Michal Hašek, který teď povede jihomoravskou krajskou organizaci strany PRO, jednoznačně hovoří o návratu do politiky: „Určitě jde o návrat do politiky, když strana PRO oznámila, že jsem se stal členem, a následně, že vedu novou krajskou organizaci na jižní Moravě, tak je to skok rovnýma nohama do hluboké vody,“ říká v pořadu X-Talk.
„Asi šestkrát jsem za posledních dvacet let četl titulky, že Michal Hašek se někam vrací, ale už se tomu trochu směju, jelikož kdo mne zná, ví, že jsem homo politicus, že politikou skutečně žiju, a to i v době, kdy nejsem třeba aktivním politikem,“ pokračuje Hašek. Než návrat by to spíše označil za posouvání se zase zpátky k aktivnější politice, a sice z role sledovatele a komentátora politiky.
Důrazně odmítl, že by se na politickém spektru nyní posouval výrazně doprava. „Rád bych tu rozbil několik mýtů. Myslím si, že politika v posledních letech hodně smazala dělítko mezi levicovou a pravicovou politikou. Podívejte se na to, co dělá údajně pravicová vláda. Řada těch opatření je spíše levicových nebo levostředových; touto optikou,“ uvedl s tím, že novým rozdělením je pro něj spíše rozdělení na konzervativní a liberální politiku.
JUDr. Michal Hašek
Jedním dechem pak Hašek doplnil. „Já musím říct, že Michal Hašek se nezměnil. Vyznávám stále stejné ideály. Když jsem před 26 lety vstupoval v éře Miloše Zemana do tehdejší ČSSD, tak to skutečně byla konzervativní levicová strana. To, kam zatáhli dnešní SOCDEM pánové z Lidového domu, to už dnes nepovažuji za levicovou politiku. To je také důvod, proč jsem se se stranou po dlouhé době rozloučil,“ uvedl.
I při působení ve straně PRO bude Hašek podle svých slov stále sociálním demokratem. „Sociálním demokratem ale zůstávám doživotně, to platí. Z hlediska těch přesvědčení a ideálů budu mít v sobě ty sociální ideály i jako člen strany PRO Jindřicha Rajchla. Chci tím ukázat, že nejenom já, ale i další, kteří vstoupili do strany PRO, nejsou žádní pravičáci,“ dodal.
Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?Anketa
Je to otázka toho, jestli se tu používá stejný metr, řekl k souvislosti s jeho opětovným návratem do aktivní politiky a chováním ministra Jurečky, který v době střelby na filozofické fakultě, při které zemřelo 14 lidí, pořádal na ministerstvu vánoční večírek do ranních hodin. „Já jsem měl problém, také jsem se k tomu přihlásil, k té lánské schůzce,“ vzpomněl na tzv. lánský puč a mediálně známou lež v přímém přenosu. „V životě a i v politickém životě se může stát, že člověk udělá chybu a když se to stane, měl by se přiznat, omluvit se, převzít za ni odpovědnost. Já jsem to po Lánech udělal, odešel jsem z vrcholové politiky a během dvaceti minut se mi sesypala roky budovaná politická kariéra,“ řekl, že svým odchodem z celostátní politiky za svou chybu zaplatil.
Dnes už by prý lánskou schůzku netajil. „Abych to vysvětlil, chybou nebylo vidět se s prezidentem republiky v Lánech, chybou bylo to, že jsme si podali ruku a na žádost jednoho z účastníků si řekli, že se tato schůzka nikdy nekonala. To byl nesmysl. Dnes už bych to neudělal, nepřistoupil bych na požadavek někoho, ať to utajíme, to byla ta pastička, ale historie nezná kdyby,“ doplnil Hašek.
Do strany PRO Hašek vstupuje v roce, kdy Česko čekají troje volby. Nevyloučil, že v některých bude kandidovat. „Zatím to neumím říct, nikoli že nechci. Určitě na jižní Moravě proběhne debata o tom, jaké kandidátky budeme sestavovat. Myslím, že pro některé typy voleb budu užitečnější v roli práce mentora a možná v některých, když budu osloven, zvážím možnost, že bych za PRO kandidoval. Nemám preferenci do jakých voleb, v krajských volbách by měli dostat šanci nové tváře, ale ani tuto možnost nevylučuji,“ nevyloučil Hašek kandidaturu ve volbách s tím, že rozhodnout o ní musí strana PRO.
„Rozhodně vznik na jižní Moravě neznamená, že by si tam Hašek stavěl nějakou stínovou sociální demokracii. My se spíše budeme snažit ukázat, že ta situace je dnes tak kritická a podle nás selhává to vedení státu takovým způsobem, že bychom měli dát dohromady všechny lidi, kterým se to nelíbí a chtějí s tím něco dělat a mají zároveň konzervativní pohled na svět,“ zdůraznil Michal Hašek.
Zaměřil se také na úřadování prezidenta Petra Pavla, kterého kritizuje za to, že začal pomáhat Lichtenštejnsku prosadit smírné řešení dlouholetých sporů s Českem a obejít Benešovy dekrety. „Prezidentská funkce má být vyvrcholením politické kariéry, nikoli jejím začátkem jako v případě Petra Pavla. Absolutně nechápu jako člověk, jako právník, jako občan, že když Petr Pavel navštívil evropské instituce, tak se tam sešel s českou soudkyní Evropského soudu, kde aktuálně leží žaloba Lichtenštejnů proti České republice ve věci jejich majetku. A v průběhu procesu říct soudkyni, že si myslí, že by ta věc měla být ukončena dohodou. To je pro mě naprosto fatální věc.
Nejde o nic menšího, než o Benešovy dekrety. Někteří o nich říkají, že jsou vyhaslé, ale právě u Lichtenštejnů se ukazuje, že to je obrovský omyl. Benešovy dekrety byly reakcí na druhou světovou válku, a samozřejmě mimo jiné znamenaly, že tu Lichtenštejni přišli o veškerý majetek v rámci tehdejší Československé republiky a on dodnes patří státu. Najednou se tu prezentuje jakási údajně velmi výhodná dohoda, která by znamenala, že ten majetek bude vložen do fondu a o něj se bude ten fond starat. Jenže ďábel tkví v detailu! Proč Petr Pavel podnikl takovou schůzku, je velká otázka.
Nevylučuji to, že v nějaké fázi by Česká republika mohla uzavřít s Lichtenštejny dohodu, ale dohodu na principu rovného s rovným. To, co musí předcházet je rozhodnutí soudu. A to, co musíme jako Česká republika na prvním místě říct, je, že Benešovy dekrety platí. Jakmile se najde první skulinka, objeví se tu nároky dalších skupin, které budou chtít Benešovy dekrety také rušit. Je to problém z pohledu mezinárodního práva i pro řadu lidi v České republice. Tlak prezidenta Pavla Benešovy dekrety prolomit nesmí,“ zdůraznil Michal Hašek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská