Prvním tématem pravidelného ohlédnutí za mediálními zajímavostmi uplynulých dnů navazuje Petr Žantovský na to předchozí, v němž upozornil, že ministr vnitra Milan Chovanec pořádal ve svém úřadu seminář o boji proti propagandě, dezinformacím a terorismu. Den poté se k tomu vrátila Česká televize v pořadu 90´ ČT24, kam byli pozváni politolog Jakub Macek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a bezpečnostní analytik Andor Šándor. „Bylo to velmi zajímavé, protože moderátorka to velmi silovým způsobem směřovala k tomu, že internet je hlavním viníkem terorismu, že je potřeba internet regulovat a že je potřeba jeho obsahy sledovat. V podstatě pokračovala v duchu toho, co se říkalo na Ministerstvu vnitra, co tam říkali zástupci Evropských hodnot, které se na pořádání semináře podílely,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Od lidí z této neziskové organizace to nemůže ani překvapit. „Ostatně říkají to už dlouho a jsou za to také placeni Nadací Open Society Fund, tak jako mnohé jiné organizace tohoto typu. Proč to říkají, těžko říct. Prostý důvod, že za to mají peníze, nu dobrá, to je hezké. Ale pak za těmi penězi musí být ještě nějaký druhý motiv, o němž si nedovolím v tuto chvíli spekulovat. Co je ale zajímavé, že oba dva hosté, jak pan Macek, tak pan Šándor, se v podstatě shodli na tom, že problém je úplně někde jinde. Avšak moderátorka Michaela Hergetová je neustále tlačila k úplně opačnému vyjádření. Například Macek řekl, že terorismus propagují hlavně mainstreamová média, která ukazují jeho důsledky, jeho příčiny, jeho hrdiny, jeho hlavní postavy, tváře a tak dále, souvislosti – a internet je v tomhle ohledu v podstatě bezvýznamný, což se paní moderátorce stále nelíbilo,“ poukazuje mediální analytik.
Nastoluje se tady jakási veřejná poptávka po přísnější legislativě
Každou další otázkou vracela řeč k tomu, že naopak webová média jsou tím hlavním viníkem terorismu. „Pan Šándor tam také připomněl známou kauzu útoku na dům ministra obrany Stropnického, jehož autorem měl být nějaký ruský student, který údajně prohlašoval, že nenávidí Česko, ale naše země ho stejně nevyhostila. Pan Šándor k tomu uvedl, že to považuje za velmi špatný znak toho, že se v podstatě neumíme bránit terorismu, ať už individuálnímu nebo kolektivnímu. To ovšem paní moderátorce velmi nabouralo její propagandu a zachovala se tak, jak už to v České televizi dělávají v okamžiku, kdy od hosta slyší něco, co nechtějí slyšet, utne ho a řekne: ‚Děkuji vám za návštěvu v našem pořadu.‘ To byla taková hezká ukázka manipulativní žurnalistiky,“ poznamenává Petr Žantovský.
Hostem stejného pořadu byl i Jiří Jelínek, vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Moderátorka mu položila takovou opravdu velice návodnou otázku, a to zhruba v tomto smyslu: ‚Je trestné zpochybňovat teroristické útoky z 11. září 2001 na WTC?‘ To je otázka za všechny peníze, protože na ni se samozřejmě nedá odpovědět. Jste-li právník a jste-li při smyslech a děláte-li svoji práci poctivě, tak jako právník nemůžete na takovou otázku odpovědět, nemůžete predikovat, co je trestné a co není trestné. Zejména když k tomu není příslušná legislativa. Takže to se zase dá vysvětlit jedině tak, že se zde nastoluje jakási veřejná poptávka po přísnější legislativě, aby každá zmínka byla v podstatě trestná,“ domnívá se mediální odborník.
