Sledovala jste úterní demonstraci? Co vás na ní zaujalo?
Viděla jsem to ze záznamu, ono se tomu při nejlepší vůli nedalo uniknout. Když má někdo na svojí straně spřátelené novináře a veřejnoprávní média, tak to se hned pozná. O takovém zájmu a mediálním pokrytí se méně oblíbeným stranám nebo hnutím může jen zdát.
Vnímala jsem to jako dobře zafinancované, profesionálně připravené a dramaturgicky promyšleně propracované představení s hudebním doprovodem a známými tvářemi, které mělo za účel vyvolat co největší emoce a asociaci s opravdovými demonstracemi v roce 1989. Byla i hymna. Já myslím, že do toho dali maximum. Slyšela jsem, že přijela i delegace ze Slovenska, kde se takto premiéra úspěšně zbavili. Ten náš je o poznání tvrdohlavější a česká veřejnost pragmatická.
Lidé mají opravdové existenční problémy, které by potřebovali vyřešit. Ptají se, proč nám někdo nezorganizoval takové protesty kvůli zásadnějším problémům, které řešíme? Většina domácností je na konci s dechem. Nemají peníze, nemají kde bydlet, jsou předlužení, ale za ně na Václaváku nikdo podium nepostaví, slzu neuroní a hymnu nezazpívá.
Když se ale začne měnit personální obsazení mediální rady a vypadá to, že by někdo mohl začít řešit, kdo že nám to vlastně skrz Českou televizi a její neziskovku Člověk v tísni dlouhodobě ovlivňuje politické dění v zemi, když se premiér příliš odkloní od probruselské linie, tak to najednou jde. Pan Jakl byl nominován do rady a byl dvakrát napaden. Nikdo se ho takhle nezastal, přitom takové útoky ohrožují demokracii zásadněji než nějaký nedokončený pamflet z Bruselu.
Člověk v tísni posílá do škol skupiny vybraných lidiček, doprovázených známými tvářemi, kteří pod záminkou „mediálního tréninku“ vysvětlují dětem, čemu a komu mají věřit. Koho si myslíte, že budou doporučovat? Co jim budou radit? Tahle mladá generace je už vychovaná tak, že opravdu poslouchá, co má číst a co ne. Nechají si poradit. Nevyhodnocují informace z různých zdrojů, ale nechají si nějaký doporučit. Řeknou jim, tyhle noviny nečtěte, ty jsme pro vás vyhodnotili jako nedůvěryhodné, a oni poslechnou. Neřeší, jak důvěryhodný je ten, kdo jim to říká. Jaké můžou být jeho důvody? Čeho se bojí? Co nechce, aby řešili? My bychom reagovali opačně. Okamžitě bychom si takové noviny šli koupit a řešili, co v tom je za nebezpečné informace pro toho, kdo nám takhle radí. A šířili je dál.
Fotogalerie: - V předvečer velké demonstrace
Organizátoři odhadli účast na 120 tisíc lidí. Je to uvěřitelné číslo? Václavské náměstí je prý již pro další demonstraci malé. Příští zastávkou má být Letná. Jak velké účasti podle vás mohou dosáhnout? A je skutečně možné, že masové demonstrace donutí Andreje Babiše k rezignaci? Skončí vše pouze Letenskou plání?
Jasně, že organizátoři udávají počet účastníků minimálně 120 tisíc lidí. Jinak by nešlo šířit, že se jedná o „největší demonstraci od roku 1989“, což je takový potřebný slogan pro další propagaci. To číslo není náhoda. Mnoho lidí si ještě pamatuje na demonstrace proti pánům Kalouskovi a Nečasovi, kterých se mělo zúčastnit kolem 120 tisíc lidí. Tohle je potřeba trumfnout, alespoň verbálně. Můj odhad je tak maximálně 50 tisíc lidí. Bez pracovníků neziskovek, organizátorů, novinářů a turistů a náhodných kolemjdoucích. Typické je, jak tuhle informaci organizátorů bez ověření přebírají média.
Já myslím, že Václavské náměstí je především pro takovou akci komplikovanější prostor než Letná. Navíc se to bude dobře vyjímat, až budou všude hlásit, jak už „zaplnili Letnou, protože na Václavák se nevešli“. Napodobují události z roku 1989. Navíc kolem Letné jsou městské části, kde má Andrej Babiš tradičně nejvíce nepřátel. Také autobusy s dovezenými demonstranty budou mít kde zaparkovat. Je to tedy logický vývoj. Ale tam to neskončí, tím jsem si jistá. Určitě se už připravuje další polínko do ohně, aby se ta „revoluce“ v naší zemi konečně rozpoutala. Jde o naši suverenitu, snad to postupem času dojde co nejvíce lidem. Maďaři si jí zatím uhájili.
Je nespokojenost s Andrejem Babišem celorepublikovým fenoménem?
