Většina osobností, které se dnes účastnily v Zajícově rodném Vítkově na Opavsku vzpomínkových akcí, se domnívá, že odkazu tohoto studenta národ stále hodně dluží. Starší generace podle nich nepředává dostatečně dětem informace o historii, kterou často zažila. Ve školách se o jeho odkazu téměř neučí.
„Lidé strašně zapomínají. Zapomínají, že svoboda a volnost je něčím vykoupena. Závazky a povinnostmi,“ řekl ČTK Jaroslav Zajíc. S činem svého bratra či jeho předchůdce Jana Palacha se nikdy neztotožnil. Pro něj i jeho sestru je to stále neuzavřená hluboká rána. Přesto, že přišli o člověka jim nejbližšího, vidí v jeho tragickém činu význam pro celou společnost. „Nesmíme podléhat zlu. A ta okupace v roce 1968 byla čisté zlo,“ zdůraznil Jaroslav Zajíc.
Svého bratra a Jana Palacha přirovnal ke členům výsadkové skupiny z operace Anthropoid, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Vidím tam paralelu. Gabčík s Kubišem šli také na smrt. Minimálně museli tušit, že akci nemusí přežít. Obětovali se,“ dodal.
Senátor a starosta Bolatic na Opavsku Herbert Pavera uvedl, že hlavně mladší generace úplně odkaz nevnímá. „Na Zajícův odkaz a čin se často zapomíná. Měli bychom vše mladým lidem více připomínat. Co pro nás udělal. Jak se obětoval,“ řekl. Chyba je podle něj hlavně ve školách. „O novodobých dějinách se dnes bojí učit,“ míní Pavera.
Jeho slova potvrzuje i kronikář a spisovatel Branislav Dorko, který v roce 2012 vydal knihu Jan Zajíc. „Osvěta není dostatečná. Nejde ale ani tak o osobní příběhy obou upálených studentů. Jde hlavně o tu dobu, o okolnosti a souvislosti. O co všechno lidé přišli. Jak se celý národ dokázal rychle přizpůsobit. Palach a Zajíc to vše personifikují,“ řekl. Dodal, že mladí lidé i ve Vítkově mají problém odpovědět na otázku, kdo byl Jan Zajíc.
„Dělala se tady anketa mezi studenty. Jeden odpověděl, že jde o zakladatele města,“ uvedl Dorko. Podobnou zkušenost má i Ivo Mludek z týdeníku Region Opavsko. Právě jeho redaktoři prováděli před časem mezi dětmi a mládeží další anketu. „Dopadlo to tak půl na půl. Někteří přesně věděli. Jiní neměli vůbec tušení,“ řekl.
Podle starosty Vítkova Pavla Smolky je to způsobeno hlavně tím, že mládež nemá zájem o historii. „I když tady ve Vítkově je Jan Zajíc určitě známější,“ řekl. Přispívá k tomu i Cena Jana Zajíce, kterou město oceňuje nadané a aktivní studenty. Letos ji získal osmnáctiletý student třetího ročníku vítkovského gymnázia Jan Kundrát. Dostal ji za svou dobrovolnickou činnost či aktivity v ochraně životního prostředí.
Dnešních akcí ve Vítkově se účastnil i fotograf Jindřich Štreit, který Vítkov a jeho obyvatele často fotil, výstava vznikla v roce 2010. „Dva roky jsem sem jezdil. Byl to jeden z mých dlouhodobých projektů. Vazby zůstaly. Znám osobně i rodinu Jana Zajíce,“ uvedl. Jeho čin považuje za čistě humanistický. „Měl vyburcovat národ. Svou oběť myslel vážně,“ řekl fotograf.
Zajíc se upálil jako osmnáctiletý. Studoval Střední průmyslovou školu železniční v Šumperku. Upálil se v průchodu poblíž tehdejších kin Letka a Čas na pražském Václavském náměstí. Celé pražské jaro silně prožíval. Stejně i sebeupálení Jana Palacha. Po něm se zúčastnil protestní hladovky, kterou ukončil v den Palachova pohřbu.
Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat.
Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
