
„Nadějí pro svobodu je obrovské zlevnění šíření informací díky internetu, čímž vzniklo množství nezávislých médií a klesl vliv tradičních pražských redakcí hlavního proudu. Proto nepřekvapí útok na šíření nevládních informací ze strany vlády Petra Fialy a Vojenského zpravodajství, které iniciovaly vypnutí vládě nepohodlných webů v únoru 2022,“ vidí věc jinak ústavní právník Zdeněk Koudelka.
Kauza „vypnutí webů“ byla sice akceptována soudy všech úrovní v jedné z žalob, nyní ale Městský soud v Praze proti jiné žalobě celou věc pojmenoval mnohem ostřeji.
Advokátka, která zastupovala jeden ze zablokovaných webů, upozornila na rozsudek, podle kterého blokace ze strany jednotlivých operátorů do žádné výjimky nespadá a že blokace ze strany operátora je tak v rozporu s přímo závazným právním předpisem Evropské unie.
Mají čeští zemědělci proč protestovat?Anketa
Mobilní operátoři, na které vláda svou „zdvořilou prosbou“, jak dopis formulují ministři, přehodila odpovědnost, navíc podle soudu nesou za zablokování webů i finanční odpovědnost.
„Městský soud akcentoval, že operátoři jsou zpravila nadnárodními společnostmi, které disponují odborně vzdělaným personálem a právníky, kteří měli vyhodnotit, že svým jednáním poruší Nařízení o síťové neutralitě, a že výzva státu nezakládá možnost operátora domáhat se kterékoliv výjimky,“ dodává k tomu advokátka.
„Držitelé moci inklinují k tomu, že chtějí, aby si občané mysleli, či alespoň říkali to, co se moci líbí. Aby nebyly jiné, než vládní názory na veřejné dění. Vláda, která chce zavést autoritativní režim a popřít i jiná práva člověka, nejprve postihuje svobodu projevu. Protože když zavře hubu reptalům, tím snáze zruší jiná práva za uniformního přitakávání vládě poplatných medií,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz docent Zdeněk Koudelka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
petrFll
