Krátce před volbami hrozí, že se z těžby lithia v Krušnohoří stane třaskavé politikum, které by hypoteticky mohlo otřást preferencemi. Zásadní otázkou z hlediska, kolik peněz nakonec z lithia doputuje do státní kasy, je i to, kdo bude vytěženou surovinu těžit a kdo ji bude následně zpracovávat.
Pokud by totiž lithium těžila státní firma, jak navrhovali například prezident Miloš Zeman nebo bývalý ministr financí Andrej Babiš, zisky pro stát by byly o poznání vyšší než v případě, kdy se těžby zhostí soukromník, kterým by ještě s přihlédnutím k tomu, o jak náročný projekt se jedná, s nejvyšší pravděpodobností byla velká nadnárodní společnost. S lithiem coby zásadní surovinou navíc od letoška do budoucna počítá i nově schválená vládní surovinová koncepce.
Debatu o tom, zda bude krušnohorské lithium těžit stát, či soukromá společnost, tento týden rozsekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), který podepsal tzv. memorandum o porozumění s australskou společností European Metals Holdings Ltd. Memorandum je slibem oboustranné snahy o budoucí spolupráci a rovněž maximalizaci možností zpracování vytěžené rudy v Česku.
Z memoranda vyplývá, že obě strany, tedy zejména Česká republika, jsou ochotny „usnadnit investice do všech výše uvedených procesů v oblasti lithia“, zatímco druhá strana se zavazuje především „spolupracovat s cílem maximalizovat možnosti dalšího zpracování v České republice“. Následují závazky jako „maximalizovat pozitivní dopady na ekonomiku a zaměstnanost v okolí Cínovce“ nebo „podporovat užší obchodní a průmyslovou spolupráci a usnadňovat vytváření sítí mezi podnikatelskými subjekty“.
Lithium, klíčová surovina
Lithium by v budoucnu mělo být klíčovou surovinou. Jeho význam souvisí zejména s možným přechodem automobilového průmyslu od fosilních paliv směrem k elektromobilům, o kterém se v posledních dvou letech mluví stále častěji. Pokud k takovému vývoji dojde, mohlo by lithium být pomyslným novým černým zlatem. Pro úspěšnost masového nasazení elektromobilů jsou totiž dostatečně silné lithiové baterie, takové, jaké do svých elektromobilů montuje například automobilka Tesla amerického miliardáře Elona Muska, zcela klíčové.
Ing. Jiří Havlíček, MBA
Právě Tesla se nedávno stala nejhodnotnější americkou automobilkou, tedy co se týče akcií, což celé působí poměrně zajímavě vzhledem k tomu, že objem její produkce je oproti tradičním gigantům automobilového průmyslu zatím spíše symbolický. Nelze také zapomenout na to, že se jedná ze strany americké vlády o silně dotovaný „zelený“ projekt, který byl vzhledem k ceně automobilů Tesla zatím určen pouze pro movitější část americké spotřební klientely. O přechodu směrem k elektromobilitě čím dál více uvažuje i německý koncern Volkswagen, do jehož portfolia patří i původně česká Škoda Auto. Volkswagen chce navíc do roku 2030 nabízet elektromobilovou verzi všech svých vyrobených modelů vozů.
Úspěch Tesly na burze nicméně svědčí o tom, že investoři blížícímu se masovému nástupu elektromobilů věří. A věřit budou pravděpodobně i možnosti zhodnocení svých prostředků těžbou na Cínovci, na kterou European Metals Holdings Ltd. na svém webu již řadu měsíců láká: hlavním lákadlem jsou podle firmy nízké náklady na těžbu a vysoká investiční návratnost.
Komunisté bijí na poplach
Pikantní je, že Havlíčkův podpis memoranda o českém lithiu přichází již v době, kdy sněmovna v podstatě nefunguje a v sále, kde běžně poslanci hlasují, probíhá rekonstrukce. Většina politiků je přitom zcela zaujata vrcholící předvolební kampaní.
