Cestovatel, který dobrovolničil na Majdanu: K Ukrajině se velmoci zachovaly jako v Mnichově k nám. Ale lidé se semkli a ruské agresory nepustí

12. 9. 2017 18:29

„Já jsem byl několik týdnů přímo na ukrajinském Majdanu poté, co prezident Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Pomáhal jsem odvážet raněné do českých nemocnic, když se tam střílelo ostrýma,“ vzpomínal cestovatel a fotograf Ivo Dokoupil, který tráví valnou část svého času na Ukrajině nebo v Rusku. „Ukrajincům šlo tehdy především o to, aby se jejich země stala běžným právním státem. Chtěli se především zbavit šílené korupce, kdy si místní oligarchové dělají s lidmi, co chtějí. Je například naprosto běžné, že tito novodobí ‚mafiáni‘ skupují úspěšné nebo vůči sobě konkurenční firmy za hubičku. Pokud ale majitel odmítne prodat a neslyší ani na zastrašování, tak ho za pomoci státních úřadů zničí účelovými omezeními a různým šikanováním,“ doplnil své hodnocení současných ukrajinských poměrů Ivo Dokoupil.

Cestovatel, který dobrovolničil na Majdanu: K Ukrajině se velmoci zachovaly jako v Mnichově k nám. Ale lidé se semkli a ruské agresory nepustí
Foto: archiv Ivo Dokoupila
Popisek: Na Ukrajině stále umírají vojáci. I na Zakarpatské Ukrajině, která dříve patřila k Československu přibývá na hřbitovech pomníčků

Cestovatel a fotograf Ivo Dokoupil, který byl dvakrát oceněný na prestižní soutěži novinářské fotografie Czech Press Photo, bývalý dopisovatel prestižního magazínu National Geographic, tráví už devátým rokem valnou část svého času na Ukrajině nebo na severu Ruska. Občas také zavítá i do Mongolska. S humanitární organizací Člověk v tísni nebo nyní s dobrovolníky z Hnutí Brontosaurus vyznačuje turistické trasy na Zakarpatské Ukrajině, která patřila za první republiky k tehdejšímu Československu.

Dříve se věnoval této práci i na Krymu, dokud ho Rusové neobsadili. Jednalo se o jeden z rozvojových programů na podporu cestovního ruchu v zaostalejších oblastech Evropy, kdy čeští nadšenci značkovali podle našeho osvědčeného systému (který je uznávaný díky své účelnosti a jednoduchosti za jeden z nejlepších na světě) zajímavé turistické trasy. Do pro nás méně známých oblastí Ruska, jako jsou například Solovecké ostrovy, lokality okolo Bajkalu či Irkutska, přivádí také Ivo Dokoupil české turisty jako průvodce jedné z méně obvyklých brněnských cestovek. Současný život v obou zemích, jak v Rusku, tak i na Ukrajině, tedy velmi dobře zná. Po řadu měsíců v každém roce má totiž možnost se setkávat s běžnými obyvateli. Na vývoj nešťastného rusko-ukrajinského konfliktu se proto dívá především jejich pohledem.

Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny

Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...
Veřejné shromáždění při příležitosti 23. výročí ne...

„Já jsem byl i několik týdnů přímo na ukrajinském Majdanu poté, co prezident Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Pomáhal jsem odvážet raněné do českých nemocnic, když se na Majdanu střílelo ostrýma. Ukrajincům šlo tehdy především o to, aby se jejich země stala právním státem, jako je tomu v ostatních demokratických zemích Evropy. Chtěli se zbavit především šílené korupce, kdy si s lidmi místní oligarchové dělají prakticky, co chtějí. Je například naprosto běžné, že oligarchové skupují úspěšné nebo vůči sobě konkurenční firmy za hubičku. Pokud ale majitel odmítne prodat a neslyší ani na zastrašování, tak ho za pomoci státních úřadů zničí účelovými omezeními a různým šikanováním. To se samozřejmě nelíbilo zvláště těm Ukrajincům, kteří dříve pracovali u nás, v Polsku či Německu a viděli, že se dá žít i daleko jinak. Prostí Rusové to mají v tomto ohledu horší, ti už se tolik pracovně do Evropy či jinam nedostanou,“ vysvětloval světoběžník z Moravskoslezského kraje.

Svět Ukrajinu zradil, byl to takový Mnichov...