Vyslovení alternativního názoru bude hodnoceno jako podpora terorismu
Podle něj je jasné, k čemu to povede. „Většina konspiračních teorií za patnáct let od té doby se zabývá právě nejasnostmi v okolnostech kolem toho teroristického útoku na Světové obchodní centrum. A já teď nehodnotím ani ty konspirátory, ani oficiální výklad Spojených států. Nic z toho nehodnotím, ani se k tomu nijak věcně nevyjadřuji, jen konstatuji, že existuje velká spousta konspiračních teoretiků nebo obecně lidí, kteří publikují názory, jež jsou odlišné od oficiálního názoru na útok na WTC. Jsou to zpravidla také lidé, kteří zpochybňují i jiné různé oficiální propagandistické teze, což znamená, že tito lidé budou podle všeho posazeni na pranýř a budou kaceřováni nově vzniklou a účelově využitou legislativou,“ varuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Důsledky však toto tažení – schované za boj proti propagandě, dezinformacím a terorismu – bude mít nejen pro ty, kdo zpochybňují oficiální verze. „Může se nakonec opravdu stát, že vyslovení alternativního názoru na cokoli takového bude hodnoceno jako podpora terorismu, a tím pádem jako trestný čin. A to už je tedy cenzura nejen internetu, ale cenzura jako taková naprosto šílená, protože se nám tady navozuje rovnice: opozice rovná se terorismus. Jakákoli oponentní myšlenka je přímou cestou k terorismu, násilí a nebezpečí. A to je velmi zavádějící a velmi zlé. Samozřejmě za asistence České televize, jak už to tak bývá,“ připomíná mediální analytik.
Ke kopnutí do prezidenta se dá zneužít i vdovy po siru Wintonovi
Druhé téma se týká toho, co se strhlo v souvislosti s tím, že ministr kultury Daniel Herman obvinil prezidenta Miloše Zemana, že kvůli jeho schůzce s dalajlámou neudělil vyznamenání jeho příbuznému. „Když slyším v každé druhé větě v médiích, zejména tedy veřejnoprávních, výraz ‚kauza Jiřího Bradyho‘, tak si kladu otázku, kdo ji vytvořil. Jestli lidé na Hradě, kteří to zašmodrchali a zejména komunikačně nezvládli, nebo jestli kauzu nevytvořili novináři a jacísi nápovědové za jejich zády, kteří potřebují takové příležitosti ke svému zviditelnění a k tomu, aby mohli přitvrdit na své rétorice. Koneckonců jsme to viděli v posledních dnech na tom, když se vyjadřuje pan Kocáb, Kolář a další, i na tom, jak se vyjadřovali hosté v pořadu pana Krause v televizi Prima. Rétorika z jejich strany je čím dál agresívnější a bojovnější. Je to logika stupňování boje. Ta logika je vojenská, je také propagandistická, politická, novinářská a tady je sloučena do jedné příhody jednoho člověka, který je v tom v podstatě nevinně, myslím tím toho starého pána z Kanady,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Poukazuje na to, že tato kauza měla i na veřejnoprávní obrazovce svůj vývoj. „Tak na počátku si pozval pan Takáč do studia vdovu po Nicholasi Wintonovi a naprosto manipulativně se ji snažil dostrkat do toho, aby sdělila na obrazovku, že kdo neschvaluje přijímání migrantů do evropských zemí, tak jakoby zároveň popíral holocaust a bezmála se dopouštěl tzv. osvětimské lži. To je strašně primitivní propagandistický manipulativní trik, kterého se dopouští naše veřejnoprávní televize, a to je velmi špatné. Samozřejmě, že pan Takáč zneužil návštěvy paní Wintonové ve studiu k tomu, aby si kopl do prezidenta a tahal z ní názor na Bradyho. Ona odpovídala vyhýbavě, jak také jinak, není v obraze a zapojena do těch našich bojů a je jenom jednoduše zmanipulována a zneužita, a to v boji proti českému prezidentovi. Když ten boj vede moderátor České televize, tak to je docela špatné,“ míní mediální odborník.