Nespokojenost s politiky určitě, ale to je normální. Po celé republice najdeme voliče, kteří budou nespokojení s vládou, premiérem nebo prezidentem. Také ty, co jsou nespokojení s panem Fialou, Petříčkem, Drahošem nebo Hamáčkem. Někteří jsou nespokojení se všemi jmenovanými. Od toho máme volby, aby tu svoji nespokojenost dali najevo a rozhodli. Nejít volit je také volba. Kritika je v pořádku, klidně ať jdou lidé demonstrovat, je to jejich právo. To, o čem se tady bavíme, je něco jiného.
Jsme svědky profesionálního, dlouhodobého vytváření celospolečenského konfliktu v naší společnosti. Konfliktu mezi generacemi, vyvolávání nenávisti k premiérovi a prezidentovi pod nejrůznějšími záminkami. Je zde již viditelná snaha svrhnout vládu a dosadit nové probruselské „lídry“. Navíc jsou mezi organizátory lidé a organizace, jejichž sídla se nacházejí mimo Českou republiku. Mají know-how a nekonečné finanční prostředky.
Ministr vnitra místo toho, aby tohle řešil, tak se drží stranou a dělá rozhovory s ČT o tom, jak musí jeho strana přečkat dobu, kdy je hnutí ANO oblíbenější než jeho strana. Mám to chápat tak, že vyčkává, jak to dopadne? A to poté, kdy v televizi jako největší nebezpečí pro bezpečnost nepřímo označí SPD a jeho příznivce. Takto zpolitizovaného ministerstva vnitra bychom se měli bát víc než nějakých nedokončených konceptů zpráv z Bruselu.
Měl by Andrej Babiš jít do debaty s Mikulášem Minářem tak, jak vůdce demonstrantů požaduje? Má na to Minář, za kterým možná stojí až oněch 120 tisíc lidí, právo?
Otázka je, proč by to měl dělat. Chtějí diskutovat, nebo jeho demisi? Premiér už odpověděl, že demisi nepodá. Víte, kolik lidí v posledních letech protestovalo proti Macronovi nebo proti Merkelové? Ani jeden z nich se do žádných debat nepouštěl. Pokud nám dávají lídry EU za příklad, tak zrovna tohle je, s ohledem na to jak to dopadlo na Slovensku, určitě logičtější postup.
Je namístě srovnání s listopadem 1989?
Určitě. V roce 1989 demonstrovali občané proti samozvané elitě. Mimo jiné za právo svobodně si zvolit svoje politické zástupce. Demonstrovali za osobní svobodu a svobodu projevu nás všech. Pro všechny. Riskovali, protože šli proti totalitnímu režimu, který měl nad nimi stále politickou moc.
Dnes nám demonstruje samozvaná elita proti rozhodnutí ostatních občanů, kdo je má zastupovat. Demonstrují za omezení svobody těch, jejichž hlasy považují za méně hodnotné. Neriskují nic. Chtějí zvrátit výsledek voleb, sami rozhodnout, kdo bude premiérem, protože mnozí z nich voliče jiných stran považují za příliš hloupé a staré, než aby mohli rozhodovat s nimi. Nechápou, že sami nejvíce ohrožují demokracii.
Doufám, že Andrej Babiš tomu nátlaku nepodlehne. Znamenalo by to, že o tom, kdo povede tuto zemi, budou rozhodovat ti, co mají více peněz, podporu slavných tváří, médií a zahraničních politických neziskovek. Pokud to dovolíme, budou o nás takoví lidé rozhodovat i do budoucna.
Fotogalerie: - Bureši za katr
Velkého potlesku se na demonstraci 4. června dočkal marketingový expert Martin Jaroš. Ten byl vůči Babišovi nebývale ostrý. Označil ho za „pořádného hajzla“ a přirovnal ho k nemoci. „Ten parazit se přilepil na penězovody, nasadil chapadla do všech částí státu a lidem hází sladké drobky, aby jim ucpal pusu,“ komentoval Babišovo úřadování Jaroš a vyjádřil naději, že demonstrace premiéra „skřípnou tak, že už to nedá“. Jde o případné označení? Jak se ve světle těchto výroků dívat na politické ambice Martina Jaroše? Jde o člověka, který je na českém internetu vlivný, může svou popularitu přenést i do veřejného života a do voleb?
To je ten pán, co na Václaváku volal po slušnosti a mimo jiných hrubostí tam mluvil o premiérovi jako o „ošklivém pupínku, který se objeví, když se přežerete čokoládou“? Chudák, to je mi ho líto, jestli si od takové rétoriky něco slibuje. Pravděpodobně chce sám vstoupit do politiky a jinak by se mu to zatím nepovedlo. Vidí svojí šanci, když to vypadá, že bude odstraněn mnohem silnější protivník. Takových oportunistů bude víc. Bylo by spíš překvapením, kdyby takovou ideální vlnu protestů nevyužily ještě další ctižádostivé postavičky.
