Litujete, že plukovník Robert Šlachta odchází od policie?Anketa
Naopak za xenofoby označil muslimy žijící v Bosně a Hercegovině jeden z dalších členů předsednictva Úsvitu Milan Roháč. „Já jsem mezi nimi žil a můžu říct, že řada z nich ani korán pořádně nezná, dělají jen to, co jim řekne jejich imám v mešitě. My máme ty jejich náboženské prameny nastudované. A právě kvůli tomu proti nim vystupujeme. Je tam totiž zakořeněný antisemitismus, ta nenávist vůči Židům je ohromná, a vůbec proti všem ostatním nemuslimům,“ konstatoval Roháč.
České hranice jsou chráněny nedostatečně
Předseda Úsvitu Lidinský, který působil řadu let jako profesionální voják, a to i ve speciálních jednotkách, dokud nebyl těžce zraněn v Afghanistánu, pak prezentoval několik základních opatření, které jeho hnutí prosazuje, aby zabránilo nelegální migraci. Jako první z nich uvedl ochranu českých hranic. V této souvislosti uvedl, že má už v této oblasti zkušenosti, protože sloužil i u ostrahy hranic v době, kdy za „jugoslávské války“ směřovaly i do Česka tisíce utečenců z Balkánu. „Nejsme proti pomoci těm, kteří byli skutečně citelně zasaženi válečným konfliktem, jenže do Evropy utíká 80 procent ekonomických migrantů, a to ještě nelegálním způsobem. Když jsme toto tvrdili už loni, dostávali jsme od některých „sluníčkářů“ nálepku fašistů. Nyní ale o zamezení nelegální migrace hovoří už celá Evropa, určují se nová pravidla pro azylová řízení, staví se zdi a probíhají na toto téma mezinárodní jednání, je snaha potírat pašeráky lidí. Není se tomu co divit, protože například jeden Afghánec už byl zadržen třináctkrát v různých evropských státech za nelegální vstup; a podobných případů jsou desetitisíce. U nás například dochází nejčastěji k záchytu běženců až ve středních Čechách, nikoliv na hranicích, to svědčí o jejich špatném zabezpečení,“ uvedl válečný hrdina a ještě doplnil: „Ostraha by se měla zajišťovat pomocí elektronických kabelů a dronů, jež by upozornily na případy narušení hranice, na což by pak reagovaly policejní a vojenské jednotky. Ty by měly mít minimální počet okolo 3 tisíc lidí, plánované zvýšení cizinecké policie na 800 členů nic moc neřeší. Musíme být i připraveni na to, kdyby se zhroutil Schengen. Aby ale vláda s tím něco udělala, musí se občané ozvat. Mají teď k tomu šanci při krajských a komunálních volbách, kdy mohou volit ty, co na jejich bezpečnost více myslí.“
Teroristé se prý připravují i v Albánii a Bosně
Diskuze se posléze dotkla i dalších témat migrace, jako je ochrana takzvané italské cesty před utečenci z Afriky a jednání Evropské unie s tureckým prezidentem Erdoganem. Zástupci Úsvitu také upozornili, že velmi nebezpečná situace nyní panuje i v Bosně a Albánii. Do těchto zemí se prý postupně vracejí bojovníci z Islámského státu, které za to nikdo nepostihuje, a oni si tam dokonce mají zřizovat svá výcviková střediska. Pak se dostávají přes špatně kontrolované chorvatské hranice do celé Evropy, kde mohou připravovat teroristické útoky. Z publika potom zazněly hlasy, že svou úlohu moc neplní právě na italské mořské hranici ani bezpečnostní agentura Frontex, která migranty na italskou pevninu spíše přiváží, než by je expedovala zpět na africký kontinent.
„Měli bychom zřizovat stejně jako v Austrálii rozsáhlá utečenecká střediska, a to nejen při schengenské hranici, kde by každý uprchlík prošel detailní bezpečnostní prověrkou a důkladným azylovým řízením, a kdyby byl přijat, musel by se nejprve naučit jazyk a seznámit se s kulturou země, do které chce emigrovat. Tento proces by mohl trvat i dva roky; a až by byl schopen se sám o sebe postarat, mohl by vycestovat, tak to přece bylo i s našimi emigranty, kteří utíkali před komunistickým režimem. My jsme na podobná témata připravili návrhy několika zákonů, ale bohužel nebyly ve Sněmovně schváleny, což je zarážející, když i německá rozvědka tvrdí, že ze stovky uprchlíků jsou minimálně dva členy radikálních organizací,“ shodli se v názoru předseda Lidinský se svou zástupkyní Havlovou.
Jeden diskutující z publika potom navrhl, že některé evropské vlády by se mohly inspirovat zahraniční politikou USA z 50. let minulého století, kdy prezident Eisenhower na základě dohody s Mexikem vyvezl víc než milion mexických emigrantů zpátky do jejich vlasti a nechal poté na společné hranici vybudovat masivní plot a další bezpečnostní zařízení.
Dříve do důchodu by měli chodit nejen horníci
V závěru diskuze přišla řeč i na sociální podmínky lidí v České republice. Poslankyně Havlová připomněla, že také Úsvit se zasadil o snížení hranice odchodu horníků do penze o 7 let. A to i s ohledem na to, že průměrná délka života havířů má být u nás jen 57 let. Místopředsedkyně Úsvitu také prohlásila, že se chce zasadit, aby podobným způsobem odcházeli do důchodu i další náročné profese, jako například zdravotní sestry nebo lidé pracující v těžkém strojírenství. Finance na tyto záležitosti by se mohly třeba ušetřit, podle názoru vedení Úsvitu, kdyby se přestala podporovat činnost mnohých neziskovek, které se zabývají prací s nepřizpůsobivými občany. Jejich výsledky jsou údajně nepřesvědčivé a těchto lidí neubývá, spíše naopak.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
