Macron na summitu v Paříži překvapil výroky o tom, že by na Ukrajinu mohli být vysláni vojáci Severoatlantické aliance. Takové zprávy rychle dementoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a mnozí státníci včetně premiéra Petra Fialy nebo německého kancléře Olafa Scholze.
Podle bruselského listu Politico se Macron svými siláckými řečmi snaží Francouzům ukázat, že je světovým lídrem. Macron mimo jiné prohlásil, že „Evropa je v sázce“ a je třeba pokračovat v pomoci Ukrajině a „udělat všechno, co bude třeba, tak dlouho, jak bude třeba“. Macron také slíbil, že zesílí tlak na dodávku dělostřeleckých granátů a raket dlouhého doletu.
Jenže ani domácí Francie Macronovi nevěří. Francouzský prezident již dříve pronášel silná slova o podpoře Ukrajiny, ale ve skutečnosti Francie poskytla v poměru k HDP mnohem menší pomoc než třeba Polsko a další země. A nyní se proti jeho slovům vymezily všechny opoziční síly napříč politickým spektrem.
Silácké řeči francouzského prezidenta odsoudila například i Socialistická strana a konzervativní Les Républicains. Macronova centristická liberální strana se navíc pohybuje před červnovými volbami do Evropského parlamentu v průzkumech daleko pod krajní levicí a krajní pravicí.
Nesouhlasně vystoupila i řada expertů ve francouzském tisku a televizi. „Opravdu nechápu, proč to řekl, může to být vnímáno jako docela nebezpečný, znepokojivý nápad, posílat na Ukrajinu francouzské vojáky. Zvláště když nemáme žádnou dohodu v rámci EU,“ uvedl průzkumník společnosti OpinionWay Bruno Jeanbart.
Podle Jeanbarta šlo Macronovi spíše o „vyslání vzkazu diplomatickým partnerům“. Ukrajinci však mají diplomatických vzkazů od Macrona plné zuby a dali by přednost zbraním – což je oblast, kde Paříž namísto vedení výrazně zaostává za USA, Německem, Británií a Polskem. Macronovy loňské sliby o velké pomoci totiž zatím zůstaly nenaplněny.
Fotogalerie: - Orbán, Fico, Zeman
Jeho pondělní intervence měla tento dojem napravit a jeho příslib, že se zúčastní české iniciativy na nákup nábojů od dodavatelů mimo EU, čímž se odchýlil od francouzské mantry „kupujte evropské“, signalizuje významný posun.
Jenže nálady ve Francii nejsou zdaleka tak proukrajinské jako v některých zemích bývalého východního bloku, které mají s ruskou nadvládou své zkušenosti. Pro Francouze není válka velkým civilizačním střetem o evropskou demokracii a svobodu, jakým je pro tyto země. „Rusko není vnímáno jako přímá hrozba pro Francii a válka je vnímána jako věc bývalého Sovětského svazu,“ vysvětlil Jeanbart.
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že sympatie k Ukrajině jsou ve Francii vlažné a rychle se ochlazují. Podle údajů institutu IFOP má sice 58 % Francouzů pozitivní dojem z Ukrajiny, ale oproti období před vypuknutím války je to o 24 procentních bodů méně. Pouze 50 procent podporuje vyzbrojování Ukrajiny – nemluvě o boji za ni –, což je o 15 procentních bodů méně než na počátku bojů v roce 2022. Navíc pouze 62 procent Francouzů podporuje sankce proti Rusku, zatímco na začátku války to bylo 72 procent.
Vliv na to mají i masivní zemědělské protesty, které jsou namířené z velké míry i proti dovozu levného ukrajinského zboží do eurozóny. Damien Radet, regionální představitel nejvyššího francouzského zemědělského svazu, koncem minulého měsíce uvedl, že masivní příliv potravin bude muset být zastaven, protože Ukrajina „není evropskou zemí“ a „nemá nic společného s naší historií“.
Francouzští politici se proto ihned snažili Macronova slova „dovysvětlit“, aby uklidnili francouzské voliče i evropské lídry. Plánem prý „není vyslat francouzské nebo evropské jednotky do boje proti Rusku, ale přispět k odstrašení Ruska“, řekl francouzský zákonodárce Benjamin Haddad, který patří k Macronově straně Renesance.
Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné také bagatelizoval Macronova slova a uvedl, že nové typy podpory mohou zahrnovat přítomnost Západu na Ukrajině, například odminování nebo výrobu zbraní. „Některé z těchto akcí by vyžadovaly přítomnost na ukrajinském území, aniž by byl překročen práh válečného stavu,“ řekl Séjourné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Petr 12