Minulý týden o tom člověku nikdo v české veřejnosti nevěděl
Připomnělo mu to počátek července 1989, krátce poté, co byl zveřejněn dokument Několik vět. „Pracoval jsem v kulturní rubrice deníku Práce a tehdy tam za námi přišel vrchní komunista z toho deníku. A i my, co jsme nebyli ani v komunistické straně, ani v jiných organizacích tohoto typu, jsme se museli zúčastnit jakéhosi školení, na němž nám ten hlavní soudruh říkal, že máme všeho nechat, nemáme psát o filmech, hudbě a dalším, ale máme shánět názory významných osobností na Několik vět. Samozřejmě myslel negativní názory. A já jsem tomu člověku položil celkem prostinkou otázku, což takhle nám těch Několik vět přečíst, ať aspoň víme, na co máme shánět ty názory. Zareagoval, že to nejde, že je to zavádějící, že by nás to popletlo, že je to ideově úplně jinde, že to nesmíme znát,“ vzpomíná Petr Žantovský.
Přiznává, že se tehdy zcela nestatečně hodil marod a celé následující tři týdny, kdy všichni jak o závod sháněli negativní ohlasy českých umělců na Několik vět, strávil v závětří, protože se na tom nechtěl podílet. „Tuhle situaci mi připomnělo to, co se teď dělo na ploše zejména veřejnoprávních médií v souvislosti s tzv. kauzou Jiřího Bradyho. Když se podíváme, jak šly po dnech zpravodajské nebo publicistické pořady, tak v každém z nich se vysunul nějaký exponent, který se k tomu vyjádřil. Připomenu jen ty z posledních Událostí, komentářů tohoto týdne: pan Vystrčil z ODS, pan Dolejš z KSČM, pan Kocáb sám za sebe, nevím proč, pan Křeček, pan režisér Burian. Jak na kolotoči šli panáčkové, kteří se vyjádřili ke kauze Jiřího Bradyho. Vsadil bych boty, že nikdo z nich minulý týden jméno Jiří Brady neznal, netušil nic o tom člověku a totéž platí o celé české veřejnosti,“ podotýká mediální analytik.
Teď je Brady za absolutního kašpara, který hraje hru někoho jiného
Vnímá to jako naprosté mediálně-politické zneužití osudu nějakého člověka, který je v tom absolutně nevinně. „A je vlastně jedno, jestli ta kauza vznikla špatnou komunikací na Hradě, nebo někde jinde. Problém je, že z Bradyho udělali kašpárka na niti, provedli ho asi dvaceti institucemi a dostal asi šedesát vyznamenání, to samozřejmě přeháním, ale jistě dostane před odletem ještě další metály, možná mu někdo dá i perníkové srdíčko. Je to v poloze, jako když přijela sovětská delegace v roce 1982, stál tam špalír těch soudruhů a všichni dávají medaile a čestná uznání, čestné doktoráty a všechny tyhle nesmysly. A jediné, co se povedlo vůči české veřejnosti, je jméno Brady totálně znevážit a pošpinit, protože teď je Brady za absolutního kašpara, který hraje hru někoho jiného. Za Bradym se zavřou dveře letadla a v České televizi už jméno Brady neuslyšíme. A pokud, tak jen jako připomínku domnělého selhání prezidenta Zemana. To je naprosto tristní, jakým způsobem se tahle kauza odehrála,“ tvrdí Petr Žantovský.
Miloš Vystrčil
Z těch, kteří se ke kauze v České televizi vyjadřovali, se zastavuje u dvou, a to u Michaela Kocába a u Stanislava Křečka. „Zástupce ombudsmanky velice správně konstatoval, že celá věc je jen pokračováním boje, který tu probíhá už spoustu let a v daném okamžiku je koncentrován do boje lidí, kteří se nesmířili s volbou Miloše Zemana prezidentem. Je to jejich boj o jejich viditelnost, o jejich moc, o jejich vliv, o jejich pravomoc. To je charakteristika toho, o co tady jde. Něco takového říkal před časem v České televizi také šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl, když také připomněl to, že celých pětadvacet let po roce osmdesát devět probíhalo jako stále tentýž boj těchto takto definovaných exponentů, což je velmi přesné,“ myslí si mediální odborník.
