Krátce před volbami hrozí, že se z těžby lithia v Krušnohoří stane třaskavé politikum, které by hypoteticky mohlo otřást preferencemi. Zásadní otázkou z hlediska, kolik peněz nakonec z lithia doputuje do státní kasy, je i to, kdo bude vytěženou surovinu těžit a kdo ji bude následně zpracovávat.  

Pokud by totiž lithium těžila státní firma, jak navrhovali například prezident Miloš Zeman nebo bývalý ministr financí Andrej Babiš, zisky pro stát by byly o poznání vyšší než v případě, kdy se těžby zhostí soukromník, kterým by ještě s přihlédnutím k tomu, o jak náročný projekt se jedná, s nejvyšší pravděpodobností byla velká nadnárodní společnost. S lithiem coby zásadní surovinou navíc od letoška do budoucna počítá i nově schválená vládní surovinová koncepce.  

Debatu o tom, zda bude krušnohorské lithium těžit stát, či soukromá společnost, tento týden rozsekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), který podepsal tzv. memorandum o porozumění s australskou společností European Metals Holdings Ltd. Memorandum je slibem oboustranné snahy o budoucí spolupráci a rovněž maximalizaci možností zpracování vytěžené rudy v Česku.

TEXT MEMORANDA V ČEŠTINĚ.

Z memoranda vyplývá, že obě strany, tedy zejména Česká republika, jsou ochotny „usnadnit investice do všech výše uvedených procesů v oblasti lithia“, zatímco druhá strana se zavazuje především „spolupracovat s cílem maximalizovat možnosti dalšího zpracování v České republice“. Následují závazky jako „maximalizovat pozitivní dopady na ekonomiku a zaměstnanost v okolí Cínovce“ nebo „podporovat užší obchodní a průmyslovou spolupráci a usnadňovat vytváření sítí mezi podnikatelskými subjekty“.