Církvím chybí listiny k restitucím. Neudělejte si ostudu, varují je úředníci

23.01.2013 7:28

S vydáním majetku církvím bude ještě spousta práce. V řadě případů totiž církvím schází dokumenty o tom, zda majetek původně vlastnily a jak o něj přišly. Informuje o tom středeční Právo. Tam, kde bude přesun majetku na stát zaznamenán v pozemkových knihách, to úředníci vezmou v potaz. Církve by se ale měly snažit dohledat co nejvíce dokladů, aby si neudělaly ostudu. Některé případy zřejmě skončí před soudem.

Církvím chybí listiny k restitucím. Neudělejte si ostudu, varují je úředníci
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Podle ředitele Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karla Večeře je dohledání listin v zájmu církví. Samy se přece musí ujistit, že nežádají o něco, na co nemají nárok.

„Kdybych byl na jejich místě, tak bych chtěl mít jistotu, že nežádám o něco, na co nemám nárok, protože bych si mohl utrhnout pěknou ostudu,“ řekl Právu Večeře. Dodal, že je možné, že se řada listin nezachovala. Chybějící dokumentace je také vysvětlením pro to, že na Státní pozemkový fond zatím dorazily jen tři žádosti o majetek a k Lesům ČR žádostí šest.

Stát má odevzdat všechno, na co nemá nárok, oponují církve

Ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha to ale vidí jinak. Domnívá se, že tyto sporné případy zákon řeší. Připomíná paragraf 5, kde je řečeno, že majetek, který stát nabyl bez právního důvodu, má být vydán.

„Trochu mi to připomíná zadání pro nového pracovníka, který dostal za úkol přebrat hromadu malých očíslovaných lístečků, seřadit je za sebou, pak je svázat do balíčků po stovkách, ty pak do balíku po tisících a ty pak odvézt do kotelny ke spálení,“ dodal Štícha.

Nepůjdeme  před únor 1948

S tím ale nesouhlasí ředitel pozemkového úřadu Petr Šťovíček a upozorňuje na možná úskalí.  „To je nejproblematičtější ustanovení, které se týká majetkových křivd, protože se velmi těžko dokazuje, co není,“ řekl Právu Šťovíček. Dodal, že majetek mohla církev státu prodat nebo mohlo dojít k regulérnímu vyvlastnění podle tehdejších předpisů, jen se o tom nemusela dochovat smlouva. Některé případy zřejmě skončí před soudem, ale Šťovíček rozhodně nechce soudcům předávat každý sporný případ, to by je prý zahltil. Něco budou muset rozhodnout sami úředníci.

Zásadní hranicí, kterou se bude stát při vydávání majetku řídit, představuje únor 1948. Pokud bude existovat sebemenší pochybnost, že k přesunu majetku došlo dříve, nebude vydán, čímž zůstane zachována restituční hranice.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

4:44 „Němci – naši nejbližší přátelé.“ Festival v Plzni vzbudil vášně

Necelý týden před oslavami osvobození se v Plzni uskutečnily česko-německé, respektive bavorské dny …