Rozhovor týdeníku Víkend s Monikou Babišovou, kterou si prý Andrej Babiš dosud nevzal za manželku, přesto přijala jeho jméno a mají spolu dvě děti, se odehrával v restauraci Paloma, ve francouzské vesnici Mougins v kopcích nad Cannes. Babišová prý do restaurace navrhovala interiér sama. Restaurace patří přitom Babišovým.
„Interiér jsem navrhovala kompletně sama, do nejmenších detailů. Dokonce i vzory na koberci. Naprostá většina interiérů byla vyrobena v Čechách. Jen ten koberec je z Turecka, ten v Čechách vyrobit nešel,“ pyšnila se pro Víkend Babišová, přičemž se nechala v útrobách restaurace vyfotit redakčním fotografem. Přitom ale přiznala, že je stydlivá, a to i přesto, že si v minulosti vydělávala po nějakou dobu i jako modelka.
„No, upřímně si nemyslím, že jsem v tom byla nějak dobrá,“ pokrčila při focení rameny a dále se rozhovořila kupříkladu o tom, jaké interiéry kterých restaurací ještě má na svém kontě. „Dělala jsem i celou sokolovnu v Průhonicích, Centrum pohybové medicíny, farmu Čapí hnízdo, vlastně všechny nemovitosti, které nám prošly rukama. Od fasády po poslední detail interiéru,“ přiznala. Také prozradila, že její kamarádky jsou obyčejné baby, žádné paničky.
„Mám pořád stejné kamarádky. Mám jich málo, ale stojí to za to. Jsou to obyčejné holky, žádné paničky podnikatelů. Dvě ze střední školy z Lovosic, kde jsem se narodila. A tři kamarádky mám z doby, kdy jsem zařizovala dům a ony dělaly dekorace. Jsou to normální, obyčejné baby,“ sdělila.
Už bych si ho nevzala
Na dotaz, zda ji nevadí, že si ji Andrej Babiš nikdy nevzal, odpověděla: „Dřív trochu jo, teď už ne. Měli jsme zásnuby, blížili jsme se k svatbě, pak to zase nějak usnulo. A víte co? Teď už bych si ho nevzala já.“
„Monika Babišová plní pro česká média už několik měsíců roli první dámy. Manželka premiéra Bohuslava Sobotky je totiž veřejně neznámá osobnost, a to do té míry, až by vám spousta lidí odpřisáhla, že je premiér svobodný. A rodina Miloše Zemana... Je prostě rodina Miloše Zemana. Andrej Babiš je momentálně uprostřed snad všeho politického dění v zemi, zároveň milován, nenáviděn i obáván. Jeho žena splňuje to, co média od první dámy chtějí,“ uvedl k osobě partnerky vicepremiéra týdeník Víkend.
Ale co Andrej Babiš? Ten se třeba redaktorovi Víkendu kromě jiného svěřil s tím, jaké má problémy s médii, která nyní vlastní. V jeho několikaminutovém spílání novinářům pak třeba nechybělo ani sdělení, že někteří z nich v MF Dnes nepíší přesně.
„Ale co já s tím můžu dělat? Koupil jsem si noviny, ale nemůžu do nich ani zavolat,“ poznamenal k tomu Babiš údajně s částečně hranou mírou rozhořčení. Kromě toho si ale vicepremiér prý postěžoval i na to, že je strašně těžké něco ušetřit v rozpočtu, když každý resort jen něco pořád chce. A není prý ani snadné něco prosadit.
Baví ho babičky a drby
„Zanadává na dobu, kdy vstoupil do politiky. Je to samozřejmě směska věcí, které už veřejně řekl, případně o kterých se ví, že si myslí,“ popsal novinář další proud Babišových slov.
Podle redaktora si prý Babiš rád užívá momenty, kdy se setkává s voliči. „Baví mne potkávat se na mítincích s babičkami. Nebo když jdu z financí do sněmovny a někdo stáhne okénko u auta a houkne na mne, že mi fandí. To je příjemné,“ prozradil Víkendu Babiš.
Také jeho další povahový rys se prý náhle při rozhovoru objevil.
„Jestli ale něco zjevně miluje, jsou to drby. Rád vypráví historky o kolezích z byznysu a politiky, často velmi banální, ale zábavné. Zároveň je ale nerad jejich cílem. Tvrdí, že přesně ví, kolik lží o něm kdo otiskl na titulní stránce, a dodnes trpí nad články starými i několik let, které o něm podle něj nepsaly pravdu,“ uvedl redaktor v článku nazvaném Paní Babišová. Konkrétní historky, které s velkou pravděpodobností Babiš naservíroval, ale redaktor nezmínil. Naopak popsal, jak to v restauraci Babišových, která sídlí v obci nad francouzským městem Cannes, vypadá a co se tam vaří.
„Paloma je jedna ze dvou restaurací, které v téhle několikasethlavé obci mají michelinskou hvězdu,“ zmínil k tomu článek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
