Patnáctiletý Amir a o rok starší Ahmed v současné době pobývají v uprchlickém táboře v Dahúku, který se nachází v iráckém Kurdistánu. Většinu času tráví sledováním televize. V jednu chvíli přepínají na propagandistický kanál Islámského státu a poznávají se na záběrech z výcvikového tábora pro dětské vojáky v Mosulu. „Amire, tam to jsme my!“ zvolá najednou Ahmed a dodává, že jim džihádisté dávali drogy, aby věřili v jejich ideologii. Oba bratři prošli tvrdým výcvikem a z Mosulu se jim podařilo utéci před půl rokem.

Podle Kuntz je obtížné určit, kolik dalších vojáků v dětském věku prošlo výcvikem Islámského státu. Nicméně odhady hovoří asi o 1500 chlapcích a jejich počet bude přibývat, protože na území pod kontrolou ISIS je údajně přes třicet tisíc těhotných žen. Oba bratři však většinu svého života prožili svobodně a dle svých slov se jim nevedlo nijak špatně. Hráli fotbal, lezli po horách a dělali vše, co dělají děti v jejich věku. Vše se změnilo v srpnu 2014, kdy byla přepadena jejich vesnice v regionu Sindžár. Amir a Ahmed byli odvezeni pryč na korbě nákladního vozu.

Džihádisté je odvezli do Mosulu, kde byli cvičeni společně s dalšími asi dvěma sty dětmi. „Chtěli po nás, abychom zapomněli na to, že pocházíme z kmene jezídů. Museli jsme držet jazyk za zuby,“ říkají bratři a vyprávějí podrobnosti o tom, jak probíhal jejich všední den ve výcvikovém táboře. „Ráno před východem slunce jsme se museli modlit. Potom nás učili, jak rozebrat kalašnikov, sestavit improvizované výbušné zařízení nebo odpálit výbušnou vestu. Při samotném bojovém výcviku nás bili holemi a kopali do žaludku,“ vyprávějí bratři zkroušeně.