„My máme na stole nějaká čísla, o kterých budeme jednat. Církve tvrdí, že ony to mají spočítané v pořádku, my tvrdíme, že ten výpočet náš je jiný," uvedla ve středu Gajdůšková. Dodala, že rozdíl je u základní výše náhrad okolo 13 miliard korun. Obě strany se podle ní musí dobrat „k nějaké pravdě", a pokud bude potřeba, měl by věc posoudit nezávislý arbitr.

Církve by měly mít povinnost podávat informace tak, jak se podávají výroční zprávy u veřejných institucí

Při stanovování částky, s níž jsou prý již církve seznámeny, podle ní tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel.

Dalším požadavkem dvojice vládních stran je účelová vázanost prostředků a transparentní nakládání s nimi. „Jde o to, aby minimálně měly církve povinnost podávat informaci, tak jak se podávají výroční zprávy u všech veřejných institucí," uvedla členka vyjednávacího týmu. Ideální by podle ní byla forma transparentního účtu, ale vzhledem k tomu, že se požadavek týká většího množství organizací, nebylo by to podle ní úplně jednoduché.

Jednání o snížení náhrad bude složité, připustila Gajdůšková

Další schůzka s církvemi by se mohla uskutečnit v pátek, termín ale ještě není potvrzený. Gajdůšková očekává, že by příští jednání mohlo přinést konkrétní výsledek, pokud jde o účelovou vázanost náhrad. Naopak jednání o jejich snížení bude pravděpodobně složitější.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud.