Jak píše Josh Rogin z deníku The Washington Post, pokud by Trump o poskytnutí rozhodl, šlo by fakticky o pokračování politiky Baracka Obamy. „Kyjev se obává, že současný americký prezident nebude ochotný se tímto způsobem postavit Vladimiru Putinovi. Nicméně představitelé Rady pro národní bezpečnost na Trumpa naléhají, aby učinil finální rozhodnutí,“ píše Rogin s tím, že toto rozhodnutí bude mít důsledky i mimo oblast Donbasu.
„Nejde jen o samotné zbraně. Spojené státy by tak vyslaly politický signál. Jestliže nejsou ochotny zastavit Rusko Američané coby vůdci svobodného světa, tak je jen otázkou, kdo přijde po Ukrajině další na řadu,“ cituje autor textu ukrajinského poslance a spojence prezidenta Porošenka Artura Gerasymova s tím, že již nyní Spojené státy vojenské prostředky Ukrajině poskytují. Například obrněná vozidla, zdravotnické potřeby či brýle pro noční vidění.
Celý text v angličtině je ZDE.
Nicméně americká strana odmítá dodat Ukrajině protiletadlové střely či nejmodernější komunikační zařízení. Ovšem ani Barack Obama v tomto ohledu žádné rozhodnutí neučinil. A to ani přesto, že v Kongresu se při hlasování před dvěma lety ukázalo zcela jasně, co si o celé věci myslí kongresmani. Celých 348 jich bylo pro zaslání zbraní a jen 48 proti. Za „proukrajinským“ hlasováním stál v prvé řadě člen demokratického Výboru pro zahraniční záležitosti Eliot L. Engel.
„Stavím se za poskytnutí obranných vojenských systémů Ukrajině již dlouhá léta. Měli jsme jednat dřív. Svým váháním jsme jen přispěli k demoralizaci Ukrajinců a před Putinem ukázali svoji slabost. Nyní je nejvyšší čas, abychom dali jasně najevo, na které straně stojíme,“ říká vlivný představitel amerických demokratů. Rogin připomíná, že Obamova administrativa nad dodávkou zbraní váhala, protože se obávala, že by tím byly narušeny dohody z Minsku.
O pokračování tohoto procesu usiluje také Trumpova administrativa. Na rozdíl od Obamy si však někteří lidé z jeho týmu myslí, že by dodání zbraní Ukrajině mohlo dodržování dohod z Minsku zkomplikovat. „Obranné zbraně nemohou nikoho provokovat, pokud nejste agresor, a Ukrajina jím rozhodně není,“ cituje Rogin současného ministra obrany Jima Mattise, který svá slova pronesl letos v srpnu při setkání s Porošenkem.
„Během prezidentské kampaně Trump opakoval, že republikáni chtějí Ukrajině pomoci. Po svém vítězství se již tak jasně nevyjadřoval. Často však říkal, že usiluje o zlepšení vztahů s Ruskem. To ale může být zajištěno pouze z pozice síly. Spojené státy nedokázaly zabránit tomu, aby Rusko zaútočilo na Gruzii, Moldavsko a Krym. Nyní se Trump musí rozhodnout, jestli před ruskou agresí pomůže Ukrajině. Nebo naopak umožní Putinovi vytvořit další ‚zmrazený‘ konflikt,“ uzavírá Rogin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