Kocábovi tři občané, drobně naivní senátor a k tomu ještě lžidoktor
Naopak od bývalého ministra pro lidská práva si zapsal větu: „Naši občané se rozhodli, že neoslaví státní svátek s prezidentem.“ „No, to je věta vět. Kdo jsou ‚naši občané‘? Kteří? Ti tři, kterým dělá Kocáb propagaci na obrazovce, aniž tomu moderátor zabránil, když dělal píárko Kroměřížské výzvě? Co jsou tedy její lidé zač? Je tam politicky drobně naivní pan senátor Šesták z Českých Budějovic, bývalý herec a ředitel divadla, ale hlavní roli hraje Jan Kalvoda, známý exponent ODA. Také známý svou kauzou lžidoktorství, kdy používal doktorský titul, aniž ho měl. Mám pocit, že ho nemá dodneška, už ho nepoužívá, ale tehdy to byla docela fatální kauza, kdy se on jako místopředseda vlády docela ztrapnil před národem. Tak tenhle Kalvoda zase po dvaceti letech odněkud vylezl a sepisuje nám tyhle výzvy,“ podivuje se Petr Žantovský.
Michael Kocáb doslova řekl, že jde o impeachment Zemana, že nejde o nic jiného než o jeho odvolání. „A říká to na obrazovce České televize, aniž by se mu moderátor snažil byť jen slůvkem přeložit stéblo přes cestu. To je jasný boj, kde jsou jasní účastníci jedné i druhé strany. Když jsem mluvil o Několika větách, tak ve středečních Událostech, komentářích proti sobě stanuli pan režisér Jan Kačer a ředitel Národního divadla Jan Burian, šlo samozřejmě o téma státní svátek. To bych měl asi doporučit každému, kdo chce pochopit problém naší doby v České republice. Česká televize si pozvala pana Kačera v domnění, že když to je takový protagonista Listopadu 89, že když dostal návrh na vyznamenání od Zemana, tak že ho asi nepřijme. Připomenu, že byl v tom autě s Honzou Potměšilem, když havarovali na cestě z mítinků, prožil všechny ty listopadové dny velmi naplno, velmi aktivně a patří jednoznačně k hrdinům Listopadu,“ připomíná mediální analytik.
Režisér Kačer byl statečný za minulého režimu a zůstal i za nynějšího
Nyní se Jan Kačer ocitl ve stejné situaci jako Jiří Suchý, jemuž bylo v souvislosti s převzetím vyznamenání od prezidenta Zemana vyhrožováno. „Ale pan Kačer Českou televizi zklamal, mluvil velmi rozumně, velice se distancoval od toho, když se mu snažil pan moderátor Borek podstrčit myšlenku, že dnes jde o stejný boj jako v Listopadu 89. To je tak šílená demagogie, že pan Kačer, jak je jinak velmi uměřený pán, zvedl obočí takovým způsobem, že mu málem vypadly oči z důlků, protože na takovou kravinu nebyl připraven. Několikrát tam řekl: ‚Co tu ze mě děláte za loutku, to po mně nechtějte, abych tady s vámi rozhodoval o české politice vůči Číně, od toho tady nejsem, sorry.‘ Považuji to Kačerovo televizní expozé za jeden ze zázraků, jichž jsem byl svědkem. Musím říct, že smekám klobouk až na zem, protože to je výraz toho, čemu se říká občanská statečnost. A pan Kačer byl statečný za minulého režimu a zjevně zůstal statečný i za tohoto režimu. Jeho vyjádření bylo opravdu úžasné,“ oceňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Spolu s ním byl hostem ČT Jan Burian. „Ten v době, kdy měl Jan Kačer velké problémy najít nějakou práci, dělal kariéru ve svazu mládeže i v komunistické straně, což vysvětloval údajně tím, že do strany vlezl proto, aby mohl dělat umění. Inu Kačer jistě chtěl také dělat umění, ale nemohl. A Jan Grossman, Josef Topol a spousta dalších. Konjunkturalisté typu pana Buriana ale dělali kariéru přes komunistickou stranu, což snižuje význam jeho vyjadřování, které bylo velmi konformní s názorem České televize. A bylo úžasné, že jedním z aktérů této záležitosti je ministr kultury Herman a tím, kdo ho má obhajovat v televizi, je jeho přímý podřízený, protože Burian vede divadlo, které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, a o obsazení postu ředitele Národního divadla rozhoduje ministr kultury. Jeho vyjadřování je proto třeba chápat touto optikou, že to nebyl názor nezávislého divadelníka, ale podřízeného jednomu z aktérů této kauzy. To nám samozřejmě redaktoři České televize neřekli,“ podotýká mediální odborník.
