Autoři vycházejí z průzkumů Evropského společenského dotazníku (ESS), který funguje již od roku 2001 a výsledky zveřejňuje každé dva roky. A sami uznávají, že termín „migrant“ je v průzkumech ESS definován jako „člověk, který přišel žít do mojí země odjinud“, takže koho si odpovídající představí, se může země od země lišit. Autoři používají dva indexy, index odmítnutí, který symbolizuje procento těch, kteří na otázku, do jaké míry by vaše země měla povolit migraci chudších lidí z neevropských zemí, odpověděli: „vůbec“. A dále index vnímání, který vychází z otázek: Řekli byste, že příchod lidí z ostatních zemí je pro ekonomiku dobrý, či špatný? Řekli byste, že kultura vaší země je migranty obohacena, nebo rozvracena? Přičemž u těchto otázek se používá škála 0 až 10. Pokud je index vnímání větší než 50, znamená to, že většina respondentů v zemi vnímá migraci a migranty spíše pozitivně.
Z tabulky výsledků vyplývá, že suverénně nejsilnější index odmítnutí má Maďarsko s 62 body. Česko je hned na druhém místě, ovšem s polovičním výsledkem 31 bodů. Následují baltské země Estonsko a Litva. Naopak nejméně odmítavá stanoviska mají lidé dle průzkumu v Norsku, Švédsku a Německu. Co se týče vnímání, favoritem v negativním vnímání migrace je opět Maďarsko, opět následováno, ale už s menším rozdílem Českou republikou. Mezi země, které migranty vnímají spíše negativně, se dále řadí Itálie, Slovinsko, Rakousko a již zmíněné baltské země.
Zajímavé jsou také změny v obou indexech mezi roky 2014/2015 a 2016/2017. V modře označených zemích došlo dle průzkumů ke zhoršení vnímání migrace, v zelených ke zlepšení. V tabulkách opět vede Maďarsko, kde došlo oproti ostatním zemím k výraznému posunu v negativním vnímání migrantů. Naopak, k výraznému posunu v pozitivním smyslu došlo ve Velké Británii, Irsku a Portugalsku.
Dále se ve studii nacházejí informace o jednotlivých regionech zemí. Prvních 7 příček náleží Maďarsku, ovšem již na deváté se nachází Moravskoslezský kraj, následován střední Moravou. Jako třetí z českých regionů se umístila překvapivě Praha, často označovaná za sídlo vítačů. Naopak nejméně odmítavé jsou německé regiony Hamburk, Brémy a Sársko.
Autoři studie se také zaměřili na to, kolik procent respondentů mělo „extrémně negativní“ pohled na migraci. Více než 5 % to bylo ve 4 zemích, tvořících na mapě jeden souvislý blok. Itálie, Maďarsko, Česko a Rakousko. Jak se dá očekávat, nejmenších hodnot dosáhl tento ukazatel v již zmíněném Švédsku, ale také v Nizozemí nebo ve Švýcarsku.
A zjistili, jaké faktory zvyšují pravděpodobnost, že dotyčný bude mí extrémně negativní pohled na migraci. Jedná se o:
- Vážné potíže s financemi
- Pocit ohrožení
- Politické odcizení: žádný vliv na politiku
- Nízkou úroveň důvěry
- Malou spokojenost
- Důraz na hodnoty spojené s bezpečím
- Stáří
Naopak faktory, které pravděpodobnost extrémní pozice snižují jsou:
- Vysokoškolské vzdělání
- Předkové narození v cizině
- Důraz kladený na humanitární hodnoty
- Vysoká úroveň důvěry
- Mládí
A jaké ze studie vyvozují závěry? Mimo jiné i to, že na rozdíl od „zaběhnutých demokracií“ negativní postoje v Maďarsku, České republice, Estonsku a Litvě s větší pravděpodobností přerostou v očekávání „negativních“ politických opatření či vzorců chování. „Předpokládá se, že síla norem stanovená politickým a veřejným diskurzem hraje rozhodující úlohu při určování míry, do jaké se negativní postoje mění ve výslovné odmítání,“ teoretizují autoři. A dodávají, že se potvrdily závěry jejich předchozí studie, že protiimigrantské nálady jsou nejsilnější v zemích, kde mají lidé nejmenší zkušenosti s migranty, ale kde nemají pocit bezpečí a kontroly nad svým osudem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