Bez povšimnutí ale podpis memoranda s australskou společností, zdá se, neprošel ani náhodou. Již ve čtvrtek musel ministr Havlíček na mimořádné tiskové konferenci krotit a vyvracet informace, které podle vyjádření ministerstva zaznívaly z různých konspiračních webů. V pátek pak k mimořádnému zasedání Poslanecké sněmovny vyzvala KSČM a podpořila ji i Okamurova SPD. Velmi ostře se na stránkách ParlamentníchListů.cz na konto memoranda vyjádřil například místopředseda komunistů Josef Skála. Podpis memoranda v pátek pro ParlamentníListy.cz zkritizoval i předseda hnutí ANO Andrej Babiš, podle nějž se jedná o krádež miliard ze strany ČSSD.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Je evidentní, že v případě krušnohorského lithia jde o velkou věc. Nějaký ten pátek kolem Cínovce kroužil i miliardář a matematik Karel Janeček se svou Cínovickou deponií. Zájem podle mediálních zpráv měla i firma napojená na bývalou šéfku americké diplomacie Madeleine Albrightovou.
Možnost těžby lithia v Česku fascinuje i zahraniční weby. Začátkem července o ní referoval například Reuters, podle jehož údajů by české naleziště lithia mohlo být největším v Evropě.
European Metals Holdings Ltd. již přes rok vyzývá na svých webových stránkách investory k lákavému způsobu zhodnocení prostředků skrze těžbu lithia v Krušných horách, zmiňuje rovněž praktičnost toho, že se naleziště nachází blízko Německa, jen tři desítky kilometrů od Drážďan. V průvodní zprávě, která je volně dostupná na internetu, zmiňuje i další benefity: „levnou a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu“. Levná práce skutečně trápí Česko dlouhodobě. Nízký národní důchod na hlavu (nízké příjmy na jednoho obyvatele, laicky řečeno – poznámka redakce) byl i důvodem, proč byly letos české dluhopisy bankou J. P. Morgan přesunuty z kategorie rozvinutých zemí mezi ty rozvojové. Je tedy nyní Česko oficiálně rozvojovou zemí? Tak se zabývala situací některé média.
Exploatace národních zdrojů nadnárodními koncerny by scénáři ze země třetího světa v podstatě odpovídala. V memorandu, které Havlíček podepsal, se navíc nepíše nic o likvidaci následků případné těžby – a náklady budou vzhledem k rozsahu značné. Zbude tedy úhrada za pokrytí negativních externalit zase jednou na daňového poplatníka? A co možná arbitráž v případě, že by se příští vláda nakonec rozhodla od těžby prostřednictvím European Metals Holdings Ltd. navzdory memorandu odstoupit? Na tyto ani další otázky ministerstvo průmyslu ParlamentnímListům.cz neodpovědělo.
Dostupným oficiálním stanoviskem vlády ve věci lithia je tak tisková konference ministra Havlíčka a rovněž odpověď na dotaz občana, kterou vypracoval šéf poradců a poradkyň premiéra Sobotky Vladimír Špidla. Z ní vyplývá, že vláda se snaží, aby vše včetně stanovení podmínek těžby bylo uzavřeno ještě před koncem jejího mandátu. Z jeho tvrzení dále vyplývá, že právo k těžbě má dostat společnost, která na místě dělala průzkum, na základě přednostního práva k podání žádosti.
CELÝ DOPIS VLADIMÍRA ŠPIDLY ZDE.
Ing. Miloš Zeman
Jedním z prostředků, jak cenu práce v Česku zvýšit, by dozajista byla i těžba bohatých nalezišť lithia státní firmou a následná produkce s vysokou přidanou hodnotou. Jenže podle vyjádření některých na takovouto těžbu nemá stát zázemí a koneckonců ani peníze. Ozvaly se ale i rozdílné názory. Prezident Zeman například zmiňoval státní podnik Diamo, bývalý národní podnik, který za socialismu v Československu provozoval uranové doly. V některých médiích a na sociálních sítích se pak v souvislosti s těžbou lithia po česku objevuje slovo tunel, tedy od výrazu tunelovat, který Češi v podstatě vymysleli a předali až do anglofonního jazykového prostředí. Pravdou zůstává, že ministr Havlíček podpisem memoranda dva týdny před volbami odpálil velmi výbušný kotlík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