Zneužití vysílacího času České televize pro zájmy Horáčka a spol.
Na závěr si nechal hodnocení toho, co viděl v pátek v České televizi do té doby, než odjel vpodvečer na Pražský hrad, aby se zúčastnil slavnostního večera ke Dni vzniku samostatného československého státu. „Začnu demonstrací na Hradčanském náměstí. Nevím, kolik tam bylo lidí, vypadalo to na pár desítek, nu ale dobrá. Vystupoval tam kdosi jménem studentů, kdo říkal větu: ‚Odmítáme zpolitizování státního svátku.‘ Načež vystoupil pan Kalousek. Takže to je jasná vlastní branka celého toho snažení. Druhá vlastní branka toho snažení padla na Staroměstském náměstí, kde to celé provázel pan Horáček a permanentně se do toho všeho prolínala ta jeho kandidatura na prezidenta v roce 2018, takže to byla vlastně jeho prezidentská kampaň. Ale slyšel jsem, že v České televizi běžel více než dvě hodiny záznam té akce ze Staroměstského náměstí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
To mu připadá úplně trestuhodné. „Horáček and company by si měli ten čas v televizi zaplatit jako reklamní. To je další případ zneužití vysílacího času, ať už to byla slečna Dusilová s panem Kollerem na předávání Cen Anděl 2015, ať už to byli umělci či politici v pořadu pana Krause, tak to je další zneužití vysílacího času buď veřejnoprávní, nebo soukromé televize k vlastním zájmovým záležitostem. Už to skutečně přehánějí, je to jasná snaha zahrát si znovu na Listopad 89. Koneckonců píárko, které dělali v České televizi té petici pánů Buriana, Bartošky a dalších, je naprosto zřetelné. To, že vyzývají ve smyslu, pojďte, zvěte lidi na jeviště, pojďte diskutovat jako v Listopadu 89, budeme vést občanské diskuse, vyhlašují občanský neklid a dnes to začíná a 17. listopadu to vyvrcholí, tak to je celkem jednoznačná výzva k politickému nebo ke státnímu převratu. Opět opakuji, to vše za velmi aktivní účasti České televize,“ poznamenává mediální analytik.
Psali jsme:
Je jasné, že Gazdík chce stmelovat jenom vulgární hlupáky
Další vlastní branku těch, kteří se rozhodli školit zbytek společnosti v tom, jak se správně chovat a jak příkladně slavit státní svátek, objevil při záběrech ze Staroměstského náměstí. „Promlouval tam mimo jiné pan Gazdík, který přitom ujišťoval, cituji: ‚Nechceme rozdělovat, ale stmelovat společnost.‘ Načež Česká televize ukázala – zřejmě nikoli programově, ale nějak jí to uniklo – transparent. Někdo tam držel nad hlavou karikaturu Zemana a nad tím bylo napsáno, jakože čínsky – něco jako Teng Siao-pching – Ten Pi-tchus. Tak si to zkuste vyslovit vcelku a je vám jasné, jak to pan Gazdík myslí a koho chce stmelovat. Chce stmelovat jenom vulgární hlupáky, kteří se vyžívají v tomto typu sebeprezentace a politické aktivity?“ ptá se Petr Žantovský, aniž by čekal, že se mu od místopředsedy Poslanecké sněmovny dostane odpovědi.
