„Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,“ řekl de Maiziére. „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků,“ dodal.
„Předseda Juncker ani komise si podobné věci není vědoma,“ prohlásil o něco později Schinas. Připomněl také, že k takovému kroku chybí jakýkoli právní rámec. Dohody o partnerství a operační programy pro nynější finanční období 2014 až 2020 neumožňují měnit rozdělení peněz. Teoreticky by podobný postup podle Schinase vyžadoval nové dojednání celého víceletého finančního rámce.
Mluvčí připomněl, že komise do svého balíku nových návrhů k řešení migrace naopak zapracovala jistou formu finanční pobídky. Za každého uprchlíka, kterého by v rámci přerozdělování migrantů přijala, by podle plánu EK přijímající země dostala 6000 eur (přes 160 000 Kč).
Česko se již ohradilo
Ochotu diskutovat o omezení evropských peněz pro země odmítající přijímat běžence dnes naznačil i německý vicekancléř Sigmar Gabriel. „Není možné, aby se všechny země hlásily když se rozdělují peníze, ale nikdo se nepřipojil, když jde o to převzít odpovědnost,“ řekl novinářům. Podle něj situace s běženci ohrožuje soudržnost EU ještě víc než řešení problémů zadluženého Řecka.
Česko se proti spekulacím o možném omezení přístupu k evropským fondům už dříve ohradilo. „Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně,“ prohlásil na počátku září český premiér Bohuslav Sobotka. Zdůraznil, že finanční prostředky jsou přidělovány podle úplně jiných kritérií.
De Maiziére se v rozhovoru vrátil k pondělní schůzce unijních ministrů vnitra, kteří jednali o přerozdělení 120 000 uprchlíků mezi jednotlivé země EU na základě kvót, na řešení se však nedohodli. Podle německého ministra s příslušným plánem Evropské komise souhlasila velká většina států, proti byla „nesolidární menšina“.
Gabriel výsledek bruselské schůzky ostře kritizoval. „Evropa se včera (v pondělí) zase jednou zesměšnila,“ prohlásil. „Těch 160 000 uprchlíků, kteří by měli být v Evropě rozmístěni, jsou ve skutečnosti jen kapkou vody na rozpáleném kameni. Jen za uplynulý měsíc k nám (do Německa) přišlo víc než 100 000 běženců,“ uvedl vicekancléř.
S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie i další země. Státy visegrádské skupiny se především obávají, že z přerozdělování žadatelů o azyl mezi unijní země méně zasažené nynější migrační krizí by se v budoucnu mohl stát automaticky spouštěný mechanismus.
Šéf poslanců německé vládní sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann novinářům řekl, že ho velmi zklamal nedostatek solidarity v unii. Podle něj není možné s řešením situace otálet a očekávat, že se vyřeší sama od sebe. „Evropa nemůže uprchlickou krizi vysedět. Musí se jednat, a to teď,“ řekl.
De Maiziére v ZDF rovněž podotkl, že pokud bude EU řešit situaci s běženci až v Německu, v Rakousku nebo v Maďarsku, je to příliš pozdě. „Příčiny problémů jsou v krizových oblastech, v Turecku a v Řecku. A to, že Řekové jednoduše posílají běžence dál do střední Evropy, to musí okamžitě přestat. A teprve včera (v pondělí) jsem od řecké přechodné vlády slyšel, že jsou ochotni tento proud uprchlíků zastavit,“ řekl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
