Podle Duky je ve společnosti málo lásky. „Ztratili jsme obsah slova láska. Mnozí si jej zaměňují za zamilovanost, mnozí za sexualitu. Aristoteles, jak definoval lásku, přitom říkal, že láska je úsilí. Aristoteles také definoval člověka jako zoon politikon, člověka společenského,“ řekl Duka.
A vzkázal také politikům, že jsou jedni z nás a jsou naším zrcadlem. „Ale myslím, že to, co naší společnosti chybí, je přátelská láska. Abychom stále neříkali my a oni, ale abychom říkali my a o co nám jde, je společné dobře. Měli bychom to vyžadovat a kontrolovat, zda se to tak děje,“ uvedl Duka.
Vzápětí Duka zavzpomínal na prvního českého prezidenta Václava Havla, od jehož smrti uplynuly čtyři roky. „Chybí mi. A chybí jeho slovo. Slovo, ve kterém vždy byla obsažena naděje, vize. Leckdy bylo káravé,“ podotkl také.
Řeč přišla také na migrační krizi. „Vlna je to skutečně masivní, ale je třeba se dívat nejen očima, ale i srdcem, jak říkal Exupéry. Oproti jiným migracím máme však šanci, většinou migrace probíhaly násilně. V současné době máme tolik nástrojů díky moderním technologiím a je třeba i jejich prostřednictvím tento proces racionálně regulovat. Je také třeba vzít zodpovědnost za celou zemi, nikoliv jen za naši vlast,“ uvedl k tématu Duka. „Problém je širší. Nejde o problém politické elity, ale i médií,“ zastal se Duka výroků prezidenta Miloše Zemana, který varuje před islámem a islámskými příznivci. „Je zapotřebí, aby i prezident v této zemi usiloval o velké konference, na kterých by byli odborníci. Ale bohužel u nás není zájem ani o tyto konference, ani o tyto odborníky,“ posteskl si Duka.
Na otázku moderátorky Zuzany Tvarůžkové, zda se prezident Zeman měl postavit po bok předsedy hnutí Blok proti islámu Martina Konvičky v den státního svátku 17. 11. 2015, dlouho Duka nechtěl odpovědět. Následně řekl, že on sám by na takové shromáždění nešel.
„Jak se má bojovat za vlast bez radikálních sklonů?“ zeptala se moderátorka. „Vlast se má především budovat. A to například láskou k zemi. Je to naše země, a především ti, kteří vykřikují, že milují naši zemi, by pro ni měli něco udělat,“ uvedl Duka. „V případě skutečného ohrožení však někdy leckteří zklamou,“ vzpomněl na okupaci, na rok 1948, na soud s Miladou Horákovou.
„Terorismus je do jisté míry nový jev, islám vstoupil do své historie svými vojenskými výpravami. Terorismus, tak jak ho známe dnes, se zrodil v jiné konstelaci. V Koránu se například nikde nenajde schvalování sebevraždy,“ vyjádřil také svůj názor Duka.
Papež František podle moderátorky vyjádřil solidaritu s uprchlíky a odsoudil terorismus. „On, v případě Sýrie, byl první, který řekl stop agresi. Můžeme rozdělovat uprchlíky, jak chceme, ale musíme připustit, že mezi nimi jsou také lidé dezintegrovaní,“ řekl. Podle něj je třeba především pomoci křesťanům. „Ale zároveň je nutné pomoci všem, kteří nás neohrožují, bez ohledu na náboženské vyznání. Ale na náboženství se ptát musíme, protože obě skupiny nemůžeme opečovávat stejně,“ poukázal například na rozdílnost stravy obou náboženství.
Jak Duka uvedl závěrem, setkává se s představiteli ostatních náboženství. „I v uprchlických otázkách nikdy nejednáme odděleně. Jsme nositeli nejen svědectví, ale i zodpovědnosti,“ uzavřel s tím, že by se měla hledat rovnováha mezi tím, co preferujeme my, tj. svobodu jednotlivce, a tím, co preferují muslimské státy, tj. nadřazenost státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
