Ne, že by k tomu Gazprom neměl při ukrajinské platební morálce důvod. Ale evidentní je, že to, co si mohl Něftěhaz jako odběratel dovolit za Kučmy, neprošlo za oranžového revolucionáře Juščenka.
Velkorysost ruského dodavatele vyprchala také záhy také po druhém Majdanu. Rozhodující bitvy se datují léty 2005, 2009, 2014.
A co rok 2015? Podle šéfa Gazpromu, Alexeje Millera, Ukrajina ještě nezaplatila dopředu za březnové dodávky, jak si ruská společnost vymínila v červnu loňského roku.
A protože Ukrajina už většinu ze 715 miliard metrů krychlových předkoupeného plynu podle ruské strany dostala, začal od úterka Gazprom přiškrcovat kohouty tak, aby potrubím dotekl zbylý plyn v přibližně stejných denních dávkách až do konce února.
Od března se ale zastaví docela, pokud Něftěhat nezaplatí avanci na další měsíc. A to se dodávky ruského plynu do Ukrajiny obnovily po šesti měsících teprve 9. prosince loňského roku.
V ohrožení je tentokrát ale především transport do Evropy, tedy i do Česka, protože hlavní tok plynu pro Kyjev teče už ne z Východu, ale z EU reverzním tokem, tj. zpět, odkud přitekl, z Ukrajiny do Ukrajiny.
Takhle vypadá avizovaná plynová válka spíš jako příklad špatné platební morálky. Kyjev ale takovou interpretaci Alexeje Millera odmítá a reklamuje své nenaplněné pohledávky.
Za dva dny měli Ukrajinci dostat celkem 228 milionů metrů krychlových plynu, na místo toho dostali jen 96.
A dokud Gazprom nepřesvědčí Něftěhaz, že hodlá dodržovat své obchodní závazky, nehodlá druhá společnost poskytovat první žádné předúhrady, řekl jasně šéf Něftěhazu Andrej Koboljev.
Kdo má tedy pravdu? Na tuhle otázku překvapivě neumí odpovědět plynoví experti, ale političtí pozorovatelé, protože právě o politiku tu jde. A to nyní i díky válce v Donbasu.
Plynové vztahy obou národních společností se začaly zostřovat krátce po druhém příměří na východní Ukrajině.
Gazprom zahájil 19. února nečekaně transport plynu přes jiné měřicí stanice, než dotud. Platovo a Prochorovka jsou těmi novými uzly. V tom by nebyl problém, kdyby současně oba nebyly pod kontrolou separatistů z Doněcké a Luhanské lidové republiky.
A míra pravděpodobnosti, že si povstalci, které považuje Kyjev za teroristy, budou nechávat dostatečné množství plynu pro sebe, se stala jistotou.
Mimo jiné i proto, že boje s ukrajinskou armádou zničily valnou část dolů Doněcké uhelné pánve.
Kolik ruského plynu pro Ukrajinu si separatisté, donedávna usilující o nezávislosti na Ukrajině, ponechávají, dokumentuje nárůst denních objednávek plynu z Kyjeva – o 50 %.
Rusko ale tvrdí, že nedělá nic nekalého, protože obě měřicí stanice jsou přece zahrnuty v plynových dohodách z roku 2009.
A chce zaplatit i za plyn, který si přivlastnila „Novorossia“, ta část Donbasu, která díky ruským zbraním a ruským vojákům povstala proti Kyjevu.
Je to asi stejné, jako kdyby koncem minulého století chtěli Američané po Rusku zaplatit za tehdy populární kuřecí stehna, která vyskladnili místo v Petrohradu ve válčící separatistické Čečně-Ičkerii.
Podle některých pozorovatelů se ale Moskva v tomto případě přepočítala. Je totiž docela dobře možné, že Kyjev je s touto ruskou lstí nadmíru spokojen. Další plyn si u Gazpromu prostě nepředplatí.
Dodávky má přece garantované od evropských partnerů. Tím vytrestá Rusko a separatisty současně. Těm pak bude Kreml muset dodávat surovinu napřímo, a ne že bez předplatného, ale prostě na dluh, či spíše zadarmo.
To v současné ekonomické situaci není pro Kreml vůbec jednoduché. Jen za druhý únorový týden vzrostla nezaměstnanost o 2,2 %, a lednová potravinová inflace se vyhoupla na 20,7 %.
Neklamným důkazem nástupu krize je pak to, že vodka se prodává za výrazně vyšší cenu, než administrativně stanovený strop, a tak roste poptávka po destilačních zařízeních. Nelegální alkohol vyjde i přes růst ceny cukru jen na desetinu maloobchodní ceny.
Kolik nakonec Rusko zaplatí nejen za plynovou válku, je ovšem ještě brzy sčítat. Faktem je, že Kreml nemá takové reverzní spojence jako má Ukrajina v Evropské unii.
Ale v zásadě ani EU – se svým krachujícím Řeckem – nemá žádného donora.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