Pan Jaroš se pokusil nabídnout jako alternativa, ukázal ochotu přijít premiéra náležitě urazit. Typické je, že dal jasně najevo servilitu vůči Bruselu prohlášením, že Evropská unie je něco jako naše manželka. Komunikace s východním zeměmi by tedy byla nefér. Něco jako nevěra. Takže navždy s EU, dokud nás smrt nerozdělí. To je zajímavá představa o demokracii. Chvilku si ho nechají, využijí, ale v cílové rovince už je podle mě dávno připraven jiný kandidát, který čeká na svojí příležitost.
Vidím větší nebezpečí v tom, že takové volání po „odstraňování“, dlouhodobé rozdmýchávání nenávisti a volání po lynči, pomalu přináší svoje ovoce. V každé společnosti máte lidi, kteří jsou náchylní k násilí a pokud získají pocit, že už „smějí“, klidně po něm sáhnou. To je například ten zmiňovaný útok na pana Jakla. Ti, co volají po odstraňování premiéra a jeho voličů, by se měli zodpovídat za případné nenávistné útoky, které provedou jejich stoupenci.
Pan Hamáček také tvrdil, že za pokus o vykolejení vlaku příznivcem SPD může i tato strana. Někteří zfanatizovaní jedinci už k násilí nemají daleko, zkuste se začíst do diskusí na veřejné síti. Najdete tam konkrétní lidi, kteří volají po věšení na kandelábrech. Požadují, aby konečně tekla krev. Pokud tohle organizátoři nechtějí, měli by to také jasně definovat a od podobných prohlášení se distancovat. Policie by se tím měla zabývat.
Fotogalerie: - Demisi, Babiši!
Milion chvilek pro demokracii je dílem tří mladých mužů, Mikuláše Mináře, Benjamina Rolla a Jiřího-Jakuba Zévla, které spojuje studium humanitních oborů na Univerzitě Karlově. Říká nám to něco? Proč mladí, kteří dnes brojí proti systému, ať už jde o dotace Andreje Babiše, klimatické problémy či rovnost pohlaví, pocházejí tak často z poslucháren humanitních oborů na univerzitách?
Pana Mináře si pamatuji z minulého roku, kdy neúspěšně soutěžil v anketě Seznamu, podporované mimo jiné, zřejmě zcela náhodně, Člověkem v tísni, „Hledá se LeaDr“. Jeho soutěžní projekt byl od začátku postavený „protibabišovsky“. Možná si ho tam jeho dnešní podporovatelé vybrali. Nebo spíš už byl vybraný a jen takto zkusmo, zatím neúspěšně nabídnut veřejnosti, kdo ví. Tihle kluci jsou jen zapamatovatelné tváře něčeho, za čím stojí mnohem víc lidí. Navenek reprezentují nátlakové téma, které za nimi vytvořila a buduje profesionální infrastruktura. Greta nám také nependluje po Evropě sama, protože se náhle rozhodla poukazovat na problémy v životním prostředí. Určitá skupina osob potřebuje vytvořit nátlak pod záminkou „klima“ a Greta je jen viditelný maskot. Humanitní obory univerzit v posledních letech dodávají celosvětově poměrně stejně a jednotně uvažující jedince.
Může nám to připadat směšné, jak jsou si v argumentaci a neschopnosti diskuse a změny názoru podobní, ale je to spíš tragédie. Pokud se celá generace studentů sociologie učí, že největším problémem je údajná nerovnost pohlaví, tak ta stejná generace absolventů nebude dělat nic jiného, než tvrdit, že musíme bojovat za větší rovnost pohlaví. Takhle je to úmyslně naučili jiní. Nastoupí po škole do neziskovky nebo do nějaké komise pro rovnost, případně se budou živit kontrolováním ostatních, kteří podle nich takovou jimi očekávanou rovnost porušují. Snažit se takto myšlenkově upravenému člověku vysvětlovat, že existují důvody, proč se ženy a muži odlišují, už v této fázi nemá smysl.
Naučili je vnímat takový protinázor jako něco, čeho si nemají všímat. Diskuse na tohle téma je pro ně out. Pokud na ní trváte, mnozí nakonec reagují spíš agresivně, urážkami. Řešení problému je tedy na začátku, ve školství. Dokud nezastavíme tuhle ideologickou indoktrinaci na školách a univerzitách, nezmění se to. Bude to horší. Lidé, kteří dnes rozhodují o tom, co budou další generace studovat, rozhodují o směřování společnosti. To mnoha politikům nedochází. Celosvětové snahy extrémní levice, která se ve svojí propagandě právě na působení školství zaměřila, snížit věk voličů na 16 let, je jen součástí plánu. Určitě ne náhoda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
