Pakaluková varovala, že porodnost ve Spojených státech je jen 1,7 dítěte na jednu ženu a jde ještě dolů. V Evropě je to 1,5, v Japonsku dokonce 1,3. I státy, které dříve měly vysokou porodnost, například Mexiko a Indie, mají teď porodnost pod úrovní, kdy se populace nahrazuje. A to vyvolává ve světě napětí, protože státy bojují o jeden z nejcennějších zdrojů, tedy o děti. Státy se pak snaží různými opatřeními porodnost zvýšit a je vidět, že to považují za naléhavý problém. Ale Pakaluková říká, že otázka zní přesně obráceně. Tedy ne jak může stát zachránit rodinu, ale jak může rodina zachránit stát?
Je srovnání Petra Fialy s Milošem Jakešem přehnané?Anketa
Stát pak podle ní zakládá rodinnou politiku na tom, že tyto početné nábožné rodiny mají důvody pro své chování, které nelze pochopit, zjednodušit a učinit je relevantními pro politická opatření. Dále uvažují, že je možné vytvořit pobídky pro cokoliv. Ale výzkum ekonomky jde proti těmto postojům.
Klade si otázku, zda jsou děti „spotřební zboží“, tedy něco, co si vybíráte, těšíte se z toho kvůli vašemu příspěvku společnosti, nebo jsou něčím, čím se mohou těšit ostatní, životně důležitým statkem a přínosem sám sobě. Dochází k tomu, že jsou obojí. A že v rozsahu, v jakém je možné děti považovat za „zboží“, jsou soukromým zbožím, koupeným a zaplaceným domácností.
Fotogalerie: - Šichtařová je Svobodná
Ale děti jsou také nejžádanější veřejný statek, protože jsou budoucností lidstva. A společnost je nemůže poptávat jako ostatní zboží, protože přicházejí na svět skrze osobní poptávku matek a otců. A matky a otcové je poptávají, když si jich váží více než jiných možných voleb.
Společnost pak prý nemůže nést zátěž žen, které mají více dětí. Může je ctít a odměňovat, ale obětované příležitosti jsou osobní cenou. Jedna žena z průzkumu zdůraznila, že odměna je „duchovní“, tedy že děti jsou boží požehnání a vychovává děti pro Boha, aby přinášely světlo, svatost a dobrotu.
Z příběhů těchto žen Pakaluková usuzuje, že příspěvky na děti nezvýší porodnost. Hotovost nefiguruje v kalkulaci, zda se vzdát svých ambic a cílů, kterých se musíte vzdát, pokud máte více než dvě děti. „Můžeme incentivizovat opuštění kariér a zájmů, na které ženy připravujeme od začátku školní docházky? Můj výzkum ukazuje, že taková volba musí přijít zevnitř. Musí to být samostatná volba a cena musí být přijatelná, přitom ta je subjektivní a osobní,“ řekla ekonomka.
Podle Pakalukové také není pravda, že tyto nábožné rodiny nejsou relevantní pro obnovení rodiny jako takové. Odkazuje se na to, že některé z těchto žen chodily na obyčejné sekulární vysoké školy. Z toho podle ní vyplývá, že pokud budou prosperovat náboženské instituce, tak se vymaníme z kruhu nízké sňatečnosti a porodnosti. „Lidé obětují své pohodlí, své sny a sebe pro Boha, ale ne pro příspěvky,“ pravila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
