Forbes vybíral deset nejvlivnějších Češek mezi manažerkami, majitelkami firem, ženami z veřejné správy, neziskového sektoru či médií a sportu. První místo obsadila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která obhajovala prvenství z minulého roku. Časopis její výběr odůvodnil tím, že „řeší zásadní a mediálně viditelné kauzy jako korupci a praní špinavých peněz a zároveň rozkrývá propojení byznysu a nejvyšší politiky“.

Někdejšího místopředsedu ODS Miroslava Macka však prvenství Lenky Bradáčové nepotěšilo. Nejvyšší státní zástupkyně je podle něj předurčená jednat vždy jen v rámci platné legislativy, což jí podstatně zužuje pole, na kterém by mohla uplatňovat svůj vliv. S Českou republikou je to tak prý ještě horší, než se domníval.

Ve své pravidelné páteční glose ještě Macek cituje libanonsko-amerického esejistu, odborníka v oboru pravděpodobnosti a finanční matematiky Nassima Taleba, který hovoří o tom, že každému komplexnímu systému nejlépe prospívá maximální jednoduchost. Každý zásah do systému (regulace) či snaha o důmyslné řízení podle něj jenom způsobují nechtěné důsledky, při jejichž nápravě dochází akorát k dalším chybám, což v konečném důsledku vede k nekonečnému cyklu omylů, které celou věc stále zhoršují.

„V moderním světě se ovšem jednoduchost prosazuje obtížně, neboť odporuje myšlení jisté sorty lidí, kteří upřednostňují komplikovaná řešení, aby ospravedlnili existenci své profese,“ přidal Macek svůj komentář.

Co přesně napsal Miroslav Macek:

Pokud by mělo být pravdou konstatování časopisu Forbes, že nejvlivnější ženou Česka je nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová, pak je to s touto republikou ještě horší, než se domnívám. Neboť nejvyšší státní zástupkyně by přece měla jednat vždy jen a jedině v rámci platné legislativy, tedy předem zcela jasně daně, omezeně a svázaně, což žádný velký vliv neumožňuje. 

Nassim Taleb opět skvěle:
Navzdory obecnému přesvědčení nevyžadují komplexní systémy složitou regulaci a důmyslné řízení. K duhu jim jde maximální jednoduchost. Každá komplikace totiž vede k řetězové reakci s mnoha nečekanými následky. Přijde-li intervence, zásluhou neprůhlednosti s sebou přinese nepředvídané důsledky, po kterých obvykle následuje omluva následovaná další intervencí ve snaze tyto druhotné důsledky napravit. Výsledkem je pak explozivní série větvících se „nepředvídaných“ reakcí, jež se postupně stále zhoršují.
V moderním světě se ovšem jednoduchost prosazuje obtížně, neboť odporuje myšlení jisté sorty lidí, kteří upřednostňují komplikovaná řešení, aby ospravedlnili existenci své profese.