Jediný (povolený) svět na školách

27.12.2022 20:35 | Komentář

V jedné rozhlasové debatě jsem se vyjádřil v tom smyslu, že by na školách měli působit učitelé, a nikoli aktivisté z neziskovek. Narážel jsem samozřejmě na dlouhodobé a systematické působení organizace Člověk v tísni a jejího podprogramu Jeden svět ve školách (JSNS). Ten figuruje v mnoha aktivitách podporovaných ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a je přímým nástrojem indoktrinace školní mládeže PRO povolené a žádoucí myšlenky a interpretace a PROTI těm nežádoucím, protože polemizujícím s oficiálními interpretacemi a tezemi.

Jediný (povolený) svět na školách
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Anketa

Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?

4%
82%
hlasovalo: 45035 lidí
Tato pobuřující skutečnost, totiž vstup státem placených „dobrovolníků“ do školského systému, měla podporu řady ministrů školství – od Valachové přes Plagu až po Gazdíka či aktuálně Balaše. A tak se před našimi dětmi producírují rozmanité existence - asi nejkřiklavější je aktivní zapojení tzv. youtubera Karla Kováře alias Kovyho, jehož nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské. Přesto je z veřejných zdrojů placen za to, aby dělal „politická školení mužstva“ na našich školách. Proč se ale divit, když se podíváme na seznam sedmnácti poradců ministra Balaše a nalezneme tam mj. i Bohumila Kartouse, reprezentanta anonymní skupiny Čeští elfové. Kruhy se nápadně propojují. Mimochodem, o Kartousovi je dobré vědět i to, že je poradcem senátora Drahoše a spolupracovníkem Aspen Institutu.

Jeden svět ve školách pořádá rozmanité kurzy tzv. mediálního vzdělávání. Jeden z nich má název Dezinformace. V materiálech JSNS je charakterizován takto:

„Cíle lekce:

  • vědět, co jsou dezinformace
  • uvědomovat si, k jakým negativním důsledkům mohou lživé informace v mediálním prostoru vést
  • umět informace na internetu ověřovat a posuzovat jejich důvěryhodnost

Online kurz Dezinformace s podtitulem Jak nenaletět fake news? je součástí série vzdělávacích interaktivních videokurzů, které zábavnou a poutavou formou představují aktuální témata mediální problematiky. Žáci během videokurzu sledují vzdělávací videa, chatují s průvodcem Jankem, plní cvičení, odpovídají na otázky a přemýšlí nad tím, co si z kurzu odnáší.“

Na vysvětlenou: onen Janek je Jan Rubeš, podle dostupných zdrojů studoval toliko na bakaláře ve Zlíně (taky vzdělanec, že ano). V rámci JSNS se prezentoval v akcích typu Pravda nebo lež, Studentské volby -  debaty s kandidáty (spolu s Jindřichem Šídlem),, Hledá se novinář (spolu s Kovářem), Hledá se LEADr (opět s Kovářem) atd.

Jak vypadá takové „vzdělávání“ v podání svrchu uvedených takypedgogů, si můžeme demonstrovat na materiálu, který vznikl v rámci covidové propagandy. Záměrně vybíráme událost starší, která již měla mezitím mnoho různých vyústění a mnohé nejasnosti už byly ozřejměny, takže lze objektivněji nahlédnout, jak a co vlastně JSNS na školách dělá. Citujme:

DEZINFORMAČNÍ DEZINFEKCE: PROČ VZNIKAJÍ A PROČ SE ŠÍŘÍ (KORONAVIROVÉ) DEZINFORMACE

Anotace: V aktivitě se žáci hravou formou seznamují s různými motivacemi pro tvorbu a šíření dezinformací, nabyté znalosti poté aplikují při analýze publikovaných nepravdivých mediálních sdělení z období začátku koronavirové krize

Cíle - žáci:

  • znají různé motivace pro tvorbu a šíření dezinformací
  • rozeznají různé typy (koronavirových) dezinformací
  • uvědomují si, jaké mohou mít dezinformace dopady na jedince i na celou společnost

Postup: V úvodu hodiny se zeptáme žáků:

  • Proč podle vašeho názoru někdo vytváří a šíří lživé1.
  • informace? Jaké jsou možné důvody a motivace jejich autorů? Mohou zaznít důvody jako snaha
  • manipulovat, vydělat více peněz z reklamy, získat více lajků a čtenářů nebo propagandistické účely. Odpovědi žáků zapisujeme na tabuli či flipchart a krátce o nich diskutujeme.

