V tuto chvíli prý Švejnar neřeší, zda bude kandidovat na prezidenta. Je příliš brzy. Napřed si musíme počkat, jak dopadnou krajské i sněmovní volby. Ty nám ukážou, kdo opravdu chodí volit a jak to ovlivní situaci v zemi. Důležitější dnes je dostat k volbám mladé lidi pod padesát let, je přesvědčen profesor.
Nikoli poprvé také prohlásil, že by do prezidentské volby vstoupil v okamžiku, kdyby byla ohrožena česká demokracie. „Nejsme extrémně ohrožení. Jsou zde určité prvky. ... Když např. prezident Zeman říká, že udělá vše pro to, aby občané mohli volit o vystoupení z NATO a z EU, když kritizuje spojence, tak jsou zde samozřejmě elementy, které jsou svojí náturou do určité míry nebezpečné, ale nejsme v situaci, která je nebezpečná jako taková,“ prohlásil k možnému oslabování demokracie v Česku Švejnar.
Ing. Miloš Zeman
Václav Klaus i Miloš Zeman nás podle Švejnara táhnou k Rusku. Pokud chcete důkaz, stačí si vzpomenout na slova Václava Klause pronesená po boku ruského prezidenta Vladimira Putina. V době, kdy Putin do značné míry potlačil svobodu tisku v Rusku, Václav Klaus kritizoval deficit demokracie na Západě. To je jasný signál, že tento člověk má k Rusku blíž než k Západu. „Už máme druhého prezidenta, který není zván do metropolí velkých západních zemí, to je pro naši republiku velmi špatné,“ varoval ekonom.
Faktem ovšem také je, že EU potřebuje dobré lídry, kteří buď EU udrží pohromadě, nebo sice dojde k jejímu rozpadu, ale bude to rozpad řízený, který bude Evropany bolet co nejméně. Pokud by se to nezvládlo, mohl by rozpad EU bolet Evropany opravdu hodně. Ukazuje se to už na finančních problémech Řecka. Z hlediska fungování ekonomiky EU není řecká ekonomika klíčová, a přece krize v této zemi na čas ochromila celé společenství. A dodnes to nemáme vyřešené, ještě se nám to vrátí jako bumerang,“ varoval host.
Žijeme ve světě, který namísto politiků řídí šéfové centrálních finančních institucí
Evropě zkrátka chybí lídři a problémy, které by normálně měli řešit politici, řeší bankéři. „Nemají ty schopnosti, které by lídr měl mít, nemají schopnost nebo ochotu podstoupit riziko. ... Jediný lídr, kterého opravdu máme, je Mario Draghi, šéf Evropské centrální banky, který učinil několik velmi rázných nepopulárních opatření a zachránil Evropu před hlubokou krizí,“ řekl Švejnar. Může však přijít den, kdy nevolení ekonomové a jiní úředníci to přestanou dělat, a pak uvidíme, co nám hrozí.
„Minimálně skrz váš pohled my vlastně žijeme ve světě, který namísto politiků řídí šéfové centrálních finančních institucí,“ konstatoval moderátor Martin Veselovský. „Do jisté míry tomu tak je, ano,“ potvrdil profesor.
Absence politických lídrů se projevuje i v Česku naší pasivitou v EU. Jako středně velká země bychom přitom mohli mít nemalý vliv na chod EU, zvláště kdybychom se spojili s dalšími středně velkými zeměmi, jako jsou Švédsko či Belgie. Chybí nám politik, který by nastolil nějakou pozitivní vizi a snažil se pro ni najít spojence. Kupříkladu prezident Miloš Zeman často prý jen populisticky kritizuje, a nenabízí pozitivní vize, pro které by následně získal spojence. Václav Havel ... byl takovým posledním velkým lídrem, kterého jsme měli, doplnil k tématu profesor. Havel měl určitou autoritu a jeho myšlenky byly debatovány.
Trump je nepředvídatelný
Poslední finanční krize bohužel v Evropě posílila autoritářské tendence. Stačí se podívat na vzestup popularity Marine Le Penové ve Francii. A zatímco Američané mají prý demokracii takřka vrytou v myslích, v Evropě jsme ochotni se od demokracie odklánět a věřit populistům.
Veselovský oponoval, že v Americe se v tuto chvíli daří populistovi Donaldu Trumpovi. Švejnar dal moderátorovi za pravdu s tím, že největší riziko u Trumpa tkví v jeho nepředvídatelnosti. „On se dokáže pro něco nadchnout a jednat na základě pudů. A to myslím, že je velmi nebezpečným jevem u člověka, který by byl nejmocnějším mužem na planetě, pokud by se stal prezidentem USA. Trump by mohl prosadit řadu různých věcí, se kterou by většina společnosti ani nesouhlasila,“ upozornil host.
„Ale tam, kde Evropané vidí, že existuje skutečné nebezpečí, jako byla anexe Krymu, tak je Evropa schopná jednat rázně a jednomyslně,“ pochvaloval si Švejnar, byť je přesvědčen, že EU mohla vyvíjet ještě výraznější tlak.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
