Babiš listu řekl, že předsednictví stojí dost peněz, ale nepřemýšlí o tom, že by Česko nebylo předsedající zemí EU. „Česko bude předsedat EU. Samozřejmě,“ uvedl.
Deník N se opírá o svědectví pěti členů vlády z ČSSD a ANO, jejichž jména neuvedl. Kabinet měl v pondělí projednávat zajištění předsednictví a související finanční a personální požadavky. Materiál byl ovšem z jednání stažen. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ČTK řekla, že se tak stalo z časových důvodů. Nechtěla nicméně konkretizovat, na kolik její resort očekávané náklady vyčíslil. „Počítáme to,“ uvedla pouze. O premiérově záměru se podle deníku ještě bude jednat, konečné rozhodnutí má podle něj padnout v dubnu. Bod je opět na programu schůze vlády, která se uskuteční 1. dubna.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
„Premiér to na vládě označil za žvanírnu s chlebíčky, která je jen drahá, stojí to hodně peněz, a on v tom nevidí přínos,“ řekl Deníku N jeden ze členů vlády. „Setkal se s nepochopením a o věci se bude dál jednat. I to ale komplikuje přípravy, například pro Ministerstvo zahraničí, které musí předem zajistit pronájmy budov a další,“ dodal. Harmonogram příprav a koncepce komunikace českého předsednictví mají být hotovy do konce října.
Babiš o údajně vysokých nákladech na předsednictví hovořil i v úterý s velvyslanci členských států v Praze. „Řekl jsem, že předsednictví je drahé. V roce 2009 nás stálo 3,45 miliardy korun a ODS měla kšeft ProMoPro. O vzdání se předsednictví nebyla řeč,“ řekl Deníku N premiér. „Konstatoval jsem, že předsednictví za 3,45 miliardy korun je dost peněz. Nepřemýšlím nad tím. Česko bude předsedat EU. Samozřejmě,“ reagoval na další dotazy.
Česká republika předsedala EU v první polovině roku 2009. Češi tehdy řešili například konflikt v Gaze nebo plynovou krizi na Ukrajině. V březnu padla vláda Mirka Topolánka a po zbytek půlročního období zemi vedla úřednická vláda Jana Fischera. Náklady na předsednictví provázely kontroverze spojené se zakázkou na ozvučení od firmy ProMoPro.
Svého plánovaného předsednictví EU ve druhé polovině roku 2017 se kvůli brexitu vzdala Británie, kterou v čele Unie nahradilo Estonsko. Termíny všech následujících předsednictví se poté posunuly o půl roku dopředu.
Předsednictví se měnilo také ve druhém pololetí roku 2006, kdy mělo EU předsedat Německo, ale jeho předsednictví původně kolidovalo s termínem parlamentních voleb. Země si tak vyjednala s Finskem, které na Němce mělo v šéfovské roli v EU navázat, výměnu termínů. Nakonec to ale bylo zbytečné, protože se v Německu uskutečnily už v roce 2005 předčasné volby.
Mirek Topolánek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