Poté žákům řekneme, že si zahrajeme trochu netradiční karetní hru. Rozdělíme je do pěti skupin a každé rozdáme jednu sadu karet s charakteristikami tvůrců a šiřitelů dezinformací. Necháme žákům čas, aby se s nimi seznámili. Poznámka: Výčet motivací není definitivní, karty ilustrují ty nejrozšířenější.

Vrátíme se k seznamu motivací tvůrců lživých zpráv, který žáci navrhli v úvodu hodiny. Porovnáváme ho s kartami a zjišťujeme, jestli žáci vymysleli podobné motivace, jako jsou na kartách, zdali nějakou opomněli anebo naopak navrhli takovou, která na kartách chybí. Se žáky diskutujeme, jestli je některý z příkladů uvedených na kartách překvapil, a zjišťujeme proč.

Ptáme se:

  • Setkáváte se na internetu s lživými, dezinformačními či poplašnými zprávami?
  • Setkali jste se už s některými ze specifických uživatelů internetu popsaných na kartách?
  • Vzpomenete si na konkrétní příklad?

Nachystáme si k promítání připravenou prezentaci s příklady koronavirových dezinformací a vysvětlíme žákům pravidla hry: Postupně jim budeme promítat ukázky reálně publikovaných mediálních sdělení. U každého příkladu se zastavíme, žáci si ho prohlédnou, krátce se poradí ve skupinách a na naši výzvu následně zvednou nad hlavu jednu kartu se skupinou uživatelů internetu, která je podle jejich názoru nejpravděpodobnějším tvůrcem daného sdělení.

Zdůrazníme, že ve hře nejde o to, kdo správně odpoví jako první, ale o zdůvodnění výběru karty a následné vzájemné porovnání názorů jednotlivých skupin.

Poznámka: Může se stát, že žáci budou váhat mezi různými kartami. Sdělte jim, že je to v pořádku. V reálném životě se často stává, že motivace autorů nelze jednoduše a přesně rozeznat, a/nebo že autor sdělení má motivací více.

Ve chvíli, kdy všechny skupiny vybraly kartu, krátce diskutujeme o tom, proč zvolily právě tuto. Obdobně postupujeme u všech devíti příkladů.

Reflexe: Reflexi uvedeme shrnutím uskutečněné aktivity: Viděli jsme, že za tvorbou dezinformací a dalších záměrně matoucích či poplašných informací se skrývají různé motivace – od ideologického přesvědčení či propagandy a snahy manipulovat až po chuť získat více lajků, čtenářů či více peněz z reklamy nebo snahu posílit svou politickou značku.

Následně se žáků ptáme:

Jak můžeme tyto motivace rozpoznávat? Má smysl se o to snažit? Jaké dezinformace jsou podle vás nejnebezpečnější? Jaké mohou mít podle vás dezinformace dopad na jedince či na celou společnost?

Lživé a poplašné informace jsou často šířeny desítkami tisíc uživatelů sociálních sítí, a můžou tedy mít různé a různě rozsáhlé dopady jak na jedince, tak i na celou společnost. Dokážou dlouhodobě vyvolávat nejistotu, paniku, strach, ale také apatii, podrývat důvěru v seriózní média a důvěryhodné zdroje. Nezřídka pak vedou k život či zdraví ohrožujícímu jednání jedinců, kteří jim uvěří.“

Z citovaného je zřejmé, k čemu celá tato indoktrinační aktivita slouží: k posílení autority neformálních opinion leaderů, k vytlačení racionální polemiky a argumentace a jejímu nahrazení emocionálními apely a prohlášeními, a ve finále k otevřené a masové podpoře určitého typu postoje a chování (zde vůči vakcinaci proti covidu) a v důsledku toho k nemalému posílení zisků těch, kdo s pandemickými rekvizitami obchodovali v miliardových byznysech. Tedy: jednak z dětí se zde vyrábějí poslušné a nemyslící ovce, a jednak tuční konta těch, kdo za tím stojí. No řekněte, kdo by to nebral?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Žantovský

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

střelba na FF

Dobrý den, kdy bude ukončeno vyšetřování střelby na FF? Netrvá vyšetřování nějak dlouho? A druhá věc, co mě zajímá je, zda stát nějak odškodnil nebo odškodní rodiny obětí? Já netvrdím, že za to stát může, ale je to to nejmenší, co můžete udělat.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Váš umělec David Černý: Ročně 12 milionů od města Prahy a další dotace

7:10 Váš umělec David Černý: Ročně 12 milionů od města Prahy a další dotace

Umělec David Černý se v debatě o svém nejnovějším díle „motýlů“, visících nad pražskými ulicemi, dov…