V současné době je Evropská unie podle experta závislá zhruba ze třiceti procent na dovozu ruského plynu. Státy Evropské unie prý dělají jen velmi málo pro to, aby se této závislosti zbavily. „Jedinou výjimku nyní představují Polsko a baltské země budující terminály nutné pro dovoz zkapalněného plynu ze zámoří,“ uvedl Varró.
Dle experta se tak v budoucnu situace nezmění, jelikož se Evropské unii budou zároveň ztenčovat její tři vlastní důležité zdroje. Uhlí, které už ztrácí význam z důvodu ochrany životního prostředí. Zemní plyn, který těžíme v Severním moři, nám začíná pomalu docházet a jaderné elektrárny, které provozuje jen několik zemí, jako je Česko, Velká Británie, Finsko a Polsko, ztrácí popularitu a od jádra se tak začíná pomalu upouštět. „Nástup větrné a solární energie v Evropě je sice impozantní, ale v žádném případě nemůže zcela kompenzovat úbytek zmíněných tří zdrojů,“ uvedl Varró.
Pozitivní výhledy na snížení energetické závislosti na Rusku nemá ani šéf správní rady britské společnosti Centrica Rick Haythornthwaite. „V Evropě si lze samozřejmě přát mnohé, ale vždy musíme zůstat pragmatiky a chápat reálie, v nichž žijeme. Podle mě v dohledné budoucnosti nemáme ruský plyn čím nahradit,“ prohlásil podle deníku Telegraph Haythornthwaite.
Varró si není jist ani větším soustředěním se na zdroje ze severní Afriky. Alžírská těžba zemního plynu byla prý na vrcholu v roce 2005, Libye zmítaná občanskou válkou nemá možnost nastartovat export, který probíhal před svržením minulého vůdce, a v Egyptě prý současný režim zakázal vývoz zemního plynu. Ve hře tedy podle všeho zůstal Ázerbájdžán a Turkmenistán. V první zmiňované zemi je velký potenciál až dvaceti miliard metrů krychlových zemního plynu. V té druhé je situace už komplikovanější z politického hlediska, jelikož podle serveru Spiegel se jedná o zemi, kde vládne diktátor, navíc je geograficky vzdálenější, bylo by tak riskantní investovat tolik financí do přepravních tras.
Ruský Gazprom se prý nemusí příliš obávat konkurence ze Spojených států amerických. Zkapalněný plyn je podle experta z Mezinárodní energetické agentury příliš drahý. Aby se mohl dovážet, musí se zároveň vybudovat přístavní terminály pro jeho uskladnění i kapacity pro jeho zpětné zplynování a koupit speciální přepravní tankery. Takové velké investice nechce většina států Evropské unie podniknout. „Jediní členové EU, kteří v tom něco podnikají, jsou Polsko a baltské země. Ty se ale podílejí na celkové spotřebě zemního plynu v EU jenom třemi procenty. Velcí spotřebitelé – Německo, Itálie, Francie, kteří by mohli zásadně přispět ke snížení závislosti na Gazpromu, nejeví ochotu platit vyšší cenu za diverzifikaci,“ prohlásil Varró.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ste
