Má ruská pěvkyně Anna Netrebko vystoupit v Obecním domě v Praze?Anketa
Ruština samozřejmě nezmizela, zmizeli ti praví Rusové. Už dlouho tady prý nebylo tak dobře… A možná že bude ještě líp…
Pro smetánku
Na hlavní třídě dominují pro našince drahé hotely, které jsou určeny pro majetnou ukrajinskou klientelu a také nějaké ty hosty ze Západu – především Němce. Ty ale Ukrajinci obrazně řečeno zcela vytlačili. Návštěvníci ze SRN se dostali na okraj, byť se nejedná o klasické „osis“, kteří převracejí každý cent.
Na hlavní třídu, která se z dolní části, kde je běžné město, dostává na lázeňský bulvár v horní části města, které tak nějak spíše tíhne k Plzni než k Varům, se vrátili „naháněči“. Známe je z Prahy. Snaží se vás vtáhnout do hotelu nebo alespoň na předzahrádku, abyste si dali „alespoň kávičku“. Tou to může začínat – ale spíš končit, a podlehnete-li, budete muset spucnout nabídky od předkrmu až po dortíček k tomu zmiňovanému kafíčku. Táhnou vás tam mladí svalovci nebo starší „filištíni“, kteří si už z dálky vytipují svoji „oběť zájmu“. Ti už postarší jedinci nemluví úplně tak dobře česky a jsou z bývalého SNS nebo SSSR – Gruzínci i další. Ti mají jedno společné – nenávidí Rusy a přejí jim jen to nejhorší a zamilovali se do hrdinné Ukrajiny.
Svět se (ne)mění
„To jsem tedy nečekal, že na stará kolena uslyším víc ruštiny než před pár lety ve Varech,“ lamentuje důchodce, který se mlsně dívá oknem na čilý ruch uvnitř hotelu. „Že tady byly ruské nápisy, to chápu, ale teď už neslyšíte pomalu nic jiného. I ta čeština je tady spíš doplňková,“ kaboní se muž. Přitakává mu žena ve středních letech, která je s tím vším děním nejen na hlavní mariánskolázeňské třídě spíše nespokojena. „Už je tady zase blázinec… A jaký to byl klid o covidu…“ Je otázkou, zda občan slyší ruštinu či spíše ukrajinštinu.
Mariánské Lázně byly vždy především pro německou klientelu. Ostatně na přechod Broumov/Mähring je tu, co by kamenem dohodil. Jezdilo se tu i na obědy, neřku-li večeře. To je passé, protože ceny zase stouply a ne každý Němec si už může všechno dovolit, co si dovolit kdysi mohl. Bohatě jej ale nahradila východní klientela. Ostatně maďarská společnost Danubius tady vlastní řadu lázeňských zařízení.
Psali jsme:
Nyní tu ale převažují Ukrajinci. Vesměs celé rodiny anebo omladina. Ta utrácí k potěše obchodníků poměrně slušně a zdá se, že letošní sezóna nebude vůbec špatná. I když je tu už v druhé polovině prázdnin pěkné chladno a klima v tomto městě v podhůří Slavkovského lesa je vždy „ostřejší“, o několik stupňů chladnější než v okolí.
Nabídka místní restaurace. Foto: Václav Fiala
Jídelní lístek. Foto: Václav Fiala
Láska i byznys procházejí prý žaludkem
Vraťme se ke gastronomii. Pravda je, že zdejší boršč už je zase takový, jaký má být, a nedáte si nějakou jeho imitaci jako v letech minulých. O pelmeních ani nemluvě. A pak tu máte další ukrajinská jídla, například vareniky. Samozřejmě že si můžete dát i českou klasiku, ale ta je spíše pro Němce. Ukrajinci neexperimentují a konzumují svá osvědčená jídla.
Na ulicích se objímají a poplácávají ztepilí hoši, a vy si tak jen zdálky uvědomujete, jestli náhodou není nějaký z nich „vor v zákoně“. Vytuněná auta za několik milionů toho mohou být důkazem. Anebo také ne, co víte…
„Už se tady zase nedá projít normálně po chodníku,“ lamentuje jedna z místních obyvatelek města, prý osmašedesátiletá Jana. „Snad to ale bude k něčemu. Potřebujeme tady opravit další domy, snad je někdo z těch nově příchozích koupí,“ přeje si zároveň něco, co se do současné doby nepodařilo. Ale změna může nastat.
Co bude za rok?
Ještě na jaře to tu vypadalo jako při pokračování covidové pandemie. Pár lidí na korzech, něco málo návštěvníků v poloprázdné kolonádě. Dnes je tu pravý opak a možná bude ještě lépe. Opět se využívají fiakry a předzahrádky nezejí prázdnotou. Jestli se tady uzavírají kšefty, nebo se myslí na zdraví a léčebné procedury, toť otázka. Lázně jako takové zaplněné prý nejsou. Ale lepší se to. Sice pomalu, ale přece.
„Možná že tohle je poslední sezóna, kdy si tu Češi ještě mohou něco užít. Za rok bude tak draho, že se nezmůžeme ani na nasátí vůně z kuchyně,“ říká jeden mladý muž, který nechce být jmenován. Pracuje prý v jednom hotelu na jisté pozici, takže finančně je na tom fajn… Jen většinu peněz dostává údajně „bokem“, což ale není v Čechách nic výjimečného. Obslužné profese za málo peněz obsadili nemajetné Ukrajinky a další lidé z východu – Arméni či již zmínění Gruzínci. Nastává tady ale skutečná hierarchie. Ostatně i Rusové kastovali – nad „Moskviče“ nebylo, byť by třeba i rozumu mnoho nepobral. Ale byl z dobré rodiny, a ještě ke všemu ze „stalice“, tedy hlavního města.
Sociálně slabší tak spíše platí město než zdejší firmy, firmičky a provozovatelé. A samozřejmě fenomén doby – platební karty. Ty se zde používají bez omezení a terminály jedou, až se termopapír v nich přihřívá. A pak že bezhotovostní platba a cash nejdou dohromady a jeden je jen pro šedou či černou ekonomiku a druhý ví bůh, kam zaletí jeho elektronická stopa.
Stranou civilizace
V postranních uličkách je o poznání klidněji. Najdete tu i svérázné a rázovité kavárničky, které jako by byly z jiného světa a jež nekopírují to, co se děje na hlavní třídě. „Ať se tam třeba zblázní,“ říká jeden z jejich provozovatelů. „A haló, proč odcházíte,“ otevírá okno kavárny. „Vraťte se.“ A my se vracíme, byť jsme byli postrašeni odpovědí na otázku jedné paní, která se poněkud naivně zeptala, jakou že mají kávu. Odpovědí jí bylo, že „hnědou“.
A bylo nám doporučeno, abychom se vykašlali na nějaké to „to-go“, protože si zkazíme tak dobrou kávu v obyčejném papírovém kelímku. A dobře jsme udělali, bylo tam opravdu útulno a fajnově.
Tak se žije v Mariánských Lázních, které prožívají další boom. Právě i díky ukrajinské klientele. Podoba barvy mariánskolázeňského městského praporu se s ukrajinskými barvami prostě nezapře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Václav Fiala
yehla
