Britský novinář: Putin nemá výčitky poslat vojáky na území cizího státu. Takže my musíme...

02.09.2014 8:32

Ve svém dnešním komentáři publikovaném v britském deníku The Telegraph novinář Con Coughlin nabádá západní politiky, aby uvažovali i o vojenském řešení krize na Ukrajině. Putin je prý vypočítavý nepřítel a vůči němu praktikovaná politika appeasementu nezabrala.

Britský novinář: Putin nemá výčitky poslat vojáky na území cizího státu. Takže my musíme...
Foto: archiv
Popisek: Britský premiér David Cameron

Anketa

Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?

hlasovalo: 41873 lidí

„Vladimir Putin tvrdí, že ukončit boje na jihovýchodní Ukrajině může jedině vláda v Kyjevě. Prý stačí, aby udělila regionu Donbas větší samostatnost. V souvislosti s tímto jeho prohlášením mám znepokojující pocit deja vu. Před šesti měsící Putin mluvil stejně o Krymu, kde ruští separatisté rovněž usilovali o větší nezávislost na Kyjevě. Krátce poté tam poslal Putin ruské speciální jednotky a v konečném důsledku došlo k úplné anexi poloostrova," srovnává Coughlin obě situace. 

Nyní to dle jeho názoru vypadá, že to samé se má stát i v Donbasu. „Jediný rozdíl je v tom, že tentokrát se Moskva ani nesnaží zakrýt skutečnost, že aktivně podporuje zdejší separatisty. Včera začala krize znovu eskalovat, když ruské tanky vjely do oblasti a pomáhaly separatistům získat kontrolu nad letištěm v Luhansku. Drzá invaze na území Ukrajiny přitom proběhla zároveň s dalšími mírovými rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem v Minsku. Špinavou taktiku Vladimira Putina však již dobře známe, takže by nás jeho konání nemělo překvapit. Používá ji proti všem, kdo se postaví jeho autoritářskému stylu vlády. Lhostejno, jestli jde o ruská opoziční média či sousední stát," kritizuje Coughlin Putinovu strategii. 

„Je obzvlášť odsouzeníhodné, že Putin své nehorázné ignorování mezinárodního práva nezměnil ani v důsledku uvalení sankcí, které mají přímý negativní dopad na ruskou ekonomiku. V praxi tedy Rusko čelí rostoucí úrokové sazbě, prudkému poklesu hodnoty rublu a odlivu zahraničního kapitálu v řádech miliard dolarů. V každé normální zemi by taková situace vedle k tlaku veřejnosti na vedení země, aby změnila kurz. Ale Putinovo Rusko není běžnou zemí, dokonce ani zkušení kremelší poradci často nemohou mluvit do prezidentovy strategie. Vedle něj stojí ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož úkolem je obhajovat prezidentova rozhodnutí na veřejnosti, pokud je nemůže sám osobně podpořit," zmiňuje Coughlin výsadní postavení Putina v ruské politice.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

„Protože pan Putin nehraje podle běžných pravidel, která platí v mezinárodní diplomacii, je pro západní politické lídry složité zatím největší krizi od konce studené války vyřešit. Nikdo se samozřejmě nechce nechat vtáhnout do komplikované politické situace na Ukrajině a riskovat tím jadernou válku s Moskvou. Ovšem odmítání západních politiků byť jen uvažovat o vojenském zapojení do rusko-ukrajinského konfliktu ke zlepšení situace rozhodně nepřispívá. Jakmile se v Británii mluví o ISIS, Iráku či ruské agresi, ze strany britského premiéra Davida Camerona i ministra zahraničí Philipa Hammonda okamžitě přichází reflexivní reakce v podobě vyjádření, že `naši vojáci rozhodně nevstoupí na území cizího státu`," popisuje přístup britských politiků Coughlin. 

Za jejich postojem podle Coughlina jistě stojí nechuť britské veřejnosti k vojenským akcím. „Přesto se musím ptát, jestli je moudré tak rychle smést ze stolu variantu vojenského zásahu i v případě, že proti nám stojí vypočítavý nepřítel typu Vladimira Putina? Ruský vůdce jistě nemá žádné výčitky poté, co vyslal své vojáky na území cizího státu. A když vidí nerozhodné reakce západních politiků, může jej to povzbudit k další agresi. Neochota Západu vojensky konfrontovat Putina se datuje do léta 2008, kdy Rusko na čas obsadilo sousední Gruzii. Tehdy nechtěl Západ narušit své vztahy s Ruskem. Až se ale 28 členských států NATO tento týden setká ve Walesu, mělo by si uvědomit, že politika appeasementu vůči Rusku nezabírá. Budoucnost míru a bezpečnosti v Evropě musí být založena na odporu vůči podobným aktům agrese. Blížící se summit NATO nabízí ideální příležitost, jak zvážit veškeré možnosti řešení rusko-ukrajinského konfliktu, včetně vojenského řešení," uzavírá Coughlin svůj dnešní komentář.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pro

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…