Jak to bylo s analýzou Babišova střetu zájmů? Ministr spravedlnosti dělá jasno

07.12.2018 7:42

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek prohlásil, že právní analýza Ministerstva spravedlnosti, kterou na svou obranu ve sporu o střetu zájmů zmiňuje od pondělí premiér Andrej Babiš, o ničem nevypovídá. Ministr připouští, že v analýze se neřeší evropská legislativa střetu zájmů, kterou se v tomto případě musí Česká republika řídit, informoval server Aktuálně.cz.

Jak to bylo s analýzou Babišova střetu zájmů? Ministr spravedlnosti dělá jasno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem spravedlnosti Jana Kněžínka. Tomu trestně stíhaný předseda vlády nevadí

„Analýza resortu spravedlnosti vychází pouze z aplikace národního práva, především ze zákona o střetu zájmů, a nikoli z analýzy evropského nařízení, které v podstatě nebere v potaz. Je to v konečném důsledku chyba, která může vést k nesprávné interpretaci a nejspíše k ní vede,“ uvedl právník Ondřej Múka z pražské kanceláře Krutina Múka.

Závěr by podle Múky vypadal nejspíše tak, že nelze vyloučit střet zájmů a že definice střetu zájmů ve finančním nařízení EU je natolik široká, že velmi reálně hrozí, že do ní jednání Andreje Babiše spadne.

Ministr Kněžínek připustil, že nezkoumali evropské právo, jelikož to nemají v gesci. Spor se ale vede právě o evropské právo týkající se nového nařízení platné od srpna, které zpřísňuje pravidla střetu zájmů. „Neanalyzovali jsme evropské právo, protože resort spravedlnosti byl ze strany Ministerstva pro místní rozvoj požádán o výklad obecného stanoviska k české právní úpravě,“ řekl ministr Kněžínek s tím, že plnil žádost ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO).

Dostálová uvedla, že důležitý je především posudek, který na podzim vznikl na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ten prý již bral v potaz i nové evropské nařízení o střetu zájmů. „Nenašli jsme, z jakého důvodu by měl být předseda vlády ve střetu zájmů, protože se nepodílí na plnění rozpočtu, nerozhoduje o dotacích, ani o auditech,“ poznamenala Dostálová.

Evropské nařízení však požaduje, aby člověk spojovaný s příjemcem bruselských peněz zároveň neměl moc nad jejich správou. Babiš však předsedá Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy, na což ve svém dokumentu poukazují evropští právníci.

Ani to však podle Dostálové nemusí Babišovu pozici v Bruselu ohrozit. „Máme nastavený hierarchický systém. Rada pro strukturální a investiční fondy se nikdy nebaví o tom, jaké jsou audity konkrétních projektů. Rada pouze určuje, kolik budeme mít operačních programů,“ uvedla ministryně s tím, že pro EU to nemůže být problém. „Musíme si to s nimi vysvětlit, myslím, že dojde k vysvětlení našich právních stanovisek,“ uzavřela.

Původní text ZDE

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

5:00 „Chalífát, konečné řešení pro Evropany.“ Proč veřejnoprávní TV opět zamlčela? Analytik na nohou

TÝDEN V MÉDIÍCH Dokud byl Pavel Tuleja rektorem Slezské univerzity v Opavě, nikoho jeho publikační č…