Bomba radního ČTK: Veřejnoprávní parta kamarádů. ČT má své oblíbence. Padla jména. Rakušan, Pekarová, Stanjura...

18.04.2020 12:08

„Je jasné, že politikům parlamentních stran záleží na tom, aby utrhli co nejvíc prostoru a času na televizních obrazovkách jenom pro sebe, pro své selfpromo, popularitu, a potažmo i pro volební body. A leckdo z nich pro to udělá ledacos. Pochopitelně. Taková už je dneska doba. A kdo z politických sil má v ČT svůj vliv, ten o něj pochopitelně nechce přijít, nechce v tom směru ani oslabit, ale naopak chce co nejvíc posílit – a být hlavním kamarádem televizních obrazovek,“ zamýšlí se v textu pro ParlamentníListy.cz právník, hudebník a radní ČTK Pavel Foltán.

Bomba radního ČTK: Veřejnoprávní parta kamarádů. ČT má své oblíbence. Padla jména. Rakušan, Pekarová, Stanjura...
Foto: Jarka Foltánová
Popisek: JUDr. Pavel Foltán je český právník, spisovatel, novinář a vysokoškolský učitel, od roku 2018 člen Rady České tiskové kanceláře

Kamarádi televizních obrazovek byla kdysi lidová přezdívka pro jednu country kapelu. Bylo to ještě za onoho času, kdy na obrazovkách v obývácích tuzemských diváků blikaly jen dva programy bývalé Československé televize, přičemž podle názorů řady pamětníků se na mnohé ty pořady z tehdejší nabídky ještě dalo dívat – na rozdíl od většiny těch současných pořadů z nabídky nyní trojnásobného počtu programů dnešní ČT ve století již druhé generace digitálně terestrické páry. No a tahle soudobá ČT už má pochopitelně také ty své kamarády televizních obrazovek, a to nejen v takzvaném show bizu, ale i mezi hosty svých publicistických relací – například mezi spřátelenými politology, novináři a dalšími oblíbenci. Ale i mezi politiky. 
 
 
To v oněch časech ještě nebývalo. Tehdy se politici jen mihli v záběrech z hlavních zpráv na pár vteřin. A podobně i v publicistice. Oni to tehdy totiž ti politici nepotřebovali. Kádry tehdejší vedoucí strany tady rozhodovaly o všem – od obsahu programů ČsT, až po výsledky voleb. Zatímco dnešní vlajková loď zpráv a publicistiky ČT 24 vysílá přímé přenosy a záznamy i přímo z jednání Poslanecké sněmovny, i ze Senátu, a politiků mají diváci plné obrazovky i v dalších pořadech na ČT 1 i jinde. Takže je jasné, že politikům parlamentních stran záleží na tom, aby utrhli co nejvíc prostoru a času na televizních obrazovkách jenom pro sebe, pro své selfpromo, popularitu, a potažmo i pro volební body. A leckdo z nich pro to udělá ledacos. Pochopitelně. Taková už je dneska doba. A kdo z politických sil má v ČT svůj vliv, ten o něj pochopitelně nechce přijít, nechce v tom směru ani oslabit, ale naopak chce co nejvíc posílit – a být hlavním kamarádem televizních obrazovek. Za ta dlouhá léta, co se kolem zmíněných prostředí pohybuji, už o tom vím své. Z té dnešní mladé generace málokdo může mít takovou osobní zkušenost, včetně možnosti srovnání z různých dob a prostředí. A tak je dobré podělit se alespoň o úhel pohledu. 
 

Anketa

Zeman by si přál, aby vládní koalice ANO a ČSSD pokračovala i po volbách. Souhlasíte?

hlasovalo: 16307 lidí
 
Tak například ve vyslání ČT 24 z jednání Poslanecké sněmovny je největší pokušení k boji o členství v elitě kamarádů televizních obrazovek pro poslance s tzv. přednostním právem – ti mají nejvíc příležitostí chodit k mikrofonům řečniště, přímo do záběrů kamer, čehož většina z nich umí náležitě využít. Až by řada diváků mohla mít pocit, že těm řečníkům jde často hlavně o to, aby byli před kamerou ČT 24 co nejčastěji. Že je to pro ně taková reality show, kde je jakoby dovoleno vše. Typicky se to projevilo i při 41. schůzi Sněmovny ve středu 11. března, (a tedy na počátku stavu nouze v důsledku koronaviru), kde v rozpravě k mediálně přeexponovanému bodu č. 189. Návrh na volbu členů Rady ČT zaznělo na 40 příspěvků asi 20 poslanců (takže někteří z nich k tomu bodu byli řečnit víckrát). V podstatě šlo tehdy hlavně o vyvolání mediální aféry k úniku mailu poslance Berkovce některým kolegům z klubu ANO ohledně volby do Rady. A v rámci projevů některých poslanců došlo k typicky mediálním výstupům. A kdo ví, možná, že kdyby tam ČT 24 své kamery neměla, tak by k některým z výstupů třeba ani nedošlo. Anebo by vypadaly jinak. Bylo to však nutné na kamery právě tak expresivně odehrát, protože den poté už byly zpravodajské i publicistické relace všech televizí (včetně ČT24) plné koronaviru, takže právě předmětná aféra úniku onoho poslaneckého mailu, pak už nebyla mediálně atraktivní a diváky už to téma nezajímalo. A za měsíc už se na to úplně zapomnělo. Takže jen tak namátkou pro připomenutí několik řečnických pozoruhodností z té rozpravy:  
 

