Masivní odezvu mezi čtenáři vyvolat před týdnem článek ParlamentníchListů.cz o tom, že brněnský magistrát začne po schválení zastupitelstvem realizovat program „Zvyšování interkulturní prostupnosti veřejných institucí ve městě Brně“. Jak se zdá, rozruch téma vyvolalo též mezi brněnskými občany.
Celá záležitost je o tom, že Brno reaguje i na záměr české vlády přijmout na základě tzv. dobrovolných kvót migranty, kteří nelegálně přišli do Evropy. Brněnský magistrát nechce, aby tito lidé byli diskriminováni, snáze se začlenili do tamní společnosti a mohli být prospěšní.
Projekt s nepříliš srozumitelným názvem „zvyšování interkulturní prostupnosti“ bude stát 10 milionů a Brno se chlubí, že většinu z této sumy sežene mimo vlastní rozpočet a samo zaplatí jen 300 tisíc.
Pár dní po vydání textu se redakci ozval brněnský magistrát s tím, že některé skutečnosti z našeho článku byly nesprávně interpretovány. Kdo nebo co věc nesprávně interpretoval, už sdělení nezmiňuje. Faktem je, že článek PL obsahuje strohá fakta doslova načerpaná z patnáctistránkového materiálu k projektu, který je dostupný na webu Brna (celý dokument ZDE).
„V médiích a na sociálních sítích se v posledních dnech objevily zavádějící informace o tom, že se město Brno připravuje na přijímání cizinců a zavádí na úřadě arabštinu. Na představitele města Brna se kvůli tomu obrací s dotazy na toto téma řada občanů,“ uvádí brněnský mluvčí Filip Poňuchálek.
Tisková zpráva následně reakci pojímá jako odpovědi na několik otázek. „Proč chce město Brno spolupracovat s cizinci? Jestliže chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Z tohoto důvodu připravilo město projekt zaměřen na úředníky a zaměstnance dalších institucí, kterým bude pracovník s jazykovými znalostmi pomáhat v komunikaci s klienty z jiných zemí. Projekt se také snaží zlepšit přehled Magistrátu města Brna o dění v cizineckých komunitách na území města Brna,“ dozvíme se kupříkladu.
Příkladem pro moravskou metropoli prý byla města v západní Evropě, kde mají s migranty své zkušenosti. „Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější,“ míní vedení Brna (celé vyjádření ZDE).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