Za nejzajímavější vlastní branku ale považuje průzkum, jaký si Česká televize zadala na to, aby zjistila názor na kauzu Brady versus Zeman. „Průzkum vyšel v podstatě patově, protože ve prospěch pana Bradyho, kdybych to takhle polarizoval, bylo 45 procent a ve druhém táboře 41 procent. Tak mám takový pocit, že navzdory velké mediální masáži, kdy pan Brady neslezl z obrazovek a ze stránek novin a kdy to pseudočínské slovo, které jsem před chvilkou zmínil, je skoro nejslušnější slovo, které padá na adresu pana prezidenta, tak jim to nějak nevychází. Navzdory tomu je výsledek průzkumu pro tyhle snaživce neuspokojivý. Takže očekávám, že budeme vystaveni permanentní mediální masáži, která bude mít 17. listopadu jeden z vrcholů. Bude se neustále dokola opakovat jméno Václav Havel, bude se připomínat jeho odkaz, bude se všude vystrkovat pan Horáček, pan Kolář, pan Halík a podobní a jediné, k čemu to může vést, nebude nějaký opakovaný, recyklovaný Listopad 89, ale totální znechucení veřejnosti a totální pasivita,“ předpokládá mediální odborník.
Příliš tlačit na pilu se může vymstít stejně jako Schwarzenbergovu týmu
„Tihle stratégové jsou ale – s prominutím – dost pitomí, protože jestli si myslí, že stupňováním agresivity a aktivismu kampaně proti Zemanovi a před novými prezidentskými volbami docílí většího efektu a úspěchu u voličů, tak dosáhnou pravého opaku. Docílí toho, že mnoho lidí k volbám vůbec nepůjde. Proč si to myslím? Když byl v roce 2013 duel Zemana se Schwarzenbergem, tak ty šance byly dost vyrovnané. A myslím si, že přinejmenším v Praze právě to, jakým způsobem Schwarzenbergův tým tlačil na pilu, jak obesílal rozmanité lidi výhrůžnými esemeskami ve stylu, když budeš volit Zemana, už s tebou nikdy nepromluvíme a podobně, tak docílil toho, že lidé, kteří by možná šli volit Schwarzenberga, tak k volbám prostě nešli. Tím jakoby nohama volili Zemana,“ připomíná Petr Žantovský přímou volbu, v níž se rozdíl mezi prvním a druhým kolem u kandidátů více než zdesateronásobil, takže Miloše Zemana nakonec volilo téměř o půl milionu voličů víc.
Proto se i začátkem roku 2018 může stát úplně totéž. „Protože lidé, kteří budou chtít v příštích volbách volit Zemana, bude-li kandidovat, tak ho budou volit, když budou přesvědčeni o tom, že ho chtějí volit. Minule lidé, kteří chtěli volit Zemana, volili Zemana. Lidé, kteří chtěli volit Schwarzenberga, zůstali namnoze doma. A to se přesně může stát pánům Horáček and company, že tou permanentní kampaní znechutí lidi do té míry, že si řeknou, co bychom hráli divadlo podle jejich scénářů, my jsme také dospělí lidé a pojedou na víkend. A to se přesně může stát,“ tuší mediální analytik, jenž si nemůže odpustit konstatování, že navzdory tomu, jak z médií včetně televize zaznívalo, že na Pražském hradě bude při slavnostním večeru málo lidí nebo že tam budou muset nahnat zaměstnance, tak takhle narvaný Španělský sál ještě neviděl a hradních zaměstnanců k tomu třeba nebylo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
