„Oživení Hedvábné stezky se v pojetí nového čínského vedení (a po schválení závěrů Třetího pléna) týká jak pozemní, tak i námořní stezky. Ideu představil čínský prezident v září minulého roku v Kazachstánu. Námořní stezka pak byla uvedena na setkání zemí ASEAN (Společenství zemí jihovýchodní Asie). Čínský projekt se postupně zpřesňuje, ale řada důležitých detailů stále zůstává spíše v mlze," píše ekonomka Švihlíková. Připomíná, že své velké projekty k udržení hegemonie již představily i Spojené státy a Rusko.

Čínský prezident představil projekt pozemní Hedvábné stezky 21. století jako posilování ekonomické strategie rozvoje, regionální spolupráce a rozvoje dopravní infrastruktury. Důraz je kladen na obchod a investice, tedy ekonomické aspekty, což je podle ekonomky pro Čínu více než typické.

„Vzhledem k tomu, že čínská zahraniční politika drží tzv. low profile, bylo před kazašským fórem zdůrazněno, že tento projekt zcela respektuje domácí politiku, nebude v žádném případě zasahovat do domácích záležitostí, nebude se snažit o dominantní roli, ani o vytváření sfér vlivu. Na koho byla taková slova míněna, ponechávám inteligenci laskavého čtenáře," píše expertka.

Celý článek ekonomky Švihlíkové k dispozici ZDE.

V rámci čínské mnohatisícileté tradice je Hedvábná stezka představena jako praktické dědictví a pozitivní síla. „Doplňme ještě, že roste počet vyjádření o komplementaritě s ostatními zeměmi, což je pro změnu výrok V. Putina, když se snažil EU, resp. Německo přesvědčit o spolupráci s Ruskem na vyšší úrovni od Lisabonu po Vladivostok," dodává Švihlíková.