„Zažili jsme nejrůznější krize. Covid, ruskou agresi na Ukrajině, která měla za následek určitý hospodářský útlum,“ začíná svůj dnešní komentář ke společenské atmosféře před volbami do Evropského parlamentu Rouček, který shrnul zásadní témata, co budou v nadcházející kampani rezonovat. „Celkem je nás 450 milionů ve 27 zemích,“ připomíná počty lidí, kterých se volby budou týkat.
Jak ukazuje příklad Itálie, další roky budeme řešit podle Roučka i uprchlickou krizi. „To jsou hlavní problémy, se kterými se musí Evropa potýkat,“ uvedl. Jmenoval i klimatickou krizi. „Máme rekordní teploty. Jak ukazují uplynulé tři měsíce, jižní Evropa hoří. Neustále máme požáry od Řecka, přes španělské ostrovy, Chorvatsko, Itálii, atd.,“ uvedl s tím, že důležitá je zejména celosvětová reakce. „Tento týden byla ve Francii naměřena teplota 44 stupně a každý rok se zvyšují. Koneckonců vidíme stav i v Kanadě, a to v odlehlých částech, kde to nikdo nečekal. Všichni musíme reagovat. To by měly být hlavní okruhy a obsah příštích voleb,“ dodal.
Upozorňuje na to, že volby jsou brány kromě velkých témat i jako vyrovnávání mezistranických účtů, testuje se politická a volební atmosféra před parlamentními volbami v jednotlivých státech. „Testuje se atmosféra i u nás. Na podzim 2025 budou i volby do českého parlamentu. Takže to je situace, ve které se nachází Evropa jako celek,“ konstatoval.
Fotogalerie: - Vody je dost
Nápor uprchlíků budeme zažívat i v dalších desetiletích
Velké téma bude bezpečnost a ochrana hranic. V roce 2022 se hranice EU pokusilo překročit na 330 tisíc migrantů. Informace zveřejnila agentura Frontex. Většina má končit v Německu a Němci musí hledat přístup, jak podmínky zpřísnit. Reagují ovšem všechny země, každá jiným způsobem.
„Uprchlický problém s námi bude i do budoucna, a to nejen v Evropě. Když se podíváme na americko-mexickou hranici. Když se podíváme na miliony uprchlíků, které se valí ze střední a jižní Ameriky do Spojených států. Je to něco podobného, co zažívá střední Evropa,“ uvedl Rouček.
Řešit problémy chudoby a občanských válek světového jihu se nedaří. „Obávám se, že během následujících let a desetiletí budeme prožívat nápor na naše hranice. Když v Itálii byla předchozí vláda vedená demokratickou stranou, byli to lidé jako Matteo Salvini z Ligy nebo dnešní premiérka Meloniová, kteří vládu kritizovali, že nic nedělá. Nyní jsou oni ve vládě a člověk by předpokládal, že počty uprchlíků půjdou dolů. Jenže co se děje? Za poslední rok předchozí vlády přišlo do Itálie asi 44 tisíc uprchlíků, nyní je to jen v letošním roce asi sto tisíc,“ zhodnotil. „Ukazuje to, že populistická rétorika, kterou slyšíme i u nás víc a víc i od Andreje Babiše, Okamury atd. možná získává nějaké politické body, ale neřeší problém. Ten je potřeba řešit aktivněji a razantněji. Jak spoluprací se zeměmi na druhé straně Středozemního moře, tak větší ochranou našich společných hranic. Je to zdánlivě jednodušší na pozemní hranici,“ dodal.
Psali jsme:
Poláci i ostatní baltské státy na hranici staví plot. „Bohužel to byla politika i Ruska a Běloruska dostat k nám do Evropské unie co nejvíce ilegálních migrantů, aby se co nejvíce zostřily problémy na hranici. Na pozemní hranici je to relativně jednoduché. Problémem zůstává hranice námořní,“ podotkl.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
Uprchlíci? Znamená to i ujasnění názoru na dovoz pracovních sil
Doktor Rouček by doporučoval ujasnit si názor na dovoz pracovní síly. „Nemůžeme do nekonečna extenzivně růst. Mít nízkonákladovou ekonomiku za velmi nízké mzdy. Problém není jednoduchý, ať se to týká ilegální migrace či nedostatku pracovních sil. Je potřeba vše řešit rozumně, nevyvolávat emoce a proticizinecké nálady. Pak se to obrátí proti nám všem,“ uvedl.
Polský premiér Morawiecki se před volbami rozhoduje, zda vypsat referendum o ochraně polských hranic. „Polsko hranice s Běloruskem chrání už několik let. Nyní staví bytelnější plot. Na politické scéně v Polsku je shoda, až na malé výjimky z řad některých vládních organizací to nikdo nezpochybňuje. Dát to jako otázku do referenda, které se bude konat ve stejný den jako volby do Sejmu je ovšem krok populistický, kterým se národovecko-pravicová vláda snaží získat co nejvíce hlasů,“ uvedl.
Měli bychom trvat na žádosti o peníze z EU
Na počet obyvatel máme největší počet ukrajinských uprchlíků. Podobně je na tom Polsko. „Naší vládě bych trošku vyčetl, že se nesnažila, abychom dostali na ukrajinské uprchlíky více peněz. Když to srovnám s přístupem Itálie, která má uprchlíků méně, méně … Italové nebo další v Evropě neustále křičí, že nemají peníze a natahují ruce, podobně Řekové. Máme největší počet ukrajinských uprchlíků, takže by člověk čekal, že na to bude vláda neustále upozorňovat a snažit se získat více zdrojů,“ doporučil Rouček. „Dobrovolný plán přijímání uprchlíků je, že by měli přijímat nějakou částku. Je mnohem vyšší, než co bychom mohli dostat. Máme řádově 350 tisíc ukrajinských uprchlíků. Tím by samozřejmě bylo i více prostředků na začleňování uprchlíků a na to, aby se například mohly stavět sociální byty atd.,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
Petr Novák