Anketa

Tomio Okamura volá po referendu o vystoupení z EU. Jak byste v tomto referendu hlasovali?

hlasovalo: 28392 lidí
 
Zbyněk Stanjura (předseda klubu ODS): „… Mně to přišlo jako zpráva předsedy uliční organizace KSČ, kde hodnotil a udával své sousedy ... Pane poslanče, rezignujte na svoji funkci dnes a teď a rychle! To místo patří hnutí ANO. My to plně respektujeme. Je tam dostatek členů ve volebním výboru, kteří jsou schopni získat i podporu z řad opozice jak na volebním výboru, tak na plénu Poslanecké sněmovny. Když si nebudete vědět rady, já vám klidně pošeptám, kdo z vašich stranických kolegů by určitě tu funkci vykonával mnohem lépe. Zdravím je … To jsou ty komunistické metody … to je jedno, že to byl soukromý mail. Někdo z hnutí ANO, někdo z hnutí ANO, někdo z příjemců toho mailu to vynesl … Já jsem vyzval pana předsedu volebního výboru, aby rezignoval!“ Vít Rakušan (předseda STAN): „… kromě těch kádrovacích posudků jako vystřižených z bývalého režimu … Kádrujete lidi, podrobujete je, musím to tak říct, těm estébáckým metodám … máte asi velmi dobrou špionážní síť …“ Markéta Pekarová Adamová (předsedkyně TOP 09): „… tady zaznělo srovnání s tím, že se tady vracíme k praktikám, které byly běžné za minulého totalitního režimu, za kádrování a tak dále …“ A pak ještě připomněla rok 1952. Marek Výborný (KDU-ČSL): "Vystupuji zde se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL … Tohle jsou soudružské praktiky StB sedmdesátých osmdesátých let. Běžte do archivu bezpečnostních složek, je to v bleděmodrém to samé … Vyzývám pana předsedu Berkovce, aby sám rezignoval … soudruh Berkovec …“ 
 
 
V rámci soupeření o televizní lesk politických bodů zazněla celá plejáda velmi silných slov a výrazů. Jejich kalibr, kontext, obsah, účel, a další faktory netřeba komentovat. Z mediálního pohledu je účel světící prostředky zjevný. Avšak divák si v tomhle případě patrně nemohl nevšimnout, že taková mediální prezentace (jak co do formy, tak hlavně co do obsahu) není ve Sněmovně běžná. A to ani pod ochranným křídlem poslanecké indemity, což je forma tzv. poslanecké imunity. K pojmu indemita lze věcně poznamenat, že v jejím rámci nelze trestně stíhat poslance za jeho projev při výkonu mandátu na parlamentní půdě. Ale indemnita i přes to umožňuje interní disciplinární řízení v působnosti mandátového a imunitního výboru. Také v případech, kdy by inkriminovaný projev vůle směřoval např. proti důstojnosti jiné osoby, pak by aplikace ústavní ochrany v rámci indemity nebyla zaručena. Dále divák jistě nemohl přehlédnout ani výslovnou opoziční informaci, že únik toho mailu byl přímo z klubu ANO, a dále i to, že opozice už ví, kdo z klubu ANO by měl nastoupit na místo poslance Berkovce, a že mu opozice může klidně pošeptat i konkrétní jméno. To je evidentně pozoruhodné sdělení. Pamětníkům by podobný únik informací mohl evokovat reminiscenci z minulosti, kdy (také v kuloárech Sněmovny, snad prý v rámci jednání nějakého výboru) došlo k úniku informací do médií, což nastartovalo tehdejší velkou aféru, známou jako Kubiceho zpráva. A kudy a jak ta uniklá informace ten den pronikla ven? No přece Bleskem. Inu, cesty mohou býti rozličné (jak pravil klasik). A někdy mohou být i dost podobné. Jak se říká, tak někdo holt zanáší, někdo holt vynáší, a někdo holt donáší. Jak kdo, že. A mohlo by se zdát, že členství v klubu kamarádů televizních obrazovek asi někomu stojí i za to. Nu, však on si to divák, občan, volič a plátce TV poplatku, už sám nějak přebere, a pak se podle toho zařídí. Až přijde čas.
 

Anketa

Jak zatím hodnotíte výkon Stanislava Křečka jako ombudsmana? (Ptáme se od 15.4.2020)

95%
hlasovalo: 19091 lidí
 
Mimochodem – v mezidobí (tedy během stavu nouze kvůli epidemii, kdy řada lidí v důsledku toho spadla rovnýma nohama do existenční nejistoty) došlo k tomu, že vedení ČT sdělilo svůj požadavek na zvýšení TV poplatků. A to by mohlo projít jen a pouze legislativní cestou, tedy změnou zákona, což je v kompetenci poslanců a senátorů. No a jak se veřejnost postaví k požadavku na zvýšení TV poplatků právě v souvislosti s důsledky korona krize? To asi nebude složitá otázka. Zejména pro doposud mlčící většinu. O to složitější dilema by pak asi mohli mít jak abonenti, tak adjunkti na členství v klubu kamarádů televizních obrazovek. Buď to zvýšení TV poplatků neprosadí, a pak padnou do nepříznivého světla těch kamer ČT, anebo to zvýšení těch TV poplatků prosadí, ale pak jim to (a nejen to) zase spočítají ti voliči v blížících se volbách.        
 
Autorem textu je JUDr. Pavel Foltán.
 
Bez redakčního krácení.
 
  
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

20:21 George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

Americký prezident Joe Biden se potýká při řešení situace na prestižních univerzitách, obsazených pr…