Istanbulská úmluva vyvolává v Česku rozporuplné reakce. Emoce zvířilo zvlášť svatováclavské kázání katolického kněze Petra Piťhy, podle něhož by přijetí vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím odpůrců do vyhlazovacích táborů. Česká ženská lobby na něj podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.

Své argumenty představili dnes zástupci obou táborů, víc slyšet byli odpůrci. Podle nich má úmluva zajistit ženám větší práva než mužům a představuje ideologický dokument, jehož přijetí by měnilo dosavadní kulturní směr Česka a ohrozilo tradiční rodinu. Vadí jim také, že by stát poskytoval peníze neziskovým organizacím, které se věnují obětem. Řada ustanovení se může navíc podle nich vykládat nejasně. Podle zastánců by ratifikace naopak byla signálem, že násilí na ženách je nepřijatelné a že ČR se snaží zlepšit pomoc obětem. Poukazují na to, že v zemích, které už materiál ratifikovaly, „apokalypsa nenastala“.

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.

Státy, které k úmluvě přistoupí, se zavazují k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Povedou také statistiku. Podniknou kroky k vymýcení předsudků, zvyků, tradic a praktik, které jsou založeny na podřízenosti žen, stojí v textu. Do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Téma rovnosti a potírání stereotypů by se mělo začlenit do školních osnov. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců, kteří s oběťmi i pachateli pracují. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, ženám by měly pomoc poskytovat ženy, dostupné by měly být právní a psychologická pomoc či azylové domy. Na naplňování by měla dohlížet určená instituce.

Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011. K letošnímu 1. září ji podle organizace Amnesty International a České ženské lobby ratifikovalo 33 států. Dvanáct zemí včetně Česka ji zatím podepsalo. ČR svůj podpis připojila v květnu 2016. Nyní se čeká na ratifikaci. Slovensko v únoru oznámilo, že dokument neratifikuje. Rozdílný postoj k dokumentu mají i čeští zákonodárci. Podle poslankyně Radky Maxové (ANO), která se stala ambasadorkou úmluvy, by Sněmovna o dokumentu mohla hlasovat příští rok v lednu či únoru.