Stejně jako někteří uznávaní bezpečnostní experti (například generál Andor Šándor) si cestovatel Dokoupil myslí, že se světové mocnosti k Ukrajině nezachovaly zrovna fér. „V 90. letech slíbily Ukrajině nejvýznamnější země světa, že pokud se vzdá svého jaderného arzenálu, zaručí jí územní celistvost a vůbec bezpečnost. To se ale nestalo, Rusko ji připravilo o Krym a usiluje ještě o východ Ukrajiny. Mocnosti podobně jako v případě Mnichovské dohody v roce 1938 víceméně jen přihlížejí. Teď sice panuje oficiálně příměří, ale stejně se tam střílí a každý den zemře pár vojáků nebo civilistů. Pro Ukrajince je to velmi stresující situace. Umírají tam pořád vojáci – profesionálové i normální branci – ze všech koutů země. Jsou to jejich příbuzní, přátelé i známí... Také z Mukačeva na Zakarpatské Ukrajině bojovala na Donbasu jednotka a na místním hřibitově už tak mají dost nových pomníčků. Budoucnost je přitom pro ně neradostná. Kdy ten konflikt vlastně skončí? Putin se svých zájmů na Ukrajině nechce vzdát a stále tam posílá techniku, peníze i vojáky. Je to pro něj nárazníkové pásmo vůči Evropě a samozřejmě i důležitá sféra vlivu. Navíc, místo toho, aby se snažili o větší rozvoj své země po Janukovyčově korupční vládě, musejí utrácet peníze na zbrojení,“ konstatuje Dokoupil.

Fotogalerie: - Obrázky z Ukrajiny

„Nepodporujte okupanty, nekupujte ruské zboží.“ Pl...
Nádraží ve Lvově
Hledaný Viktor Janukovič na nádraží v Tarnopolu
Plíseň na stěně bistra v Tarnopolu
Upomínka na „nebeskou setninu“ v Tarnopolu
Centrální náměstí v Žitomíru

Podle něj je velký rozdíl mezi západem a východem Ukrajiny, který rozděluje řeka Dněpr. Především na východě prý žije mnohem více národností z bývalého Sovětského svazu, které přestěhovali komunističtí vládci po hladomoru na Ukrajině v 30. letech minulého století, kdy tam zemřelo několik milionů lidí. A ti mají v současném Rusku řadu příbuzných, a proto jsou daleko vstřícnější k Moskvě na rozdíl od západu Ukrajiny, která má historicky i mentálně blíže k Polsku, Litvě či zemím střední Evropy než k carské či sovětské Moskvě. Podle Dokoupila se lidé z východu Ukrajiny dají jen těžko přesvědčit, že v zemi nemusí vládnout totalitní vůdce, že není třeba se bát policistů a že za úředníkem se nemusí vždy jen s úplatkem. Nicméně, jak dále říká, válečný konflikt má alespoň jedno pozitivum. Ukrajinci na západ od Dněpru se údajně k sobě semkli a rozhodli se nepustit ruského agresora dál.

Máte teď za krize v Česku co jíst?“ ptali se cestovatele na Sibiři

Podle Ivo Dokoupila ani Rusko nyní nezažívá zrovna šťastné období, pokles cen ropy a dalších surovin způsobil v zemi ekonomický útlum. Ve vzdálenějších oblastech od Moskvy mají být podel něj poloprázdné obchody, protože je nízká kupní síla. I ve státní správě se šlo se mzdami dolů a ruské zemědělství i průmysl nefungují dostatečně efektivně. Bohužel prý ani Putin v období ekonomického boomu, kdy se prodávala ropa za vysoké ceny, vhodně neinvestoval do těchto důležitých odvětví a spoléhal se jen na dovoz. Takže většina potravin se nyní importuje z okolních států – z Turecka, Číny či Běloruska namísto toho, by si je Rusové vypěstovali sami na svých ohromných prostorách. Za velké negativum dále považuje cestovatel a bývalý novinářský fotograf, jak Kreml ovlivňuje naprostou většinu ruských médií, a to i těch internetových, kterým lidé pak často bez výhrad důvěřují.

„Když jsem šel s některým ze svých nových ruských známých na vodku, tak se mne třeba zcela vážně zeptali, jak snáším u nás hospodářskou krizi a jestli nemám náhodou problém si sehnat jídlo. Nevěřil jsem svým vlastním uším. Nebo, proč jsme v Evropské unii nepřijali toho půl milionů ukrajinských uprchlíků, které pak museli zachránit až Rusové. Na druhou stranu se tomu zas moc nedivím, když se podíváte na většinu ruských televizních kanálů, tak slyšíte, jak v USA vládne rasismus a že Američané ničí planetu těžbou břidlicového plynu; a to je pořád dokola. A ruské hospodářství na tom není teď opravdu dobře, například když jezdím do Irkutska přes Transsibiřskou magistrálu, tak to jsou samé soupravy s vytěženým dřevem. Je to spíše pořád o vývozu surovin než o nějaké chytré průmyslové výrobě. V irkutské oblasti teď dokonce Číňané skupují ohromné plochy orné půdy,“ uzavřel své vyprávění Ivo Dokoupil, který v současné době organizuje také expedici Solovecký labyrint 2017.        

 

Zvláště na západě Ukrajiny, která má blíže k Evropě, se pořádají často demonstrace proti anexi Krymu. Foto: archiv I. Dokoupila

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Magoři vyhrožují mé rodině! udeřil Zdeněk Ondráček. A voličům SPD vzkázal toto

14:55 Magoři vyhrožují mé rodině! udeřil Zdeněk Ondráček. A voličům SPD vzkázal toto

Navrhovaný předseda sněmovní komise pro kontrolu GIBS Zdeněk Ondráček (KSČM) sdělil na svém profilu …