„Návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase, který předložila skupina poslanců, vzbudil nevoli u generálních ředitelů obou médií veřejné služby. V jejich obsáhlém stanovisku zaznívají obavy z toho, že dojde k posílení vlivu politiků a lobbistických skupin na vysílání. Kromě toho se obávají, že zřízením správní rady nebudou moci řídit Českou televizi a Český rozhlas jako doposud,“ píše hned v úvodu Marvanová.
Obratem dodává, že až dosud měli generální ředitelé nad těmito médii velkou moc a mohli relativně bez problémů hospodařit s velkým rozpočtem. O změnách systému ale uvažovala už vláda expremiéra Petra Nečase (ODS) a předseda vlády Bohuslav Sobotka jen v těchto úvahách pokračuje dál. Marvanová by byla spokojená, kdybychom se vydali německou cestou. Ve Spolkové republice jsou totiž rady veřejnoprávních médií obsazeny skutečně pluralitně a celospolečensky, zatímco u nás jde čistě o politickou záležitost. Ale nebývalo tomu tak vždy.
„První rady byly složeny nikoli na základě politických dohod o zastoupení jednotlivých stran, ale byly do nich voleny osobnosti, které byly zárukou nezávislého působení. Po vzniku opoziční smlouvy v roce 1998 došlo k zásadnímu obratu. Místa v mediálních radách jsou při volbě v Poslanecké sněmovně obsazována podle politických dohod a politického klíče, takže je veřejným tajemstvím, že jednotliví radní, ač jsou nominováni zájmovými spolky, ve skutečnosti jsou nominanty té které politické strany,“ pokračuje Marvanová.
Generální ředitelé veřejnoprávních médií tak mohou být v pokušení jít politikům na ruku, aby si udrželi své místo. Otevírá se tu tak prostor pro korupční jednání, které je v absolutním rozporu s původní ideou veřejnoprávních médií. Tím však Marvanová nechce říct, že politici nesmějí mít vůbec žádný vliv na veřejnoprávní média. Zastupují své voliče, takže si mají podržet svůj vliv, jen by neměl být tak velký. Pokud chcete nějaký odstrašující příklad, podle Marvanové se stačí podívat do Polska, kde konzervativní vláda po své volebním vítězství udělala velikou čistku a vedení médií proměnila k obrazu svému.
„Přitom bez věrohodných informací, které se k lidem dostanou, bez kritického myšlení, které média musí pěstovat, se může demokracie zvrhnout v jednu velkou manipulaci s názory lidí. Ti si pak sice „svobodně“ zvolí ve volbách své zástupce v parlamentu, ale nedozvědí se, že neměli všechny informace, které k volbě potřebovali. Právě média veřejné služby, která si platíme prostřednictvím koncesionářských poplatků, by měla být nejvíce nestranná a objektivní a neměl by při dozoru nad nimi převažovat žádný zájem, ani zájem politických stran, ale ani jiné skupinové zájmy,“ připomíná Marvanová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
