Co dělat, když mi bohatá firma dluží za práci

17.09.2013 10:11

Množí se případy, kdy drobný podnikatel nedostane zaplaceno za odvedenou práci, a to i přesto, že klientem byla velká firma nebo solventní zákazník. Jaké jsou šance vymáhat pohledávku u soudu a jak postupovat v takové situaci, se server iDnes.cz ptal advokáta Petra Chmelíčka.

Co dělat, když mi bohatá firma dluží za práci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tunel Blanka

„Ať si ten živnostník a drobný podnikatel na zaplacení počká,“ píše v úvodu server a poukazuje na skutečnost, že tento nešvar se v Česku zahnízdil a přebírají ho prý movití zákazníci, státní úřady i vychytralé firmy.

Server iDnes.cz uvádí konkrétní případ, kdy prý jisté ministerstvo zaplatilo až po třech měsících. Přes urgence také nechtěl zaplatit jiný movitý klient, a to vše prý dělají záměrně. Znepokojivé na tom je, že zákazník se prý živnostníkovi směje do očí a naznačuje, že nedostane ani korunu, protože nemá nic písemně.

Některé firmy se záměrně zdráhají předat písemné objednávky

Oslovený právník však říká, že ani v takové situaci není vše ztraceno. „Smlouva o dílo nemusí být jen písemná. To, že řemeslník odvedl práci, lze zpravidla dokázat. Na situace, kdy tu není vůbec žádná smlouva, ani ústní, v našem právní řádu pamatuje institut bezdůvodného obohacení," upozorňuje advokát Petr Chmelíček.

Podle něj je většinou dokazatelné, že řemeslník práci odvedl. „Šance tu je, a to ve formě svědeckých výpovědí, ustálené praxe v dané oblasti podnikání apod.“ Advokát Chmelíček však doporučuje mít raději ke všem zakázkám podklady v papírové formě a upozorňuje na horšící se praxi.

„Je bohužel i zcela běžné, že se silnější obchodní partneři, jako jsou velké společnosti a zahraniční odběratelé, zcela záměrně zdráhají předat písemné objednávky, smlouvy či potvrzení, aby si tak již zkraje vytvořili prostor pro pozdější popření nároku,“ říká Chmelíček.

Nárok je nutné posuzovat především podle jeho reálnosti a oprávněnosti

Server iDnes.cz upozornil, že řada drobných podnikatelů a živnostníků se bojí domáhat zaplacení u soudu, protože nevěří, že uspějí. Obávají se nákladů i délky soudního sporu. „Soudní řízení v České republice netrvá v průměru déle než v ostatních evropských zemích. Problém je spíše ona nepředvídatelnost soudního rozhodnutí, pramenící i z určité historické diskontinuity. A často také následná obtížná vymahatelnost soudně potvrzených oprávněných pohledávek,“ dodává advokát Chmelíček a doporučuje se před soudem poradit s právníkem a vyhodnotit možnosti žaloby.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…