V den vyhlášení amnestie si v tuzemských věznicích odpykávalo tresty 22.638 osob. Podle poslední statistiky opustilo věznice na základě amnestie 6457 osob. Do konce května se za mříže vrátilo podle dostupných informací 459 z nich. Na svobodě páchali nejvíce majetkovou kriminalitu, došlo ale i na znásilnění a jednu vraždu.
Na základě aboličního článku byla do konce března zastavena trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách. Rozhodnutí se týkala i některých rozsáhlých hospodářských kauz - například Progres Invest, H-System, fondů Trend a Mercia nebo údajných podvodů, kterých se měl podle žalobců dopustit někdejší šéf Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský. Asi největší mediální pozornost ale vzbudil případ amnestie někdejšího ústeckého soudce Jiřího Berky, viněného ze zmanipulovaných konkurzů.
Na koho se snesla kritika
Za rozsah amnestie, a zejména za zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání, byl prezident kritizován. Oponentům vadilo, že kvůli amnestii nebudou dořešeny některé kauzy závažné hospodářské kriminality z 90. let. Rovněž poukazovali na to, že amnestie přinejmenším ztěžuje možnost obětí trestných činů domoci se svých nároků. Vyhlášení amnestie bylo jedním z důvodů, proč část senátorů podala na Klause ústavní žalobu pro velezradu. Ústavní soud však 27. března řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby vypršel.
Kritika se v souvislosti s amnestií snesla také na premiéra Petra Nečase (ODS), jenž ji spolupodepsal. Premiér se hájí tím, že amnestie je výsostným právem prezidenta a předseda vlády svým podpisem pouze potvrzuje, že akt není v rozporu s právním pořádkem. Opozice a někteří právníci ale takové vysvětlení zpochybňují. Opozice se 17. ledna kvůli amnestii neúspěšně pokusila vyslovit vládě nedůvěru.
Vláda kvůli amnestii musela počátkem června navýšit rozpočet policie o 33 milionů korun. Na zajištění veřejného pořádku po vyhlášení amnestie se podílelo přes 5700 policistů, kteří odsloužili více než 125.000 hodin.
Hledání autora zaměstnávalo politiky i novináře
Velkou pozornost vzbudila otázka autorství textu amnestie. Za možné autory jsou v médiích označováni Klausův tajemník Ladislav Jakl, bývalý prezidentský vicekancléř Petr Hájek, bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf nebo právník Zdeněk Koudelka.
Základní údaje o dílčí amnestii prezidenta Václava Klause
Amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Vstoupila v platnost před půl rokem, 2. ledna 2013. Šlo o první amnestii, kterou Klaus za bezmála deset let ve funkci vyhlásil. Prezident prominul nepodmíněné tresty nebo jejich zbytky, pokud nepřevyšovaly jeden rok. Osobám, jež nejpozději letos dosáhnou věku 75 let, prezident prominul až desetileté tresty.
Prezident s určitými výjimkami podmínečně prominul nepodmíněné tresty v délce až dvou let (u osob nejméně sedmdesátiletých dokonce 36 měsíců). Prezident také prominul podmíněné tresty osobám starším 70 let a rovněž těm odsouzeným, u kterých délka trestu nepřekročila dva roky. Dále odpustil tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení.
Za čtvrté, prezident nařídil, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, pokud od jeho zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž podle trestního zákoníku hrozí více než desetiletý trest.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
